Proč chceme státní penzijní fond? Spoření na důchod nefunguje dobře

Jiří Hovorka | 28. 5. 2019 | 32 komentářů

Podle Pirátů by českému penzijnímu systému prospěl státní fond, který by byl bezpečný a měl dostatečně atraktivní výnosy. Na podrobnosti jsme se zeptali poslance a člena důchodové komise Tomáše Martínka.

Proč chceme státní penzijní fond? Spoření na důchod nefunguje dobře

Piráti chtějí, aby stát založil vlastní penzijní fond jako alternativu ke spoření v penzijních společnostech. Vklady ve státním fondu by měly být stoprocentně garantovány a výnos by měl přinejmenším pokrývat inflaci.

Vznik státního fondu prosazuje v rámci důchodové komise pirátský poslanec Tomáš Martínek. Podle něj by lidé měli mít na výběr, zda chtějí své peníze se státním příspěvkem ukládat v soukromých fondech, nebo ve státním fondu.

„Většina soukromých penzijních fondů vykázala v posledních dvou letech, bez započtení státního příspěvku, záporný reálný výnos, přitom si akcionáři ztrátových fondů vypláceli i zisky kolem 15 procent,“ říká poslanec v rozhovoru pro web Peníze.cz. Státní fond podle něj funguje poměrně dobře v Británii nebo ve Švédsku, tak proč by nemohl fungovat v České republice?

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

Jaký ohlas měl váš návrh na jednání důchodové komise?

Podrobně jsme ho tam neprobírali, ale nezaznamenal jsem žádné negativní ohlasy. V podkladech pro jednání komise se každopádně jako s jednou z variant změn v důchodovém systému počítá s penzijním fondem, který by zřizoval stát. My, jako Piráti, jsme vytvořili pracovní vizi takového fondu, který je nástřelem k diskuzi. Čekáme, až pro příští jednání komise zpracuje ministerstvo práce a sociálních věcí nějaký oponentský posudek. A věřím, že potom se začneme bavit, jak by to mohlo být naplněno.

Teď si můžete „udělat reklamu“ pro to vaše řešení. Jaké jsou jeho hlavní výhody?

Chtěli bychom zřídit fond, který by byl bezrizikový, nízkonákladový a umožnil by lidem, kteří nemají plnou důvěru v současné soukromé penzijní spoření, spořit v plně zásluhovém systému, který by zřizoval stát. Nepředpokládáme přitom, že by musel garantovat závratné výnosy, ale mohl by peníze zhodnocovat alespoň na úrovni inflace v rámci bezpečných investic státu. Navíc by garantoval vklady. Šlo by o obdobu transformovaných fondů, nemohl by jít s nominálními vklady do záporu.

Podle vás tedy lidé z velké části nevěří současnému penzijnímu spoření, přestože tam mají 4,4 milionu smluv?

V posledních letech počet střadatelů ale klesá.

To je pravda, ale v prvním čtvrtletí roku 2019 se pokles po šesti letech zastavil a počet smluv ve třetím pilíři vzrostl. Když je tam 4,4 milionu lidí a další už zase přibývají, neukazuje to naopak, že lidi v ten systém důvěru mají?

Že tam je hodně střadatelů je způsobeno i tím, že se maximálně snaží získat státní podporu. Neznamená to automaticky, že by věřili, že jim spoření na penzi pomůže se dobře zajistit na důchod. Naprostá většina lidí vybírá naspořené částky jednorázově. Naspořená suma navíc není vysoká, průměrně se pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Spoří také lidé, kterým přispívá zaměstnavatel. Nejde ale zatím o systém, který by pomáhal zajišťovat lidi na stáří. A to všechno podle mě ukazuje, že to s důvěrou ve třetí pilíř není optimální.

Má si stát hrát na spořitelnu?

Možností zavedení státního penzijního fondu se bude Komise pro spravedlivé důchody zabývat, potvrdila její šéfka. „Je to jedna z diskutovaných možností. Víc bych to teď nerozváděla,“ řekla v rozhovoru pro web Peníze.cz Danuše Nerudová.

Proti zavedení státního fondu se staví pravicové opoziční strany. „Stát by si měl hrát na spořitelnu v co nejmenší možné míře. Jeho role by měla být v průběžném systému a to, co si člověk spoří, by mělo být prostřednictvím bankovních společností,“ myslí si například ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Takže jestli tomu rozumím dobře, tak současné penzijní fondy podle vás nejsou pro lidi dostatečně atraktivní. A když se udělá státní fond, který jim nabídne výnos na úrovni inflace, tak to pro ně začne být lákavější a začnou se mnohem víc sami zajišťovat na stáří?

Nechceme výrazně konkurovat soukromým fondům, ale chceme podpořit spoření u lidí, kteří tolik současnému třetímu pilíři nedůvěřují. Velká část populace zatím nikde nespoří a myslím, že alespoň část by se státním fondem začala. Ten fond by současně měl nabídnout i nějaké výhody pro stát – šlo by o nový zdroj financování třeba pro jeho investiční aktivity.

Říkáte, že nechcete výrazně konkurovat soukromým fondům. Většina lidí ale na důchod spoří v konzervativních fondech. Chtějí tedy peníze ukládat bezpečně. Pokud by tu byl bezpečný státní fond, který by navíc připisoval zhodnocení kolem inflace, tak by šlo o výrazného konkurenta soukromým penzijním společnostem a dal by se čekat výrazný odliv peněz od nich směrem ke státnímu fondu.

Státní fond funguje poměrně dobře v Británii nebo ve Švédsku, tak proč by nemohl fungovat v České republice? My bychom byli rádi, pokud by státní fond vznikl. Není to tak, že by byla garance zhodnocení na úrovni inflace – to by byl ideální případ. Peníze ve státním fondu by se zhodnocovaly třeba tak, že pokud by stát vydával dluhopisy, tak by je přednostně vydal pro tenhle fond s tím, že by byly zvýhodněné, obdobně jako jsou zvýhodněné Dluhopisy Republiky, které stát složitě administrativně vydává pro občany.

Nebylo by to pro stát drahé, pokud by vydával dluhopisy v hodnotě desítek až stovek miliard, které by byly s vyšším úrokem, než jaký by stát dostal na volném trhu?

Byla by to vlastně státní podpora. Stejně tak, jako se vyplácí státní příspěvek ke spoření na důchod, tak by stát podporoval státní fond a spoření lidí na důchod přes vyšší úrok na dluhopisech.

Podle vás by tedy stálo za to, podpořit vznik státního fondu dalšími prostředky ze státního rozpočtu?

Za mě ano. Stát by navíc mohl využívat prostředky ze státního fondu k financování vlastních aktivit a nebyl by tolik závislý na ratingových agenturách. Navíc i kdyby v tom fondu byl bilion korun (dnes je v penzijních fondech zhruba 460 miliard korun – poznámka redakce) a počítali bychom s dvouprocentní inflací, na kterou cílí ČNB, tak by šlo o nějakých dvacet miliard korun ročně. Už v současné době stát podporuje spoření v soukromých penzijních fondech téměř dvaceti miliardami korun ročně, kdy více než sedm miliard jde na státní příspěvek a zbytek jsou daňové úlevy. Maximální výše vkladu by dle našeho návrhu pro uplatnění daňových výhod měla být zastropována stejně jako tomu je u soukromých fondů.

Když vezmu, že příspěvek na zvýhodněné jízdné vyjde na šest miliard korun ročně a není to nic, co by podporovalo zajištění důstojného stáří, tak mi těch dvacet miliard při bilionu aktiv nepřijde jako něco, co by si stát nemohl dovolit. Stejně tak by to byl nějaký polštář pro vykrytí deficitů, do kterých se důchodový systém postupně může začít dostávat. Stát by mohl volné peníze ve fondu využít na výplatu státních důchodů.

Ve státním fondu by byly desítky až stovky miliard korun. Jak by za ně stát ručil? Zákonem? Například podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je to nereálné. 

Chceme garantovat jen vklady, jejich nominální hodnotu, kterou by lidé do fondu vložili. Zákon by podle mě ani nic garantovat nemusel, protože ke ztrátě by nemohlo dojít už jen tím, jak by státní fond mohl investovat – mohl by jen půjčovat peníze státu, což je samo o sobě bezpečné. Maximálně se tak může stát, že by fond dosahoval malého výnosu.

Nehrozí pak arbitráže ze strany penzijních společností? Státní fond dostane výhody, které ony nemají; přišly by o klienty. Neobáváte se, že by to vyvolalo ostrou reakci?

Už dnes se vydávají státní dluhopisy primárně pro fyzické osoby. Samozřejmě, pokud se na komisi a s ministerstvem práce a sociálních věcí shodneme, že státní fond chceme, budeme vše podrobně vyhodnocovat. Pokud by taková rizika hrozila, návrh bychom podle toho upravili. Když to ale podobně funguje v Británii nebo ve Švédsku, tak si nemyslím, že by to hrozilo. Je to ale samozřejmě na oponentský posudek právníků ministerstva a dalších.

Anketa

Co říkáte na státní penzijní fond od Pirátů?

Souhlasíte se závěrem z posledního jednání důchodové komise, že třetí pilíř není efektivní? A proč?

Souhlasím. Lidé si spoří málo, jde spíše o maximalizaci státního příspěvku a úspory v penzijních fondech výrazně nezvyšují příjmy v důchodu. Lidé navíc vybírají peníze jednorázově. Měli by volit rentu, která umožňuje průběžně navýšit státní důchod. Proto počítáme v našem návrhu na státní fond, že peníze z něho by se vyplácely doživotní rentou. Současné penzijní společnosti také mají poměrně vysoké poplatky. Například švédská penzijní agentura, která nabízí státní fond, má výrazně nižší poplatky. Penzijní společnosti v Česku jsou v zisku i v momentech, kdy fondy jsou pro klienty ztrátové.

U vyvážených a dynamických penzijních fondů vycházejí poplatky podstatně níž než u podobně fungujících podílových fondů; jsou regulovány zákonem. Měly by se přesto snížit?

Nechci snižovat poplatky u soukromých fondů. Chtěl bych ale, aby existoval státní fond, který bude mít minimální poplatek. Maximum toho, co vydělá, by tak připisoval lidem.

Na posledním jednání důchodové komise se řešilo také to, jestli by měly firmy povinně přispívat na důchodové spoření lidem v náročných profesích. Vy jste pro?

Jsme pro větší zodpovědnost zaměstnavatelů lidí v těžkých profesí. Souhlasíme tedy i s povinnými odvody zaměstnavatelů na spoření pracovníků náročných profesí, aby tito zaměstnanci mohli využít předdůchodu. Ten by měl nabízet i státní fond, který navrhujeme. Na komisi se diskutovalo o tom, že by firmy zaměstnancům navíc mohli posílat až nějakých pět procent ze mzdy dle náročnosti profese. Detailně se o tom budeme bavit na dalším jednání komise.

Tomáš Martínek (* 1986)

Pirátský poslanec za Liberecký kraj a bývalý opoziční zastupitel města Česká Lípa, odkud pochází. Na mandát zastupitele rezignoval po zvolení do Poslanecké sněmovny, aby nekumuloval funkce a mohl se plně věnovat práci poslance. Ve sněmovně je členem volebního a kontrolního výboru.

Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, kde získal titul inženýr. V současné době tam působí jako doktorand oboru Informační management. Zaměřuje se na e-government, mediální oblast, pracovní trh nebo finanční sektor.

Líbil se vám článek

+36
Ne
Ano

Diskuze

28. 5. 2019  |  10:34  |  Žiri

Tak koukám na výpis z účtu penzijka se státním příspěvkem a počítám: st. příspěvek za rok 2018 - 276...Celý text

28. 5. 2019  |  20:51  |  Chose

Jen to nechte tak jak to je. Já mám jednu důchodovku na sebe a dvě na rodiče. Mě to sype dobře.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK