Není pauza jako pauza: která přestávka je v práci placená?

Terezie Nývltová Vojáčková | 6. 9. 2018

Za pauzu na oběd vám nikdo k výplatě nepřipočítá ani troník. Jsou ale přestávky, během kterých vám mzda naskakuje.

Není pauza jako pauza: která přestávka je v práci placená?

Nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce má každý zaměstnanec nárok na pauzu. Pokud máte delší směnu, třeba dvanáctku, musíte takovou pauzu mít po každých šesti hodinách nepřetržité práce. Říká se jí přestávka na jídlo a oběd a musí trvat aspoň půl hodiny. Nezletilému do 18 roků musí zaměstnavatel pauzu umožnit nejpozději po čtyřech a půl hodině nepřetržité práce. Samozřejmě – těchhle šest, respektive čtyři a půl hodiny je maximum, čekat tak dlouho se nemusí a přestávka může začít i dřív.

Úplně libovolný ale start přestávky taky není. Přestávka v práci nesmí být na začátku nebo konci pracovní doby. I když to třeba někdy vypadá, jako by se o tomhle omezení nevědělo – že někdo mizí z práce o půlhodinku dřív nebo si ráno po příchodu do zaměstnání napřed vaří kafe a čte zprávy a drby ze společnosti.

Přestávka na jídlo a oběd sice má být půlhodinová, ale není to vždycky zaručené. Respektive nemáte zaručené, že svých třicet minut volna dostanete v kuse. Vždycky vám ale musí zůstat nejméně jedna patnáctiminutová pauza. Další části přestávky už může zaměstnavatel určit kratší, třeba jenom deset a pět minut.

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:

Přestávka je povinná

Přestávky v práci se dělat musí. Nikdo nemůže říct, že přes pauzu bude pracovat a potom půjde o půl hodiny dřív domů než ostatní. Nebo ještě přesněji: zaměstnavatel musí zaměstnanci umožnit přestávku v práci, ale pokud člověk pracuje během pauzy dobrovolně, je to jeho věc, zakázané to není. Napracovávat si přes pauzu pozdní příchod nebo časnější odchod ovšem nejde.

A teď to podstatné. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, a jsou proto neplacené. Pracovní směna se o dobu přestávky v práci prodlužuje. Jestli má někdo osmihodinovou pracovní dobu a začíná třeba v osm ráno, práce mu nekončí odpoledne ve čtyři, ale o půl páté.

Kdo si na oběd skočit nemůže

Existují práce, které se dost dobře přerušit nedají. Zaměstnavatel nemůže dost dobře svému člověku standardní přestávku poskytnout. Člověk v takovém provozu musí mít zajištěnou aspoň takzvanou přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Tato doba se ale počítá do pracovní doby a je placená.

Pokud vykonávané práce nelze z technologických nebo organizačních důvodů přerušit a zajistit náhradu zaměstnance jiným zaměstnancem, zaměstnavatel musí tolerovat, pokud se člověk při práci protáhne, nají, odskočí si na toaletu a podobně. V praxi se takový postup uplatňuje například na pracovištích obsluhovaných jenom jedním člověkem po celou pracovní dobu, jako v případě hlídačů, strážných, vrátných, recepčních, dispečerů a podobně. Každý případ se posuzuje individuálně. Musí se zohlednit i otázky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Někdo si peníze musí vybojovat

Pro zaměstnance to má výhody i nevýhody. Negativem pochopitelně je povinnost neustálé pozornosti a nutnosti věnovat se práci, nemožnost udělat si řádnou pauzu, na druhou stranu ale z toho plyne vyšší výdělek – za každých odpracovaných šest hodin další placená půlhodina. V praxi proto dochází k různým sporům zaměstnanců se zaměstnavateli o to, zda skutečně měli volno, jak tvrdí zaměstnavatel, který jim nic navíc platit nechce, ačkoliv je nutil k nepřetržitému výkonu práce, anebo volno neměli, a proto měli nárok na vyšší výdělek za proplacené půlhodiny navíc.

Tak třeba celou směnu samostatně pracující topič obsluhující spalovnu, kde technická norma nedovoluje obsluze vzdálit se na více než pět minut, svůj spor o půlhodinové doplatky ke mzdě vyhrál. Pracoval ve dvanáctihodinových směnách, ale zaměstnavatel mu celá léta proplácel jenom jedenáct hodin. Naproti tomu strojníka čističky odpadních vod v denní směně nepřetržitého provozu střídal kolega, ale v noci byl sám. Spor o doplatek ale prohrál, protože si klidně během noční směny přestávku v práci udělat mohl, jelikož mu nikdo nezadával konkrétní úkoly, které by mu v čerpání přestávky bránily.

Bezpečnostní přestávky

Zvláštním druhem přestávky je pak bezpečnostní přestávka. Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organizmus. Neznamená to, že zaměstnanec dostane nutně volno, stačí, když místo rizikové práce dostane jinou nerizikovou práci. Nelze-li ale takhle práci organizovat, prostřídat ony rizikové jednotvárné nebo monotónní činnosti s jinými, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami. Má-li zaměstnanec při výkonu práce nárok na bezpečnostní přestávku, započítává se do pracovní doby – je placená. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se pak do pracovní doby i přestávka na jídlo a oddech a je placená.

Líbil se vám článek

+18
Ne
Ano

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK