Konec společenské smlouvy?

Tomáš Prouza | rubrika: Komentář | 15. 11. 2011 | 10 komentářů
Konec společenské smlouvy?
Poslední dvě desetiletí byla ve vyspělých zemích velmi poklidná, od podzimu je ale všechno jinak. A zdá se, že protesty na Wall Streetu jsou jen špičkou ledovce.

Na první pohled byla poslední dvě desetiletí ve vyspělých ekonomikách (ale i v řadě ekonomik rozvojových) tím nejlepším obdobím historie – dlouhodobý růst ekonomiky, nízká inflace i zlepšující se kvalita života naznačovaly, že se bude všem dařit. Společnost navíc velmi rychle překonala krizi roku 2001 a zdálo se, že se rychle vypořádá i s problémy z let 2008 a 2009. Místo toho nenasytnost těch, kteří mají pocit, že mají nezadatelné právo na bohatství, přinesla další krizi – a začíná řadu západních společností dělit na „my“ versus „oni“.

Mizí střední třída

Ještě před deseti lety byla hnacím motorem vyspělých ekonomik snaha chudších vyšvihnout se mezi střední třídu a snaha střední třídy zajistit své rodiny a poskytnout to nejlepší svým dětem – a všichni věděli, že pokud budou pracovat a snažit se, mají dobrou šanci svých cílů dosáhnout.

Tomáš Prouza on-line

Tomáš Prouza

Články Tomáše Prouzy najdete také na webu www.prouza.cz, jeho postřehy a tipy můžete sledovat na Twitteru @prouzatomas.

Dnes je nálada ve většině společnosti zcela jiná. A není se co divit, když například americké statistiky ukazují, že za posledních třicet let šlo plných 58 procent reálného ekonomického růstu USA ve prospěch horního jednoho procenta Američanů. Západoevropská čísla nebudou tak jednostranná, ale příjmová nerovnováha se projevuje i v Evropě. A mizí především střední třída, tedy ti, na kterých stojí nejen ekonomický růst, ale především společenská stabilita. Společenská smlouva, která ve vyspělých ekonomikách platila posledních 200 let a která garantovala odměnu za úsilí a odvahu, téměř ze dne na den přestala platit.

Díváme se dopředu?

Anketa

Jak daleko dopředu se dívá česká vláda?

Rostoucí sociální nestabilita a změna společenské struktury vyspělých ekonomik by měly sloužit jako důrazné varování také autorům českých reforem. Nad reformami totiž bohužel chybí jakákoliv analýza toho, jak dopadnou jako celek na českou společnost, co podpoří a co naopak omezí. Každému je jasné, že je potřeba řešit sociální dávky a zdravotnické výdaje – ale podporují navržené změny kromě omezení výdajů ze státního rozpočtu i pozitivní chování? Vytváříme vedle plošných škrtů také prostředí, které podporuje aktivitu a osobní odpovědnost? Snažíme se doopravdy o zlepšení konkurenceschopnosti českých podniků? Proč ničíme kvalitní školství, díky kterému disponuje česká ekonomika kvalitní pracovní silou, a místo toho podporujeme segregaci dětí z chudých a bohatých rodin?

Zatímco řada západních společenství již dnes prožívá silnou deziluzi, my jsme na hraně. Máme šanci ještě poměrně jednoduchými zásahy udržet víru lidí ve fungující společnost – ale znamená to začít se soustřeďovat mnohem více na růst ekonomiky a na souvislosti jednotlivých kroků než na plošné škrty bez rozmyslu. Jinak se společenská smlouva rozpadne i u nás.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 11. 2011 1:42, maik

Jestli se někdo domnívá, že sloučení poblematických, zejména romských žáků s většinovou populací zvedne úroveň výuky tak je mírně řečeno naivní.

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 11. 2011 0:33, tomas

My že máme kvalitní školství?? Doporučil bych panu Prouzovi např. podívat se, co testuje a na jaké pozici jsme v žebříčku PISA. Místo práce s textem a jeho obsahem se tu učí jazykové rozbory a literární dějepis, v matice zas goniometrie místo logického uvažování a třeba výpočtu úroků. A že je výstupem škol kvalitní pracovní síla? A jestlipak autor dělal někdy nějaké pohovory? Myslím coby zástupce zaměstnavatele, ne uchazeč.

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Krize. Zažehnána, nebo odložena?

1. 11. 2011 | Tomáš Prouza | 2 komentáře

Krize. Zažehnána, nebo odložena?

Minulý týden všichni slavili konec eurokrize. Byl to však opravdu její konec, nebo jsme ji jen odložili?

Wall Street, Atény, Praha: proč bychom měli vyrazit do ulic?

4. 10. 2011 | Tomáš Prouza | 11 komentářů

Wall Street, Atény, Praha: proč bychom měli vyrazit do ulic?

Řecké demonstrace i protesty ve Španělsku nás nechaly klidnými. Nepokoje v arabském světě byly ještě vzdálenější. Obyčejní Američané zabírají Wall Street – ani to s námi nehnulo. Popravdě,... celý článek

Škrty, škrty – a co dál?

6. 9. 2011 | Tomáš Prouza | 16 komentářů

Škrty, škrty – a co dál?

Poslední týdny přinášejí jednu negativní ekonomickou zprávu za druhou a zdá se, že se svět řítí do další recese. Většina odhadů dnes pracuje s nižšími předpoklady růstu než před létem... celý článek

Vláda má dluhy ráda. „Bojem“ s nimi může ospravedlnit cokoli

9. 8. 2011 | Tomáš Prouza | 17 komentářů

Vláda má dluhy ráda. „Bojem“ s nimi může ospravedlnit cokoli

Poslední týdny plní média jeden článek o zadlužených ekonomikách za druhým. Příběh o snaze rychleji omezit zadlužování české ekonomiky dokonce nedávno vyvolal další koaliční bouři ve... celý článek

Řecký syndrom českých politiků

28. 6. 2011 | Tomáš Prouza | 1 komentář

Řecký syndrom českých politiků

Minulý týden byly noviny zas plné Řecka. Evropská unie, respektive eurozóna, mu hodila další záchranný kruh, i když tonoucího unášejí proudy dál na volné moře. Pokud nepadne rozhodující... celý článek

Partners Financial Services