Sázíme na dobré spoření. Karty jsou detail, říká šéf nové banky

Jako banka fungujete přes pět měsíců. Jste spokojeni s dosavadním vývojem?

Těší nás, že zájem je veliký, testujeme naše kapacity. Bankéři jedou naplno, museli jsme posílit o nové kolegy, a to přesto, že spousta klientů si zakládá spořicí účty online. Nabrali jsme přes tři tisíce nových klientů a miliardy depozit. Jde o dobrý začátek, jsme spokojení. Podařilo se nám také poměrně úspěšně odkomunikovat novou značku, lidé nás znají. Trinity Bank je značka pro příštích 25 let. Moravský peněžní ústav byl vlastně předchozích 25 let, to jsem vymyslel ještě na vysoké škole. Trinity Bank bude mít zahraniční přesah, proto je to anglicky.

Nové klienty teď lákáte na spořicí účet s úrokem 1,58 procenta. Garantujete, že tahle sazba nějakou dobu vydrží?

Určitě, teď se žádné snižování sazeb nečeká. Více jak 23 let máme pro klienty nadstandardní úroky a na tom nebudeme nic měnit. Celý ten příběh je propojený. Chceme nabízet vyšší úroky než klasické banky, protože nepotřebujeme tak velký zisk jako mají ony. Velké banky, vzhledem ke svým povinnostem směrem k zahraničním centrálám, se musejí pohybovat někde kolem 14 procent ziskovosti svého fungování; my jsme ryze česká banka, a tak nám stačí ziskovost pět až sedm procent. Nemusíme odvádět velké zisky zahraničním akcionářům, chceme se o ně podělit s klienty. Ti jsou u nás stále největším vlastníkem (jde o důsledek přechodu záložny na banku, z družstevníků jsou akcionáři; největším akcionářem je zhruba s deseti procenty právě Radomír Lapčík – poznámka redakce). Mají tedy dva cíle: dobré zhodnocení a dividendu.

Jaký byl hlavní cíl přeměny na banku? Šlo o zvýšení reputace?

Nikoli. Už na vysoké škole jsem měl sen mít vlastní banku, protože bankovnictví je jedním z pilířů pilířů světové ekonomiky. Vždy jsem si přál mít banku, akorát nemám bohatého tatínka, který by mi na její vznik dal půl miliardy. Založil jsem záložnu a během téměř 25 let jsme postupně rostli, až k mému snu.

Kromě toho, že nabízíte vysoké úroky na spoření, jste specifičtí tím, že nemáte platební karty. Je možné úspěšně provozovat banku bez nich?

Určitě, protože když máte švýcarskou banku, kam klienti primárně peníze ukládají, tak kartu nepotřebují. Mají to vyřešené u někoho jiného. Samozřejmě, že karty mít budeme, nejpozději příští rok. Při naší velikosti jsou ale karty detail.

Jak to, že detail? Vždyť je to základ toho, co od banky chci, abych se dostal ke svým penězům.

Ale pozor. My nejsme klasická retailová a transakční banka. My jsme banka spořicí. Klienti mají karty jinde, u nás chtějí hlavně dobře spořit.

Chcete tedy pokračovat v tom, co jste doteď dělali jako záložna? Tedy nabírali vklady a půjčovali firmám?

Ano.

A nechcete ani dravě růst.

Dravý růst není v plánu. Konkurence na bankovním trhu je tak velká, že pro to ani není prostor. Půjdeme postupně dál, jako jsme to dělali doposud.

Kdy zprovozníte moderní prvky bankovnictví jako mobilní aplikaci, okamžité platby, otevřené bankovnictví nebo platby mobilem?

Budeme to mít, ale opět platí, že to je sekundární. My hlavně cílíme na osobní kontakt s klienty a vysokou kvalitu našich služeb.

Když chci spořicí účet, tak si ho založím online, na to nepotřebuji osobního bankéře. Není tedy zbytečný luxus mít ve vašem případě pobočky?

Ne, protože chceme mít s našimi klienty dobré vztahy. Je to sice dražší, ale tak jsme to vždy dělali, je to naše filozofie. Klienti mají dlouhodobé vztahy s bankéři. Moderní je udělat to celé online, ale nás na tom baví právě to budování vztahů s klienty.

S námi máte přehled

Moneta se rozhodla zrušit platební nálepky. Klesající zájem hlásí i některé další banky. Mnohem víc teď frčí platby přímo mobilem nebo hodinkami.

Platebním nálepkám hrozí vyhynutí. Končí s nimi první banka

---

Neplatit bance za vedení běžného účtu a za základní služby už je dneska v Česku standardem. UniCredit Bank přišla s reklamou, která nabízí něco víc než jenom účet zdarma.

Dáme vám stovku každý měsíc, láká banka. Prozkoumali jsme „odměny místo poplatků“

---

Štve vás úrok na spořicím účtu? Zkuste podílové fondy. Do jejich přímého prodeje se pouští stále víc bank, nově s ním přichází Air Bank.

Investice na pár kliků. Je to snadné a vyděláte, lákají banky

A k čemu klienti potřebují mít s vámi vztah, když mají jen spořicí účet?

Protože časem mohou mít i jiné produkty. Chystáme třeba vlastní konzervativní investice. Možná už od příštího roku. Máme na Slovensku obchodníka s cennými papíry – společnost SAB s licencí od tamní centrální banky. Strukturu tedy máme připravenou. Určitě to nebudou investice do akcií, ty jsou teď vysoko. Nechci dávat klientům něco, co pro ně není výhodné. Je možné, že budeme i něco přeprodávat. Třeba v Německu jsou dobré nemovitostní fondy.

Vaše banka tedy je a zůstane konzervativní. Z toho neuhnete?

Ne, takto mě to baví. Zaměřujeme se na klienty, děláme pro ně jako jediní akce, kde se mohou pobavit přímo s vedením banky. Děláme koncerty, informujeme o tom, co děláme. Například akce s Václavem Neckářem měla velký úspěch. Jsme komunitní bankou a chceme jí zůstat. Je to i cesta, kterou klienti oceňují. Z nezávislého hodnocení vyšlo, že s našimi službami je spokojeno 98 procent klientů. Je to pak vidět třeba i na tom, že k nám chodí už dospělé děti našich klientů, tedy více generací rodin.

V jednom z předchozích rozhovorů jste řekl, že pět poboček stačí. Teď je máte v Brně, Praze a Zlíně. Kde budou ty další dvě?

Určitě Ostrava a dále Hradec Králové nebo Plzeň.

Počítáte třeba i s tím, že do budoucna, když postupně porostete, se začnete rozšiřovat i do okresních měst?

To ne, spíš mám v plánu mít banku ve Švýcarsku, v Německu.

A bude to Trinity Bank?

Ano, bude to stejná značka se stejnou nabídkou. Jednali jsme třeba i s německými bankami, že bych něco koupil už teď v Německu. Chtějí ale moc peněz a také nyní hodně investuji, takže tyto plány a švýcarskou banku necháme na příští léta.

Platí ale, že to je váš příští cíl?

Ano. Přemýšlel jsem v minulých dvou letech, co chci dělat v příštích dvaceti letech. Celý život jsem chtěl mít aerolinky – ty už mít nebudu. Wizz Air a Smartwings se daří výborně. Ale udělal jsem si plán a chci mít banku v Německu nebo ve Švýcarsku a dělat pro klienty z celého světa správu peněz. To by mě bavilo. Budu to dělat konzervativně, budu klienty ochraňovat před výkřiky, jako jsou třeba virtuální měny.

Prodej banky tedy nechystáte?

Nechystám. Budeme s Trinity Bank vstupovat na burzu, ale uděláme to tak, aby nás nikdo jiný neovládl. Není vyloučené, že budu sám něco přikupovat. Uvidím, jestli na to budou volné finance. Mám nyní i nově založenou firmu SAB na Wall Street, kterou budeme rozvíjet. Až se tam rozrosteme, chtěl bych si pronajmout kanceláře u Donalda Trumpa v jeho věži.

Vraťme se do Česka. Plánujete nabízet hypotéky?

Hodily by se k nám, je to bezpečný produkt, ale na trhu je tak velká konkurence, že se na nich nedá moc vydělat. Budeme o nich hodně přemýšlet. Vážněji zvažujeme spotřebitelské úvěry, se kterými bychom mohli začít už příští rok.

Třeba budou lákat i vás...

Vysoký výnos a nízké riziko. O tom možná sníte, když uvažujete o investici do firemních dluhopisů. Poradíme, co dělat, aby se ze snu nestala noční můra.

Jedinečná šance, nebo past? Jak poznat rizikový dluhopis

Co dělají banky v Česku špatně?

České bankovnictví je jedno z nejkonkurenčnějších vůbec, protože čeští klienti jsou velice bohatí a solidní. Zahraniční banky tady proto nasazují to nejlepší, co mají. Takže bych neřekl, že tu banky dělají něco špatně. Třeba na Maltě (kde Radomír Lapčík žije a nedávno tam za více jak 200 milionů korun koupil nově vzniklou banku – poznámka redakce) je to naopak, tam se v bankách stojí fronty. V Česku je velmi velká konkurence. Ve „vaší“ bance můžete dostat špatnou nabídku, ale když se půjdete zeptat i ke konkurenci, nabídku srazíte a dostanete lepší podmínky. Kdo bude chtít nízký úrok u hypotéky, tak si ho najde. Stejně tak si najde vysoký úrok na vklady. Vysoké zisky tu banky mají proto, že tu funguje výborně ekonomika. Firmy i lidé si půjčují a nemají problémy se splácením.

Na začátku rozhovoru jste říkal, že pro vaše bankéře je současný nápor nových klientů velkým testem. Zároveň jste při vstupu Trinity Bank na trh mluvil o tom, že by lidé na pobočkách měli mít čtyřdenní pracovní týden. Mají ho už?

V každé mé firmě jsem řekl, že když udělá patnáct milionů korun zisku měsíčně, tak přejde na čtyřdenní pracovní týden. SAB Finance měly loni deset milionů, patnáct je v plánu letos. Pak si budou moci týden zkrátit. Trinity Bank je nyní na padesáti milionech zisku za loňský rok, takže je zhruba v třetině toho cíle.

Trinity Bank má teď kolem třinácti tisíc klientů. Je pro vás příští metou sto tisíc lidí?

To ne, to by se nedalo dělat stylem, jak to děláme dnes. Chci mít kvalitní bankéře a krásné pobočky, aby osobní kontakt byl na vysoké úrovni. Vidím to maximálně na nějakých 30 tisíc klientů.

Je něco, na co by si měli dát lidé ve světě financí obecně pozor?

Trápí mě, že se ve velkém prodávají podvodné firemní dluhopisy. Prodejci lidem slíbí „jistotu“ osmiprocentního zhodnocení, jde přitom o firmy, které jsou buď uměle vytvořené nebo fungují špatně. Naberou peníze, zkrachují a jdou dál. Lidé jsou pak bez úspor. Může jít o stovky tisíc lidí, kteří takto „investují“. V penězích jde o miliardy až desítky miliard korun. Ministerstvo financí by mělo rychle přijmout nějaké řešení. Navrhuji, aby firmy, které chtějí takto dluhopisy prodávat, musely projít finančním auditem. A lidé by měli být při volbě investic opatrní.

Radomír Lapčík (*1969)

• Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, je absolventem obchodního práva na Nottingham Trent University, kde získal titul Master of Laws.
• V roce 1996 založil Moravský peněžní ústav, který v prosinci 2018 získal bankovní licenci a od února 2019 působí jako Trinity Bank.
• V Trinity Bank je předsedou dozorčí rady a největším akcionářem s 9,81procentním podílem.
• Patří mu největší tuzemský obchodník s devizami SAB Finance nebo maltská FCM Bank.
• V roce 2008 se stal Podnikatelem Zlínského kraje. Vyučuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a věnuje se také filantropii - založil nadační fond Credo CZ.
• Je ženatý, má dva syny a dvě dcery.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem