V České republice existuje několik tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury. V naprosté většině jsou to města a obce, případně jejich svazky. „Výjimkou je pouze Moravskoslezský kraj, kde největší část infrastruktury vlastní a provozuje soukromá společnost,“ uvádí Tomáš Ondra z portálu Vodárenství.cz.
Většina měst, obcí a vodohospodářských společností od prvního ledna 2019 zvýšila ceny vodného a stočného. Někde voda zdražila víc, jinde jen o meziroční míru inflace. Ne všude je ale už jasno. Některá města a obce zatím ceny vody pro tento rok zveřejnily pouze orientačně a o jejich platnosti budou zastupitelstva teprve rozhodovat.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Voda není jedinou komoditou, která českým domácnostem zdraží. Zvýšila se cena elektřiny i zemního plynu. „U elektřiny bude nárůst celkové ceny většinou nad deset procent, u plynu kolem pěti procent. Navzdory snížení DPH na deset procent zdraží i teplo, a tak se dá říci, že po více než pěti letech cenové stagnace si tentokrát za energie připlatíme všichni,“ připomíná analytik Jiří Gavor. Jen pro pořádek, DPH na vodné a stočné je v Česku 15 procent.
Vodné a stočné zdražuje několikátý rok po sobě. Podle Tomáš Ondry je důvodů několik. Nároky na provoz vodohospodářského majetku jsou stále vyšší, rostou i požadavky na kvalitu pitné vody a na vyčištěnou vodu, jež je vracena zpět do přírody. „Vodárenské společnosti v naší zemi, ať už soukromé či veřejné, ročně investují víc než deset miliard korun do obnovy vodárenské infrastruktury, jak jim ukládají jejich plány obnovy a rozvoje, které musí dodržovat,“ dodává.
Stejně jako každý jiný zaměstnavatel musí i vodárenské společnosti reagovat na situaci na pracovním trhu, kdy nízká nezaměstnanost zvyšuje cenu práce. V neposlední řadě zdražování souvisí i s rostoucí cenou další energií, zejména plynu a elektřiny.
V některých městech a obcích zdraží voda jen o inflaci, jinde si lidé připlatí více. „Například v Českých Budějovicích zůstává cena vody stejná. Lidé budou platit 73,09 korun za kubík. Na Valašsku naopak cena vody narostla o šest procent, ale předešlé tři roky Vodovody a kanalizace Vsetín nezdražovaly,“ doplňuje Tomáš Ondra.
Zdražovat nebudou ani Středočeské vodárny. Také Vodárny Kladno – Mělník rozhodly, že i v roce 2019 budou odběratelé platit za vodné a stočné stejně jako loni, tedy 92,92 korun za kubík, což je nad celorepublikovým průměrem. Ten se pohybuje kolem 87 korun za kubík. Mírně stoupne cena vody v Praze, lidé tady budou tisíc litrů stáčet za 89,66 korun.
S úderem prvního ledna narostlo vodné a stočné i v Plzni. Zatímco v roce 2018 platili lidé za kubík 86,14 korun, letos je to 88,38 korun. Pokud čtyřčlenná rodina spotřebuje ročně kolem 140 metrů krychlových pitné vody, připlatí si ročně 313,60 korun. Měsíční nárůst ceny vodného a stočného bude v průměru kolem 26 korun.
„Důvodem zdražování vody v Plzni je zvýšení cen vstupních nákladů na úpravu pitné vody a na odkanalizování vody odpadní,“ uvedl Pavel Šindelář, předseda představenstva společnosti Vodárna Plzeň a náměstek primátora.
Jednu z nejnižších cen vody ze všech krajských měst udrží Ostrava. Kubík tady od ledna stojí 80,71 korun. Voda tak podražila o necelé tři koruny za metr krychlový. I v tomto případě odůvodňuje provozovatel zdražení plánovanými investicemi. „Prostředky vynaložené na zlepšení stavu vodohospodářské infrastruktury pro rok 2019 budou minimálně 380 milionů korun,“ říká Vojtěch Janoušek, generální ředitel společnosti Ostravské vodárny a kanalizace.
Nejvíce spotřebované vody připadá v domácnostech na splachování WC a osobní hygienu, proto je vhodné začít s úsporami v koupelně.
O pět procent zdražilo vodné a stočné ve Dvoře Králové nad Labem. Lidé nyní kubík odebírají za 83,83 korun. I zde se totiž bude investovat. „V roce 2019 plánuje město prostřednictvím společnosti Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem investovat na obnovu vodovodů a kanalizací částku 15,85 milionu korun. Do roku 2028 by se mělo do obnovy sítí investovat dohromady 183,51 milionů,“ vysvětluje starosta Jan Jarolím.
Pravděpodobně nejvýrazněji zdražila voda na Frýdlantsku, a to o 9,2 procenta. Lidé tady kubík vody stáčejí za 115 korun. Loni vodné a stočné stálo 105,29 korun za kubík. Přes stovku za tisíc litrů zaplatí také domácnosti na Turnovsku, konkrétně 108,8 korun.
Cenu vody tvoří vždy dvě položky – vodné a stočné. Například v Praze z ceny 89,66 korun za kubík padne 48,96 korun na vodné a 40,70 korun na stočné. Z celkové ceny vody jde 41 procent do veřejných rozpočtů, zejména prostřednictvím daní. „Regulačním orgánem v oblasti cenové politiky vodního hospodářství je Ministerstvo financí. Do ceny vody zasahuje také ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví a samotné obce či kraje,“ vysvětluje Tomáš Ondra.
Při samotné tvorbě ceny vody hrají klíčovou roli dva ukazatele. „Tím prvním jsou ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, které prozkoumá kontrolní orgán ministerstva financí. Tím druhým je přiměřený zisk, který se následně zahrnuje do kalkulace ceny. Přiměřený zisk z regulované ceny by měl vodárenské společnosti poskytnout adekvátní návratnost,“dodává Tomáš Ondra. Samotnou míru výnosnosti určuje Ministerstvo financí, které ji stanovilo na sedm procent z vloženého kapitálu. Zároveň nesmí zisk meziročně narůst o víc než sedm procent.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
