Očima expertů: ČNB zvýšila sazby! Zdraží půjčky?

Ondřej Tůma | 11. 8. 2017 | 2 komentáře

Co nastane po zvýšení úrokových sazeb České národní banky? Jde o správný krok? Jak se to dotkne peněženek českých domácností? Ptáme se ekonomů.

Očima expertů: ČNB zvýšila sazby! Zdraží půjčky?

Bankovní rada České národní banky se minulý týden rozhodla zvýšit úrokové sazby. Stalo se tak poprvé od února 2008, tedy skoro po deseti letech. ČNB je zároveň první centrální bankou v Evropské unii, která v tomto hospodářském cyklu ke zvyšování sazeb přistoupila. Konkrétně jde o navýšení dvoutýdenní repo sazby z 0,05 na 0,25 procenta. Lombardní sazba (za kterou si můžou od ČNB půjčit běžné komerční banky) narostla z 0,25 na 0,5 procenta. Diskontní sazba zůstala na stávajících 0,05 procenta.

Analytici se shodují, že jde o začátek konce extrémně levných peněz. Není to však velké překvapení. ČNB totiž už s předstihem avizovala, že by ve třetím čtvrtletí mohlo ke zvýšení sazeb dojít. Centrální bankéři očekávají kromě inflace pohybující se kolem dvou procent také výrazný růst české ekonomiky. V příštím roce dokonce výrazně přes tři procenta HDP. Guvernér ČNB Jiří Rusnok také naznačil, že nemuselo jít o poslední zvyšování sazeb. Záležet ale bude i na dalších krocích Evropské centrální banky.

Jak se na rozhodnutí České národní banky dívají ekonomové?

Souhlasíte s navyšováním úrokových sazeb? Jak se zvýšení sazeb dotkne našich peněženek?

Aleš Michl

ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant

Aleš Michl
0
Líbí
Nelíbí

Myslíte, jaký dopad bude mít zvýšení sazeb z nula celá nula pět na nula celá dvacet pět? Sami cítíte, že to není zas tak velký rozdíl. Pořád si budeme kupovat věci, které nepotřebujeme. Na trhu nemovitostí, dluhopisů nebo při nákupu firem platíte extrémní ceny.

A co to přinese? Jediná správná odpověď zní, že moc nevíme, protože z historie pro tak nízké úroky nemáme poučení. Zbývá jediné, přát si, ať období nulových úroků nezakončíme jako opilec, který v létě na pouti v Ostravě vyletěl z kolotoče a narazil hlavou do zábradlí. Nadopovaný kořalkou si užíval a balancoval na hraně. Naštěstí to přežil. I my to přežijeme, jen stejně jako ten opilec nevíme, v jakém stavu. Jinými slovy: vystřízlivění z levných peněz po návratu k normálu a po stimulech, které trhu dodávaly vlády a centrální banky, bude taky nekontrolované vystřelení z kolotoče.

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB, hlavní ekonom Generali CEE

Miroslav Singer
-12
Líbí
Nelíbí

Zvýšení sazeb ČNB z technické nuly na 0,25 procenta bylo velmi rozumným krokem. Nebylo určitě na škodu podpořit zpřísnění měnové politiky, ke kterému v dubnu došlo v důsledku opuštění kurzového závazku, i zvýšením úroků – rychle rostoucí a první známky přehřívání vykazující česká ekonomika si ho může snadno dovolit. Ale také přišel v době, kdy o něco méně výrazné posílení, než ČNB zjevně očekávala, vytváří příhodný prostor, ve kterém centrální banka mohla tento krok učinit; teď může vcelku v klidu a bez obav čekat na reakci investorů, kurzu a ekonomiky. Jde o první krok směřující ke zdražení úroků a úvěrů, ale českých domácností se tento první krok v úhrnu nijak dramaticky nedotkne. Rostoucí příjmy a klesající nezaměstnanost vytváří prostředí, ve kterém kvůli zdražení úvěrů o čtvrt procentního bodu české domácnosti určitě chudnout nezačnou.

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

David Marek
+1
Líbí
Nelíbí

Rozhodnutí zvýšit úrokové sazby bylo správné a předvídatelné. Nebyl důvod vyčkávat. Ekonomika roste svižným tempem, ceny nemovitostí letí vzhůru, nedostatek pracovních sil tlačí vzhůru mzdy, inflace je nad inflačním cílem. Jedinou komplikací by mohl být kurz, který by mohl při otevření nůžek mezi úrokovými sazbami v České republice a eurozóně začít příliš rychle posilovat.

K diskuzi spíš je, jestli měnová politika mírně nezaspala. Ukončení kurzového závazku a zvýšení úrokových sazeb zřejmě mohlo přijít o něco dřív. Ostatně vyšší úrokové sazby už delší dobu ukazovala i prognóza samotné centrální banky.

Otázka není, zda úrokové sazby dále porostou, ale jakým tempem bude ČNB přitahovat otěže měnové politiky. Zdá se poměrně pravděpodobné, že bychom se mohli letos dočkat ještě jednoho zvýšení úrokových sazeb. Ve hře je ale Evropská centrální banka a její politika. A nemůžeme opomenout ani stále velmi vysoký objem spekulativního kapitálu, který do české ekonomiky přitekl v závěru kurzového závazku.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Líbí
Nelíbí

Přitvrzení měnové politiky je z řady důvodů na místě. Inflace se meziročně drží nad hranicí dvou procent a čím dál víc se do ní promítají poptávkové faktory. Ekonomika zrychluje, a pokud se vyplní nová prognóza ČNB, která letos počítá s růstem HDP o 3,6 procenta, bude koncem roku akumulovaný výkon ekonomiky až o dvě procenta nad jejím potenciálem. Růst je výrazně tažený domácí poptávkou, především spotřebou, která reaguje na rostoucí zaměstnanost a akcelerující mzdy. Ekonomika také zažívá úvěrový boom a dvojciferný růst cen bytů. Měnové podmínky sice od skončení devizových intervencí utáhlo mírné posílení koruny, kurzový kanál ale působí na ekonomiku pro danou situaci nedostatečně a ne zcela vhodně. Zvýšení repo sazby lehce zdraží podnikové úvěry navázané na sazby Pribor. Sazby hypoték se budou nadále posouvat mírně nahoru, i když jejich vazba na rozhodnutí ČNB je spíš nepřímá. Spořicích produktů se zvýšení repo sazby příliš nedotkne. Aby vznikl bankám prostor pro růst jejich sazeb, muselo by se repo ČNB zvýšit výrazněji.

Jan Fidler

hypoteční a úvěrový analytik Quantum reality

Jan Fidler
+3
Líbí
Nelíbí

Pět let byly úrokové sazby téměř na nule, což určitě nebyla normální a zdravá situace, jednalo se o léčbu ekonomiky po krizi. Pokud se teď pacient zotavuje, rostou mzdy, ceny nemovitostí, nájmů, másla atd., jinými slovy zvyšuje se inflace, je zvýšení úrokové sazby ze strany ČNB naprosto logickým krokem. Myslím, že další zvyšování bude postupně následovat.

Důsledkem bude postupné zdražování hypotečních úvěrů, což by mohlo vést k omezení růstu cen nemovitostí, a tedy návratu do normálního a standardního stavu. Teď všichni musíme pouze doufat, že má centrální banka situaci pevně v rukou a u pacienta nenastane posttraumatický šok.

Viktor Zeisel

analytik Komerční banky

Viktor Zeisel
0
Líbí
Nelíbí

ČNB k tomuto kroku vedla výtečná kondice české ekonomiky. Ta si podle nás ve druhém čtvrtletí uchovala svůj silný růst, který se nyní přelévá do zvyšování mezd. HDP se podle naší čerstvé prognózy letos zvýší o 3,7 procenta a mzdy by v nominálním vyjádření měly přidat 6,4 procenta. To vše nasvědčuje tomu, že ČBN dnes se zvyšováním sazeb ještě neskončila. Podle našeho odhadu rostoucí domácí inflační tlaky přimějí centrální bankéře zvyšovat sazby ještě jednou. Mělo by se tak stát na listopadovém zasedání. V příštím roce pak podle nás přijdou ještě další tři zvýšení sazeb. Největší nejistotou je budoucí politika Evropské centrální banky. Pokud ta nezačne také utahovat svou měnovou politiku, tak bude ČNB sazby zvedat těžko. Druhou nejistotu představuje kurz koruny. Jestli bude posilovat příliš, tak sazby také porostou pomaleji.

Peter Bukov

hlavní analytik TopForex

Peter Bukov
+14
Líbí
Nelíbí

ČNB držela kurz koruny na úrovni 27 korun za euro od dubna 2013. Po ukončení fixace posílila koruna téměř o čtyři procenta až na 26 korun za euro. Aktuální inflace je nad dvěma procenty, mzdy rychle rostou a nezaměstnanost je nejnižší v Unii. Fixování koruny navíc odstranilo hrozbu deflace a pomohlo exportu (například značkám Škoda a Plzeňský Prazdroj). Centrální banka ale už několikrát opakovala, že uvolněná měnová politika ECB a posílení koruny po odstranění fixace budou zvyšování sazeb limitovat.

Dalším důvodem zvyšování sazeb je bublinový stav realitního trhu v Česku. Ceny nemovitostí rostly v posledních dvou čtvrtletích nejrychleji z celé Evropské unie. ČNB, podobně jako Slovenská národná banka, se snaží růst cen mírnit například přísnějšími pravidly poskytování hypoték, ale růst úrokových sazeb by mohl růst cen nemovitostí utlumit. Alespoň podle klasické ekonomické teorie.

Zvýšení úrokových sazeb o 0,2 procenta pocítí spotřebitelé jen jako marginální změnu. Pokud by ale nastal cyklus zvyšování, odrazilo by se to ve finančním a realitním sektoru. Vnímám to však pozitivně, uvolněná monetární politika musí jednou skončit, jen v Česku k tomu došlo dřív než v Evropské unii. Pokud Unie neoznámí konkrétní kroky na ukončení kvantitativního uvolňování (zatím je to tak padesát na padesát), mohlo by posilování koruny vůči euru pokračovat.

Marie Mocková

mluvčí Hypoteční banky

Marie Mocková
-2
Líbí
Nelíbí

Kroku České národní banky zvýšit úrokové sazby rozumíme, reaguje na aktuální makroekonomickou situaci. Fakt ale je, že důsledky pocítí i hypoteční trh. Doba extrémně levných úrokových sazeb u hypoték je za námi a lze počítat spíš s jejich postupným navyšováním, které se odvíjí především od ceny zdrojů na mezibankovním trhu. Sazby pomalu a postupně stoupají po mnohaletém klesání už od prosince loňského roku, kdy byly na historickém minimu (průměrná úroková sazba tehdy činila 1,77 procenta) a krok České národní banky tak jen ukazuje nový trend na hypotečním trhu. Na druhou stranu, přestože úrokové sazby rostou a pravděpodobně z dlouhodobého hlediska stále porostou, je nutno zmínit, že pro klienty jsou stále velmi atraktivní. Citelnější dopad na trh nemovitostí a hypoteční trh jako takový můžou mít spíš doporučení České národní banky než zvýšení základních sazeb.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+21
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

V Česku je skoro 190 tisíc volných pracovních míst. Jenže hned na 52 procent z nich stačí základní vzdělání. V roce 2010 byl tento podíl zhruba poloviční. Zato podíl volných pracovních míst pro vysokoškoláky tehdy byl devět procent, kdežto v současnosti jen pět procent. Takže ano, je skvělé, že máme nízkou míru nezaměstnanosti, nejnižší v Unii, přehřívající se trh práce ale generuje z velké části jen pozice charakteristické pro ekonomiku typu „montovna“ nebo „skladiště“. Kde je montovna, tam jsou nízké marže, ergo nízké mzdy. Momentálně nejrychleji rostoucí ceny nemovitostí v Unii tak i kvůli tomu vedou některé Pražany k tomu, že kvůli zdražujícímu bydlení metropoli opouštějí a míří do levnějších lokalit „za humna“. Jinými slovy, Česká národní banka v uplynulých letech stlačením úrokových sazeb zásadně přispěla k tomu, že z „montovny“ vznikla „přehřívající se montovna.“ Při desetinkové inflaci se tolik děsila deflační spirály a s ní související závažné krize, což je jev empiricky nepozorovaný od Velké hospodářské krize 30. let, že pomohla roztočit spirálu dvojciferného růstu cen nemovitostí. Tedy: je dobře, že ČNB zvýšila sazby. Nedělejme si ale iluze, že toto drobné zpřísnění měnové politiky byť jen částečně smaže škody, které už byly napáchány zbytečně rozmáchle uvolněnou měnovou politikou let 2013 až 2017.

Líbil se vám článek

+18
Ne
Ano

Diskuze

20. 8. 2017  |  20:30  |  Vítek

Pan Singer nevidí, že koruna protideflacne posílila k dolaru o 14% a pan Kovanda nevidí jak Japonsko 20 let bojuje s deflaci? Deflacni "mor" ještě světovou ekonomiku bude trápit i příští 2 roky. Globální nízké ceny neumožní ani ČNB ani ECB příští rok zvyšovat úrokové sazby.

13. 8. 2017  |  11:56  |  MK

Jen aby se ČNB nedivila a my taky, až ustřelí inflace ještě výš.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK