Zdroje jsou! Vláda vykouzlila štědrý rozpočet

Pavel Jégl | 2. 9. 2019 | 22 komentářů

Letošní partie koaliční hry na hospodáře se chýlí ke konci. Pro pozorovatele, který nesledoval tahanice o státní rozpočet v minulých letech, mohla vypadat dramaticky.

Zdroje jsou! Vláda vykouzlila štědrý rozpočet

Nejprve rozčilené protesty sociálních demokratů proti katastrofálnímu nedostatku peněz pro ministerstva, která řídí. Pak varování správkyně státní kasy z ANO, že nedopustí rozvrat financí.

Nakonec se z toho ale vyloupl kompromisní státní rozpočet na rok 2020, který modří (ti noví) i oranžoví ustojí. A ruku pro něj zvednou i rudí komunisté, kterým Alena Schillerová také vyjde vstříc. Třeba v tom, že zase bude pamatovat několika miliony pro tragikomický spolek Český svaz bojovníků za svobodu.

Řekni, kde ty zdroje jsou

Ministři (a ministryně) během srpna docházeli k Schillerové jeden po druhém a žádali na příští rok větší příděl pro ministerstva, která řídí. Odnášeli si miliardy navíc, anebo aspoň stovky milionů. (Nejvíc inkasovala Jana Maláčová pro práce a sociální věci – plus 5,9 miliardy proti plánu.)

Celkem správkyně financí rozdala téměř 18 miliard, se kterými návrh rozpočtu původně nepočítal. A jaký div, schodek zůstává na plánovaných 40 miliardách!

Vysvětlení je samosebou prosté: Ministryně si nechala vatu. Obdobně to dělali její předchůdci.

Rozpočet se teď na financích bude přifukovat. Ale zdroje (zatím) jsou. Patrně se směrem nahoru „upřesní“ rozpočtové příjmy, aktualizují daňové výnosy a předpokládané čerpání evropských peněz. Můžou se také snížit rezervy na krytí úroků státního dluhu nebo se něco vytáhne z všeobecné pokladní správy.

Budžet už počítá s daňovými příjmy ve výši třiceti miliard, které zákonodárci teprve budou schvalovat. Zvýšit se má třeba spotřební daň na lihoviny, tabák, daň z hazardu a chystá se daň na technické rezervy pojišťoven.

Rozpočet je bude potřebovat. Schillerová už avizovala, že namísto původně uvažovaného dvouprocentního růstu platů ve veřejné sféře navrhne pro příští rok jejich zvýšení o tři procenta.

Je ale zřejmé, že růst bude ještě vyšší. Vicepremiér Jan Hamáček vzkázal, že chápe návrh jako vstupní pozici pro jednání a sociální demokraté budou prosazovat vyšší růst. Komunisté už dali najevo, že chtějí pět procent, odboráři vyrukovali s osmi až patnácti procenty – a všechno do tarifů, tedy do základu výdělku.

Ve finále nicméně uvidíme finanční kouzlo. Plánované příjmy se zvýší o částku, která bude na korunu odpovídat tomu, o co se neplánovaně zvýší výdaje. (Původně byly příjmy vyčísleny na 1558,1 miliardy a výdaje na 1598,1 miliardy.)

Dostat a utratit

ANO se v rozpočtových debatách stavělo a staví do role strany, která garantuje zdravé veřejné finance. Svůj plán dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a držet ho už ale dávno opustilo.

Andrej Babiš a jeho souputníci se chlubí vysokým růstem, vysokou zaměstnaností a lepším výběrem daní. Přesto nejsou schopni než držet čtyřicetimiliardový schodek.

Vymlouvají se na rozhazovačné sociální demokraty. Sami přitom voliče uplácejí (například slevami na jízdném) a snaží se na účet plátců daní udržet u moci.

Této strategie se drží také ČSSD. Strana má v názvu adjektivum sociální, a tak se snaží vylepšovat příjmy chudších na úkor bohatších a nežinýruje se v daních. S požadavkem na bankovní daň sociální demokraté u ANO narážejí, zvýšené rozpočty pro ministerstva, která řídí, si ale jejich šéf Jan Hamáček pochvaluje.

„Ministři ČSSD byli víc než úspěšní. Požadovali jsme ve svých resortech dohromady přibližně dvacet miliard korun navíc, abychom pokryli všechny agendy a plány vyplývající z programového prohlášení vlády… Podařilo se nám obhájit téměř patnáct miliard korun,“ píše na stranickém webu.

Klíčové v Hamáčkově příspěvku je slovo úspěšní. Naznačuje, že měřítkem úspěchu v Lidovém domě je množství peněz, které z vás zástupci strany ve vládě a sněmovně dokážou vytáhnout. Jinými slovy, výsledky se v sociální demokracii hodnotí už podle vynaložených prostředků, na jejich efektivitu se čekat nemusí.

Důležité přece je, že peníze budou utraceny. A to sociální demokraté nepochybně dokážou.

Finance na odstřel?

Pavel Kohout před sedmi lety formuloval tezi, že rozpočtová politika „je příliš důležitá na to, aby mohla být trvale svěřena do rukou politikům“. Navrhl proto zrušit ministerstvo financí a jeho agendu převést na nezávislé instituce – úřad pro státní rozpočet, daňovou inkasní službu a agenturu pro správu státního dluhu.

Takový koncept má samozřejmě nepřehlédnutelnou vadu na kráse: Demokracie by dostala na frak, o státních financích by rozhodovali nevolení úředníci.

Dnes dostává na frak ekonomika. Z podnikatelského sektoru, který ekonomiku táhne, odčerpává vláda hromadu peněz i lidí do eráru. Zatím to ekonomika snáší dobře, roste… Jak dlouho ještě?

Úvodní foto: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Líbil se vám článek

+33
Ano
Ne

Diskuze

3. 9. 2019  |  10:54  |  lada

Prave kvuli takovym, jako jste Vy, je naprosto nutne mit dvoukomorovy system. Luza ovladne parlament...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK