Narveme do popelnic! Jak se u nás plýtvá jídlem

Jana Poncarová | 23. 11. 2019 | 7 komentářů

Vyhazování jídla je vyhazování peněz. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN připadá na jednoho Evropana 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně. Celosvětově se vyhodí třetina vyprodukovaných potravin. To je asi 1,3 miliardy tun jídla. Jak je to u nás?

Narveme do popelnic! Jak se u nás plýtvá jídlem

Plýtváním potravinami se v Česku zabývají vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zatím mají k dispozici výsledky z menšího šetření, při kterém stovka českých domácností měsíc vyplňovala deníky, co se u nich vyhodilo a proč. Výzkum přinesl jeden velmi zajímavý výsledek. „Ukázalo se, že odhady respondentů a měřená realita se velmi rozcházejí,“ říká vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková. I lidé, kteří považují plýtvání potravinami za vážný problém, mají velmi zkreslenou představu o tom, kolik toho v jejich popelnici skutečně skončí.

Vědec bufeťák

V Brně z dotazníkových šetření vyšel údaj, který se značně liší od statistiky OSN zmiňované výš. Průměrný Evropan vyhazuje plus minus metrák jídla ročně, průměrný Brňan prý „jen“ 46 kilo potravin ročně. Rozdíl ale nemusí být daný jen tím, že v dotazníkovém šetření si lidé odpadu subjektivně uberou. Kubíčková upozorňuje, že různé zdroje, které se potravinovým odpadem z domácností zabývají, uvádějí čísla, která se liší až o tři řády.

Máte sklep?

Správně uskladněné brambory

Rajčata do lednice? Cibuli k bramborům? Vy asi rádi nakupujete! Pokud si nechcete ošoupat nožičky při běhání po obchodech, Peníze.cz poradí, jak co skladovat a kam co patří v lednici, aby všechno vydrželo co nejdéle. Ať neshnije ani koruna!

Jablko do lednice, cibuli do temna

Jak správně skladovat zeleninu a ovoce

Jediný spolehlivý způsob je – podívat se na vlastní oči. Brněnští vědci tedy spolupracují se svozovými firmami a vyhodnocují obsah popelnic před sídlišti i u rodinných domků. Získáme tak nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci ke zvolení vhodnější strategie k menšímu plýtvání,“ vysvětluje Lea Kubíčková. Měření se rozběhlo už v srpnu. Na konkrétní data si ale ještě musíme počkat.

Z tácu rovnou do koše

Kromě domácností plýtvají i restaurace, závodní jídelny nebo rychlá občerstvení. Z posledního průzkumu, při kterém výzkumníci z Technologického centra Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a iniciativy Zachraň jídlo prohlíželi koše v kuchyních fastfoodů i koše, do kterých putují zbytky z talířů a krabiček jejich zákazníků, vyplynulo, že víc než polovina toho, co se vyhodí, se vyhodí už v kuchyni při přípravě jídla. Do toho se nicméně počítají i slupky, košťály, odřezky. Celkem přijde do koše jedenáct procent potravin.

Výzkumníci strávili analýzou tří tun vyhozeného jídla celkem 63 dnů. Rozlišovali potravinový odpad, třeba kosti nebo slupky, a potravinovou ztrátu, tedy nevyužité jídlo, které by mohlo ještě posloužit dalšímu strávníkovi nebo potravinovým bankám. „Z měření vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu,“ říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky. Vymýšlet co večer po zavíračce dělat se dvěma kily jídla by se asi nevyplatilo. Čtvrt metráku ovšem není málo, mimo jiné to znamená značný objem v kontejnerech na odpad, za jejichž odvoz podnikatelé pochopitelně platí.

Supermarkety zásobují potravinové banky

Vedle domácností, bister, jídelen a rychlého občerstvení byly z plýtvání potravinami osočovány i velké obchodní řetězce. Od loňského roku ale platí zákon, který obchodům s plochou nad 400 metrů čtverečních nařizuje, že musejí neprodejné potraviny, třeba ty s poškozeným obalem nebo chybným označením, darovat potravinovým bankám nebo neziskovkám. Za vyhazování potravin můžou dostat pokutu až deset milionů korun.

Mezi řádky

Při vší úctě k modernímu světu: takovou záruku kvality a čerstvosti jako vlastní zahrádka (nebo i balkon či truhlík za oknem) vám ani v nejlepším supermarketu nedají. Máte celou zimu, abyste to promyslili.

Naplánujte si zeleninovou zahradu

Pokud jste naposledy strkali ruce do hlíny, když jste pohřbívali berušky a mravenečky, možná se nebudete chtít pouštět hned do větších akcí. 

Co snadno vypěstuje i začátečník

Zahradničení jsou bolavá záda, nekončící dřina a tisíce utopené v semenech, sazeničkách, nástrojích. Nebo ne.

Dobrý hospodář. Aby zahrada nesla užitek a moc nestála

Za průkopníka ve snižování potravinového odpadu je mezi supermarkety považováno Tesco, které měří objem vyhozeného jídla od roku 2017. Ve střední Evropě šlo ve fiskálním roce 2018/2019 zhruba dvě pětiny neprodaného jídla jako dar potravinovým bankám, charitám nebo na zkrmení, celkem to bylo zhruba 20,5 tun jídla.

Nenechte velet břich

Když mluvíme o plýtvání jídlem, neměli bychom mít před očima jen to, co končí v našich koších Jde také o plýtvání zdroji na jeho produkci. Omezenými zdroji, například ropou na pohonné hmoty a hnojiva. Nebo plýtvání vodou. Kácení původních lesů. Na kilogram hovězího masa je potřeba 15 500 litrů vody. Ne že by ji sami ti voli vypili jako v říkance, jde především o vodu spotřebovanou na pěstování krmiv. Zkrmuje se čtyřicet procent světové produkce obilovin a osmdesát procent sóji. A jsou to právě sójové monokultury, co nahrazuje například jihoamerické pralesy…

Asi ale není potřeba solit si slzami nad zničenou planetou každé sousto guláše. Ale zamyslet se nad tím, jak s jídlem hospodaříme, bychom se mohli. Už proto, že vám za to poděkuje i vaše peněženka. Možná by pro začátek stačilo vzpomenout si, jak se to dělalo ještě nedávno: suchý rohlík se dá rozpéct nebo proměnit na strouhanku, z oschlého chleba vyrobíte krutony do polévky, z ovoce, které to má za pár, navaříte marmeládu, z nastřádaných vaječných bílků upéct biskupský chlebíček.

A samozřejmě: na nákup chodit se seznamem a plným žaludkem, aby za vás nenakupovalo břicho.

Záchranářem jídla. Tip na závěr

Salát do zavařovačky

Na závěr přibalujeme jeden tip. Zbyla vám rýže a zelenina z oběda? Připravte si jednoduchý salát do sklenice.

Mixle v pixle

Potřebovat budete

  • 200 ml olivového oleje
  • 100 ml vinného octa
  • 2 lžičky dijonské hořčice
  • oregano, sůl a cukr
  • cizrna, rýže
  • stroužek česneku
  • cibule, petrželka, řapíkatý celer
  • rukola, dýňová semínka
  • nebo jiné zbytky z ledničky

Začněte zálivkou. Smíchejte olej, ocet, rozdrcený česnek, hořčici, oregano, sůl a cukr. V míse smíchejte přebytečné suroviny z lednice: cibulku, řapíkatý celer, petrželku, cizrnu. Vše smíchejte s částí zálivky. Cizrnu se zálivkou vložte do spodní části sklenice a na ní navrstvěte vařenou rýži, listový salát a semínka. Máte oběd na druhý den, třeba do práce nebo do školy.

Zdroj: Zachraň jídlo

Líbil se vám článek

+5
Ano
Ne

Diskuze

23. 11. 2019  |  07:01  |  Malý had

Několik věcí z praxe kuchaře - Jakékoliv zbytky z kuchyní se podle nařízení EU nesmí zkrmovat zvířat...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK