Příliš levné peníze končí

Základní sazba vyhlašovaná ČNB naposledy stoupla v únoru 2008. Od té doby ji centrální banka postupně snižovala až do listopadu 2012, kdy klesla na minimální úroveň 0,05 procenta, ve čtvrtek ji banka zvýšila na 0,25 procenta.

Malý krok z pohledu výše sazby, ale velký signál pro českou ekonomiku: ČNB „zdražuje peníze“, aby přibrzdila příliš vysokou inflaci. Snaží se také hasit přehřívající se ekonomiku – tedy stav, kdy roste rychleji, než je podle ČNB zdravé. Varovné je hlavně prudké zdražování nemovitostí, nejvyšší v EU.

Zjednodušeně řečeno: Zatímco bankovní rada ČNB se – pod jiným guvernérem, v jiném složení a podle ní za jiného stavu ekonomiky – tři roky snažila měnovými intervencemi zvýšit inflaci a podpořit hospodářský růst, nyní usiluje o opak. V důsledku to povede i k dalšímu posílení koruny.

Běžný člověk to zřejmě pocítí na levnější dovolené v cizině nebo dostupnějším zboží z dovozu, na druhou stranu s odstupem hrozí také zpomalení růstu mezd. Firmy totiž začnou být kvůli „dražším penězům“ opatrnější, mohou omezit riskantní investice. Rozhodnutí ČNB se projeví na dražších úvěrech pro firmy i občany včetně hypoték, na druhou stranu vklady v bankách mohou opět začít vynášet o trochu více než v posledních letech.

Trh se pročistí

„Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Co z toho bude

Dopad vyšších sazeb ČNB

• Úvěry a hypotéky: Úroky pro lidi i firmy stoupnou, zadlužit se tedy bude méně snadné než dosud.
• Vklady (spoření): Výnos z uložených peněz může stoupnout, i když v Česku toto obecné pravidlo platí méně než v minulosti.
• Kurz koruny: Zájem o českou měnu vzroste, ta díky tomu posílí. Úspory a kupní síla Čechů se tak zhodnotí.
• Inflace: Zdražování zboží a služeb by nemělo být tak výrazné jako v posledních měsících, ČNB chce inflaci vrátit na „zdravá“ dvě procenta.
• Mzdy: Firmy (zejména exportéři) začnou být opatrnější, trh se může pročistit. Nižší tempo ekonomického růstu tak může přibrzdit i zvyšování mezd. Nezaměstnanost sice může stoupnout, ovšem podniky nyní marně shánějí zaměstnance a pomáhají si jejich dovozem z ciziny.

Češi si už podle něj nebudou muset v zahraničí připadat jako „chudí příbuzní“, opět začnou postupně pociťovat výhodu silnější koruny, nakonec se dočkají i lepšího úročení vkladů. Na druhou stranu jim zdraží hypotéky i spotřebitelské úvěry.

„Růst sazeb může dost dobře vyústit v obrat hospodářského cyklu. Fáze útlumu dříve či později dorazí. Zadělává se na ni už nyní, právě levnými penězi. Ty proudí i tam, kam by proudit neměly – část aktuálně realizovaných projektů, podnikatelských záměrů nebo investic prostě není rentabilní, a trh se tudíž musí pročistit,“ vysvětluje Kovanda.

Také podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela první zvýšení sazeb běžný člověk nijak výrazně nepocítí. „Vklady asi o nic moc lépe úročené nebudou, protože po intervencích je na trhu tolik peněz, že banky nevědí, co s nimi, a tak nechtějí odměňovat klienty, že jim posílají další. Kdyby sazby vzrostly výrazněji, tak se můžeme dočkat i vyšších úroků na spořicích účtech, ale rozhodně to bude o méně než zvýšení sazeb ČNB,“ očekává.

Mírně zdražit by podle Zeisela mohly úvěry, ale i zde se bude jednat jen o malé částky. Koruna by však mohla posílit, protože úrokový rozdíl mezi eurozónou a Českem se rozšíří, takže tuzemská měna se stane pro investory atraktivnější. „Na mzdy nebude mít rozhodnutí ČNB v současnosti žádný vliv,“ dodává Zeisel.

Ani podle ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nelze čekat, že by se hned zvýšily úroky na spořicích účtech či termínovaných vkladech – reagovat by mohly až s určitým zpožděním. Výraznější dopad očekává u hypoték.

„Ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat po malých krůčcích, i tak může tento krok ovlivnit hypoteční sazby. Trh totiž začne zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což se projeví v růstu tržních sazeb delších splatností, od nichž se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů,“ upřesňuje Seidler.

U spotřebitelských úvěrů bude podle něj dopad mírnější. U nich je stále vyšší prostor snižovat marže poskytovatelů kvůli vysoké konkurenci na bankovním trhu.

Koruna dál posílí

Bezprostřední dopad má – byť zatím jen očekávaný – krok ČNB na kurz české měny. Ta už nyní útočí na hranici 26 korun za euro. Díky vyšším úrokům (výnosům) se pro investory stane atraktivnější než jiné měny.

A silnější koruna už České národní bance nevadí. Na jedné straně zlevní dovozy a přibrzdí tím inflaci, na druhé straně ztíží pozici českých exportérů (zdraží jejich zboží v zahraničí), čímž může přibrzdit růst mezd ve firmách a tedy – opět – i inflaci.

„Investoři nakupují měny, které se jim lépe úročí. Jestli tedy ČNB zvedne sazby, tak přiláká další kapitál, tím se zvedne zájem o korunu a ta posílí. Posilující koruna sníží dovozní ceny a tím i celkový cenový růst. Navíc ještě kurz malinko brzdí exportéry, protože zdražuje jejich vývoz. To zase chladí ekonomiku, když má ČNB pocit, že ta se přehřívá,“ upřesňuje analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

„Vyšší sazby zajistí větší poptávku po koruně. A po čem je poptávka, to zdražuje. V řeči měnových kurzů to znamená posílení koruny,“ potvrzuje ekonom Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance. V mezinárodním měřítku by tak drobně narostlo bohatství Čechů. Na druhé straně by ale silnější koruna znamenala drobné zhoršení konkurenceschopnosti českého zboží.

Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem