Většina britských konzervativních politiků (mezi nimi zřejmě i mnozí ze Strany nezávislosti Spojeného království – UKIP) si ve skutečnosti nepřála, aby Velká Británie z Evropské unie vystoupila. Ale mnohaletá kritika Unie, neustálé snahy Británie vyjednat si nějaké výjimky a vykreslování Bruselu jako protivníka udělaly své. Kampaň konzervativního premiéra Davida Camerona za setrvání v Unii pak vůbec nezabrala.
Až bude nějaký historik hledat hlavní příčiny úspěchu referenda o vystoupení z Unie, za jeden z nich bude muset označit přítomnost milionu Poláků a dalších stovek tisíc členů Unie v Británii. Tedy důsledek jedné ze tří hlavních svobod Unie: práva pobývat a pracovat kdekoli v Unii. K našemu zděšení Evropané vadí Britům víc než Indové, Pákistánci nebo Afričané. Inu, bývalá koloniální supervelmoc.
Paradoxně samotných Britů žije jinde v Unii (zejména Francii nebo Španělsku) také kolem milionu.
V Česku panuje pocit, že prospěšnost Unie se měří tím, o kolik peněz víc z Bruselu dostaneme, než kolik do pokladny Unie odvedeme. Británie, která ročně odvedla do pokladny Unie v přepočtu ročně asi o 110 miliard korun víc, než kolik dostávala, brexitem nezbohatne, ale jak ukázala britská vládní analýza zchudne. A to i kdyby to byl dlouhý „měkký brexit“, který zajišťuje dohodu s Evropskou unií a který počítá s jedno- až tříletým přechodným obdobím.
Kdo z vás před brexitem slyšel v posledních letech o „problému Severního Irska“? Troufám si tvrdit, že nikdo. Belfast a celá tato část Spojeného království zažívala po několika desetiletích terorismu roky největší prosperity ve svých dějinách. Zmizení hranic a společné členství jak Irska, tak Velké Británie v Unii udělalo společně s dohodou u ukončení násilí zázrak. S brexitem a obnovením hranice se ale přízrak temných časů vrátil. Ze Severního Irska je dnes největší a těžko řešitelný problém celého odchodu Británie z Unie.
Británie nebyla za poslední století nikdy tak rozdělená, jako je dnes. Polarizace nejen politiky, ale také společnosti v nejstarší evropské demokracii je nebývalá a ničí celou politickou kulturu. Brutální spory jdou i středem konzervativní strany, jejíž vnitřní rozdělení na příznivce a odpůrce Unie mělo vypsání referenda o brexitu vyřešit. Politický střed v britské politice téměř zmizel.
Sny mnoha brexitářů (hlavně z řad důchodců) o tom, že se Velká Británie vrátí k bývalé slávě světového impéria, plavou na vodě. Britské vazby i na ty nejbližší země jako Kanada, Austrálie nebo Jihoafrická republika jsou dnes slabé a nejsou schopny nahradit profit z půlmiliardové Unie, v níž byl Londýn hlavním finančním centrem. Sliby Donalda Trumpa, první amerického prezidenta, který nevidí v Evropské unii partnera, ale konkurenta, o zvláštních ekonomických vztazích s Británií po brexitu nestojí na pevném základě.
A to třeba takové Česko rozhodně není Británie, která pořád ještě polovinu obchodu vede mimo Unii. V Česku je to jen zlomeček.
Jak ukázala jednání o brexitu, předivo vztahů, které zakládá členství v Unii, je tak silné, že „rozvodová dohoda“ je jednou z nejsložitějších smluv, jaké byly vůbec kdy uzavřeny. A to jde o dohodu pouze o formě odchodu, nikoli o dohody o nových vztazích po odchodu, ty budou ještě mnohem, mnohem složitější. Tedy pokud nedojde k rozluce bez dohody. Ta by ovšem podle ekonomů byla především pro Británii největší ekonomickou pohromou za desítky let.
Ještě vám něco říká UKIP a Nigel Farage? Strana nezávislosti Spojeného království se hned po referendu z britské politiky prakticky vytratila, její lídr Farage po svém největším životním úspěchu rezignoval. „Mým cílem bylo dostat Británii z Evropské unie. Svoji misi jsem splnil. Je čas, abych odešel z čela strany,“ řekl. Svým dětem zařídil unijní občanství. Brexit tak dnes vyjednávají v čele s Theresou Mayovou hlavně ti politici, kteří sami byli pro setrvání Británie v Unii.
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
MEDICÍNA A BYZNYS
Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA
„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
Británie i po brexitu zůstane v Evropě. A i když je ostrovním královstvím, bude mít s Unií dokonce již zmíněnou pozemní hranici v Irsku a také se Španělskem a de facto i na Kypru, kde má dvě obří vojenské základny. Evropská unie přitom přestane být v případných sporech mezi těmito státy a Británií neutrálním arbitrem, ale bude podporovat své členské státy a jejich zájmy.
Česko, obklopené Německem, by z tohoto pohledu bylo v ještě složitějším postavení.
Chování královny Alžběty II. v dění kolem brexitu je jednou z nejsmutnějších kapitol jejího dlouhého panování. Alžběta II. krátce před brexitem nechala přes BBC uniknout informaci, že ona je jasně za vystoupení Británie z Unie. Usměvavá babička tak přispěla k výsledku hlasování, které se ukazuje pro její království stále větším průšvihem. Ať už by následnictví připadlo na Charlese nebo Williama, ti by to Británii neprovedli. Alžběta tak trochu připomíná Františka Josefa I., který také možná mohl zachránit Rakousko-Uhersko, nelpět příliš na svém trůnu.
Pokud jde o Česko, na postoj prezidenta, „eurofederalisty“ Miloše Zemana bych při referendu o „czexitu“ nevsadil ani korunu.
Autor je redaktor Deníku
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 12. 2018 6:31, cc
Článek je zajímavý, ale tu vcelku trapnou kritiku prezidenta, která ostatně neobsahuj žádný reálný argumen a stojí tak nějak mimo článek, si autor mohl odpustit. Opravdu mu to stálo za to?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 12. 2018 7:48, Ramesse II.
Byli jsme před okupací, budeme i po ní. Ani jeden z argumentů mě nepřesvědčil o tom, že je EU něčemu prospěšná, vidím jen a pouze negativa toho, že jsme se vzdali svrchovanosti a zemi svěřili do správy cizím lidem v Bruselu, kteří logicky myslí výhradně na sebe a hájí své zájmy na úkor těch našich.
Stejně se to musí jednou zhroutit tak jako se rozpadly Sovětský svaz nebo Rakousko-Uhersko a Velká Británie to už bude mít za sebou, my to budeme řešit během obrovské krize.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.