Pracovní pohotovost: co za ni

Terezie Nývltová Vojáčková | 13. 9. 2018

Buď připraven! Jsou firmy, podniky a instituce, které potřebují, aby jejich zaměstnanci byli připravení naskočit do práce, kdykoli bude potřeba. Jaká jsou pravidla pracovní pohotovosti a co za ni?

Pracovní pohotovost: co za ni

Dřív se držela pracovní pohotovost i na pracovištích. Dneska už to tak není: pokud je někdo na pracovišti a čeká, až mu řeknou Teď je tvoje chvíle, teď se do toho pusť, je prostě v zaměstnání a má právo na plný plat. Typicky to může platit třeba pro hasiče, saniťáky, servisní techniky…

Aspoň deset procent

Pracovní pohotovost se dnes tedy říká tomu, že jste třeba doma nebo na chatě nebo kde je vám libo, ale pivo si nedáte. Jak vám zavolají, že vás potřebují v práci, jste připraveni, berete klobouk a tradá do práce. Být připraven po vás zaměstnavatel může chtít jen tehdy, pokud jste se na té možnosti domluvili – nemůže ji nařizovat.

Pracovní pohotovost se obvykle drží po řádné pracovní době nebo v noci, o víkendech, o svátcích. Když jste na dovolené, držet pohotovost po vás chtít nesmějí. Něco jiného ale zase je, že vás i z dovolené můžou do práce odvolat: 

Držení pracovní pohotovosti se nepočítá do pracovní doby, protože ale pro zaměstnance znamená jistá omezení, musí mu ji zaměstnavatel zaměstnanci nějak kompenzovat. Podle zákoníku práce musí zaměstnanec dostat příplatek aspoň ve výši deseti procent průměrného výdělku.

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:

Když se pohotovost změní v práci: plná odměna

Jakmile jste ale povoláni do práce, tam už vám běží pracovní doba a máte zase nárok na řádnou mzdu nebo plat, a to se všemi příplatky, na které máte nárok. Tím je míněno, protože pohotovost se drží mimo pracovní dobu, zejména příplatek za práci přesčas:

Příplatek za práci přesčas dál můžou navýšit i jiné okolnosti: za práci v noci je příplatek za noční práci, za práci o víkendu příplatek za práci ve dnech pracovního klidu…

Zaměstnanci státu a veřejného sektoru dostávají za noční práci příplatek ve výši dvacíti procent průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu. U soukromníka zákoník práce předepisuje minimálně deset procent, ale samozřejmě si lze vyjednat více. Za práci v sobotu a v neděli má zaměstnanec státu, obce, kraje nebo jejich organizací nárok na 25 procent průměrného hodinového výdělku za každou v sobotu nebo neděli odpracovanou hodinu. U soukromníka je nárok na příplatek minimálně ve výši desíti procent, víc je potřeba si vyjednat.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Kolik pohotovosti?

Zákoník práce objem pracovní pohotovosti neomezuje. Někdo ji může držet třeba každý víkend, po celý rok. Ale výkon práce o pracovní pohotovosti nesmí za rok převýšit limit povolených přesčasů. Přesčasy lze zaměstnanci nařídit až v rozsahu osmi hodin v týdnu a 150 hodin celkem v kalendářním roce. Odpracování dalších maximálně 266 hodin může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto. (Výjimečné vyšší limity platí pro zdravotnictví.) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se ale nepočítá práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Po pohotovosti ráno do práce?

I zaměstnanci, kterému se pracovní pohotovost proměnila v práci, musí zůstat čas na nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny, a to v délce alespoň 11 hodin. U zaměstnance mladšího 18 let je to 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. U zaměstnanců starších 18 let může být odpočinek zkrácen až na pouhých 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, a to např. v nepřetržitých provozech, v zemědělství, při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména ve veřejném stravování, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb, u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech…

Líbil se vám článek

+14
Ne
Ano

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK