V Česku žijou necelé tři miliony lidí nad pětašedesát let. Řada z nich má kvůli vysokému věku nebo podlomenému zdraví problém se soběstačností a starat se musí rodina. Jednou z možností jsou samozřejmě domovy pro seniory, jejich kapacity jsou ale omezené. Podle posledních oficiálních statistik evidovalo Ministerstvo práce 516 domovů (obecních, krajských i soukromých) s celkovou kapacitou 37 247 míst.
Domovy pro seniory naštěstí nejsou jedinou variantou. Na jaké další sociální služby se obrátit a na kolik péče o seniora přijde?
Zaprvé: pomoc od státu
Předně – jestliže rodiče či prarodiče z důvodu špatného zdravotního stavu nezvládají běžné činnosti, můžou zažádat o příspěvek na péči. Jde o sociální dávku pro nemocné a nemohoucí, kteří potřebují pomoc při zvládání každodenního života. Z příspěvku lze hradit nejrůznější služby – terénní pečovatelskou službu nebo denní stacionář, o kterých bude řeč o pár řádků níž.
Pro přiznání příspěvku na péči je vedle zdravotního stavu rozhodující také sociální šetření. Během šetření úředníci posoudí, kolik životních potřeb (mobilitu, tělesnou hygienu, stravování) člověk zvládne sám a kolik jen s pomocí druhých. Na základě šetření pak posudkový lékař správy sociálního zabezpečení určí takzvaný stupeň závislosti, který ovlivňuje výši příspěvku. Osoby v prvním stupni závislosti dostávají 880 korun měsíčně, osoby ve čtvrtém stupni závislosti 13 200 korun měsíčně. Podrobnosti v našem starším článku:
Denní a týdenní stacionáře
Kdo nesežene místo v domově důchodců, nebo chce péči zabezpečit sám, budu nejspíš stát před otázkou, jak skloubit starost o seniora a vlastní zaměstnání. Pomoct můžou denní a týdenní stacionáře, které se postarají, zatímco jste v práci.
Podle registru poskytovatelů sociálních služeb je v Česku 269 denních a 52 týdenních stacionářů, jejich kapacity ovšem bývají omezené – místo je většinou pro deset až dvacet osob, ne všechny navíc přijímají klienty starší 65 let.
Senioři ve stacionáři pobývají nejčastěji od pondělí do pátku, ve velkých městech bývá provozní doba od šesti ráno do sedmi do večera. V menších městech se zavírá o něco dřív, nejčastěji o půl čtvrté. Vedle stravy zajišťují stacionáře každodenní program: kondiční pohybové cvičení, trénink paměti a další. Pracovníci pomáhají s oblékáním, tělesnou hygienou nebo asistují při jídle, jestliže se senior nezvládá najíst sám. Řada denních stacionářů navíc nabízí také odvoz seniora do stacionáře a z něj. Na stejném principu pak fungují týdenní stacionáře, seniorům ovšem od pondělí do pátku nabízejí i ubytování.
Zpoplatnění denních a týdenních stacionářů se, stejně jako ostatní sociální služby, řídí zákonem o sociálních službách a jeho prováděcím předpisem. Ten určuje maximální sumy, které si můžou stacionáře za své služby účtovat: 130 korun za hodinu základních úkonů péče jako pomoc při použití WC, podávání jídla a pití a zajištění aktivizačních činností. Pokud úkon netrvá celou hodinu, sazba se poměrně krátí. Zákon stanovuje limit také pro cenu za stravování – maximálně 170 korun denně za tři hlavní jídla, oběd nesmí stát víc než pětasedmdesát korun. Pokud jde o týdenní stacionáře, strop pro ubytování dělá 210 korun denně.
V praxi se ceny za služby stacionářů pohybují o něco níž, než stanovuje zákon. Nejčastěji kolem 110 až 120 korun za základní úkony. Ceny za stravu (snídani, oběd, večeři a dvě svačiny) dělají od 130 do 170 korun denně. Na kolik pobyt seniora ve stacionáři přijde, závisí na množství péče, kterou potřebuje. „U seniorů, kteří docházejí do stacionáře jen jednou za čas, jsou soběstační a čas tráví nejrůznějšími aktivitami, postačí jen několik stovek za měsíc. Naproti tomu úhrada služeb pro seniory s výrazně omezenou soběstačností, kteří vyžadující více úkonů péče, ve stacionáři tráví celý den, stravují se zde a využívají služeb dovozu, může vystoupat až k částce pět set korun za den,“ vysvětluje Pavel Hanych z organizace Diakonie.
Terénní pečovatelská služba
Další alternativou jsou terénní pečovatelské služby. Pečovatelé pravidelně docházejí na pár hodin denně za seniorem domů, pomáhají s hygienou, oblékáním i úklidem nebo praním prádla. V nabídce bývá také doprovod k lékaři nebo obstarání běžných nákupů. Rozsah služeb většinou závisí na dohodě s konkrétní pečovatelskou službou, objednat ji lze na pracovní dny někdy i během víkendu. V databázi registru sociálních služeb je aktuálně 722 poskytovatelů pečovatelských služeb, většina z nich přitom nabízí pomoc právě seniorům.
I zpoplatnění terénní pečovatelské služby se řídí prováděcím přepisem k zákonu o sociálních službách. Základní úkony péče jako pomoc při použití WC, přípravě jídla, osobní hygieně či běžném úklidu můžou dělat maximálně 130 korun za hodinu. Pro donášku oběda platí limit 30 korun, za obstarání denních a týdenních nákupů si smějí pečovatelské služby účtovat maximálně 115 korun za hodinu. Co se praní a žehlení týče, platí strop 70 korun za kilogram prádla.
„Každodenní patnáctiminutová návštěva s přinesením oběda vyjde měsíčně přibližně na 2500 korun včetně jídla. Pokud pečovatelka u seniora stráví každý den dvě až tři hodiny, jsme na částce osm tisíc korun za měsíc,“ popisuje příklady z praxe Pavel Hanych. Konkrétní suma tedy opět závisí na rozsahu péče, kterou senior vyžaduje.
Odlehčovací služby
Kdo se o seniora stará sám a rád by si jednou za čas dopřál odpočinek nebo odjel na dovolenou, může využít takzvané odlehčovací služby. Odlehčovací služba znamená, že seniora krátkodobě umístíte například v domově důchodců nebo mu na pár dní zajistíte návštěvy pečovatelské služby. Jestliže je senior vážně nemocný, může nějaký čas strávit v některém z hospiců.
Podle registru nabízí odlehčovací služby 299 zařízení, ne všechny ale přijímají seniory. Limity plateb pro odlehčovací služby jsou stejné jako v případě dalších sociálních služeb: 130 korun za hodinu základních úkonů, 170 Kč za stravování a 210 Kč na den za ubytování.
Domovy pro seniory
Jestliže není domácí péče možná, přichází na řadu domov pro seniory. Ten poskytuje pečovatelskou a ošetřovatelskou službu, zdravotní péči a samozřejmě i stravu a ubytování. Zřizovatelem domova pro seniory může být obec (v Praze městská část), kraj nebo soukromá firma. Vzhledem k nízkým kapacitám je ale potřeba počítat s tím, že domov seniora nepřijme hned. Čekací dobou může dělat několik měsíců i pár let. Při obsazování volných míst navíc nerozhoduje doba, kterou senior na čekací listině strávil, ale jeho situace – míra soběstačnosti, poměry a možnosti v rodině.
Pokud jde o platby za domovy seniorů, je potřeba rozlišovat mezi stravou a ubytováním a pečovatelskými službami. Zákon totiž stanovuje limity pouze pro stravu a ubytování – strop za poskytnutí jídla dělá 170 korun denně, ceny za ubytování nesmí překročit částku 210 korun denně. Měsíčně by tak měli senioři platit maximálně 11 780 korun. Zároveň platí, že po úhradě ubytování a stravy musí seniorům zůstat minimálně patnáct procent jejich příjmu, nejčastěji starobního důchodu. Pokud je úhrada vyšší, domov důchodců by ji měl u konkrétního seniora snížit na požadovanou hranici. Uvedené limity ale platí pouze pro domovy registrované jakožto poskytovatele sociálních služeb. V Česku ovšem funguje i několik neregistrovaných soukromých zařízení, které si ceny za ubytování a stravu stanovují zcela individuálně.
Další složkou jsou pečovatelské služby. Ty se ze zákona hradí z příspěvku na péči, výše úhrady přitom odpovídá částce, kterou úřad práce seniorovi přiznal. V praxi tedy někteří za pečovatelské služby platí 4400 korun, další 8800 korun. Vedle toho si domovy účtují poplatky za nejrůznější fakultativní služby, jejich cenu ovšem zákon neupravuje.
Dům s pečovatelskou službou
Konečně poslední variantou jsou domy s pečovatelskou službou (někdy označované jako byty zvláštního určení). Domovy s pečovatelskou službou jsou vhodné především pro relativně soběstačné seniory. Senioři si zde pronajímají vlastní byty – nejčastěji garsonky nebo dvojgarsonky, pokud jde o manželský pár. Zároveň je k dispozici pečovatelská služba, která pomůže s úklidem, praním prádla nebo zajištěním potravin a stravy. Za ubytování senioři platí nájem a zálohy spojené s užíváním bytu. Pro pečovatelské služby pak platí stejné stropy jako v případě terénních pečovatelských služeb.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 4. 2018 10:14, Pavel
Je to divne. Kdyz se bude starat nekdo z rodiny dostane duchodce v průměru 4000kc ale kdyz sr bude starat stat sebere 12000kc i vic. Tak kde to isme?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 4. 2018 16:48, verka
Většina článků zde je opravdu velice zajímavá, poučná a pro mnoho z nás potřebná k prostudování. Mnoho věcí si i ukládám k pozdějšímu nahlédnutí. Jsemza ně vděčná. Ale jak se tu objeví podpis "Kašpárek", otráveně to celé házím do koše...Měl by Vám platit za reklamu pro svůj pitomý časopis FINMAG, kterou mu tady uveřejňujete a ne místo toho nás tu občas otrávit svojím psaním.
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.