Poplatky za odpad. Můžete s kompostérem ušetřit?

Gabriela Hájková | 3. 10. 2018 | 14 komentářů

Poplatky za popelnice porostou. Víc než třetina odpadu v nich by se přitom dala kompostovat, a některé obce dokonce nabízejí kompostéry zadarmo. Znamená ale snížení množství odpadu ve vaší popelnici, že za ni míň zaplatíte?

Poplatky za odpad. Můžete s kompostérem ušetřit?

Za popelnice se v příštích letech bude pravděpodobně platit víc. Nový zákon o odpadech od roku 2024 zakáže skládkování. Pro většinu obcí to bude znamenat radikální změnu v nakládání s komunálním odpadem.

Novela odpadového zákona je českou reakcí na závazek, který jsme si dali v Evropské unii: do roku 2020 dosáhnout stavu, kdy se polovina komunálního odpadu recykluje – vytřídí a zužitkuje. V roce 2024 se má recyklovat 60 a v roce 2030 potom 65 procent komunálního odpadu. Obce se na novou legislativu připravují i tak, že občanům nabízejí kompostéry. Biologicky rozložitelný odpad totiž tvoří až 40 procent směsného komunálního odpadu. A to zní i jako příležitost pro nás: když s kompostérem zredukuju množství svých odpadků skoro o polovičku, můžu ušetřit na poplatcích za odpad?

Když uvážíme, že poplatky za vyvážení popelnic pravděpodobně porostou rychleji než dřív, stojí to za úvahu.

Česko jako skládkovací velmoc

Podle zprávy Ministerstva životního prostředí je Česko mezi zeměmi Evropské unie jednou ze „skládkovacích velmocí“. Podle informací za rok 2014 u nás skončilo na skládkách 48,3 % komunálního odpadu. Materiálově ho bylo využito jen 34,8 %. Do roku 2020 musí Česká republika snížit skládkování odpadu minimálně na 30 %. Předpokládá se, že v roce 2030 dojde k celoevropskému omezení skládkování na 10 %.

Jak platíte za odvoz odpadu

Necháme stranou to, že vám díky kompostu objektivně narostou větší kedlubny a že budete mít subjektivně lepší pocit, a budeme se soustředit na peníze. Pokud tedy chceme říct, jestli se vám kompostér finančně vyplatí, je rozhodující, jak za odvoz platíte.

Obce si dnes můžou vybrat ze tří způsobů, jakým se „podílíte na financování odpadového hospodářství“:

  • místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b zákona o místních poplatcích,
  • poplatek za komunální odpad, podle § 17a zákona o odpadech,
  • úhradu za shromažďování sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy, podle § 17 zákona o odpadech.

Obec si může vybrat jenom jednu z uvedených možností. Zákon o místních poplatcích a zákon o odpadech definují osobu poplatníka odlišně – a z odlišné definice plyne odpověď na otázku, jestli vám kompostér pomůže ušetřit.

Co po nás zbyde

Podle informací Českého statistického úřadu Česká republika vyprodukovala v roce 2016 25,8 miliónů tun odpadu, což je o 4,4 procenta méně než v předchozím roce. Z toho 3,6 miliónu tun připadá na komunální odpad (na jednoho obyvatele je to 339 kg), jehož produkce se oproti roku 2015 zvýšila o 7,3 procenta. Tříděný odpad tvořil 14procentní podíl, polovina komunálního odpadu skončila v roce 2016 na skládkách. V zařízeních na energetické využití odpadu bylo spáleno 584 tisíc tun odpadu, recyklační linky zpracovaly 958 tisíc tun odpadu.

Místní poplatek: neušetříte

Pokud se v obci za svoz odpadu platí místní poplatek, je povinen ho platit každý, kdo má v obci trvalé bydliště nebo tu vlastní nemovitost k rekreaci, ale i byt nebo dům, ve kterém nemá trvalé bydliště žádná osoba.

Místní poplatek se skládá z částky za osobu (až 250 Kč za rok) a částky stanovené podle skutečných nákladů, které obec vynaložila na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (až 750 Kč za osobu a rok). Poplatek se stanovuje každý rok obecní vyhláškou. Je stejný pro všechny bez ohledu na objem popelnice a četnost jejího vyvážení.

Místní poplatek tedy budete platit ve fixní výši jako soused. Bez ohledu na to, že vy třídíte a kompostujete jako diví, zatímco on sesype do popelnice všecko. Jediná šance je, když se podaří za hospodaření s odpady ušetřit celé obci. Když klesnou reálné obecní náklady na hospodaření s odpady, v dalším roce by obec všem mohla snížit místní poplatek.

Osvobození a úleva

Obce často stanovují z placení místních poplatků různé výjimky. Osvobozují od něj například děti do určitého věku, osoby prokazatelně nepřítomné v daném místě nebo osoby dlouhodobě umístěné v sociálním či zdravotnickém zařízení a podobně.

Stanovují se také úlevy, tedy nižší výměra poplatku, například pro mladistvé, seniory nebo vlastníky rekreačních nemovitostí.

Platba podle zákona o odpadech: kdo míň vyhodí, míň platí

Podle zákona o odpadech může obec stanovit úhradu smluvně podle § 17, odst. 6. Smlouva musí být písemná a obec v ní musí stanovit výši úhrady. Pokud ale vyměřuje platbu za svoz odpadu podle zákona o odpadech pro své občany, v praxi to dělá spíš vyhláškou prostřednictvím poplatku za komunální odpad. Ten upravuje zákon v § 17a.

Poplatek za komunální odpad musí platit jen ten, kdo odpad produkuje. Plátcem je vlastník nemovitosti, případně společenství vlastníků. Pokud v obci žijete, předpokládá se automaticky, že odpad produkujete. V případě, že se v ní nějaký čas nevyskytujete a můžete to dokázat, pak za dané období poplatek platit nemusíte.

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných nákladů obce rozvržených na jednotlivé poplatníky dle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo dle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.

Výše poplatku za komunální odpad tedy závisí na objemu nádoby na odpad a na frekvenci jejího vyvážení. Kompostování a snížení množství vyváženého odpadu vám tedy může pomoct ušetřit.

Nechci platit, odpad nedělám

I Nejvyšší správní soud v roce 2016 uznal, že může nastat situace, kdy domácnost při své činnosti žádný odpad neprodukuje (případně ho všechen legální cestou zužitkuje). Pokud je to i váš případ, poplatek za komunální odpad platit nemusíte – jen to musíte prokázat. Argument, že v obci například máte jen rekreační nemovitost a zbytek odpadu odvážíte do místa trvalého bydliště, nejspíš nezabere.

Úspory jen pro někoho, čistší popelnice pro všechny

Uvažujeme-li, že biologicky rozložitelný odpad tvoří přes třetinu komunálního odpadu, ušetří s kompostérem spíš lidé žijící v domech pro víc domácností. Celkově zde vzniká víc odpadu, a bude tak snazší vyměnit nádoby na odpad za menší (nebo snížit jejich počet) a tím snížit celkovou platbu za vývoz.

Jedna samotná domácnost ušetří s kompostérem hůř. Pravděpodobně totiž používá klasické popelnice o objemu 110 nebo 120 litrů, jaké najdeme v nabídce každá firmy zajišťující svoz odpadu. Na trhu sice existují i menší, 80- nebo dokonce 60litrové popelnice, odpadové firmy je ale nemusí nabízet – a obvykle to funguje tak, že „vaše“ popelnice jsou ve vlastnictví firmy, která provádí svoz. A obec samotná může navíc vyměřit poplatek pouze za nejčastější typy nádob a za menší objem už platbu nijak nekrátí, například v Plzni je poplatek vyměřován pouze za nádoby o objemu 120, 240 a 1100 litrů.

Anketa

Třídíte?

Výrazně by mohli ušetřit obyvatelé panelových domů, bezplatné pořízení kompostéru od města (nejčastěji formou bezplatné výpůjčky na určitou dobu s následným darováním) tu ale bývá komplikovanější. V podmínkách pro zápůjčku často je, že kompostér nesmí být na veřejně přístupném pozemku a žadatel musí být vlastníkem, spoluvlastníkem nebo nájemcem pozemku v obci. Pokud je navíc pozemek, na kterém má být kompostér umístěn, ve vlastnictví více osob, bývá nutné k žádosti doložit souhlas s umístěním od všech ostatních spoluvlastníků, což může být (nepřekonatelná) překážka.

Obyvatelé panelových domů, kteří kompostér od obce nedostanou, ale biologicky rozložitelný odpad třídit chtějí, si můžou pořídit komunitní kompostér. Úspora za případnou nižší platbu za svoz odpadu bude ale nižší o jeho pořizovací náklady.

Pořízení kompostéru tedy nepovede k finanční úspoře v obcích, kde se platí za svoz komunálního odpadu prostřednictvím místního poplatku. Úsporu nemusí znamenat ani v těch ostatních. Zbývá pak dobrý pocit z nižší produkce komunálního odpadu a čistší popelnice. Případně větší kedlubny.

Letošní poplatek za svoz komunálního odpadu na osobu. Vybraná města

Město

110 l 1× za 14 dní

110 l 1× za 7 dní

240 l 1× za 14 dní

240 l 1× za 7 dní

1100 l 1× za 14 dní

1100 l 1× za 7 dní

1100 l 2× za 7 dní

Praha

1236 Kč

2232 Kč

1956 Kč

3636 Kč

7104 Kč

12 816 Kč

24 012 Kč

Brno

670 Kč

670 Kč

670 Kč

670 Kč

670 Kč

670 Kč

670 Kč

Ostrava

498 Kč

498 Kč

498 Kč

498 Kč

498 Kč

498 Kč

498 Kč

Plzeň

732 Kč *

1212 Kč *

1332 Kč

2316 Kč

4008 Kč

6996 Kč

12 516 Kč

Liberec

492 Kč

492 Kč

492 Kč

492 Kč

492 Kč

492 Kč

492 Kč

Olomouc

660 Kč

660 Kč

660 Kč

660 Kč

660 Kč

660 Kč

660 Kč

Ústí nad Labem

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

Hradec Králové

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

České Budějovice

680 Kč

680 Kč

680 Kč

680 Kč

680 Kč

680 Kč

680 Kč

Pardubice

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

500 Kč

*) sazba za nádobu o objemu 120 l

Líbil se vám článek

+9
Ne
Ano

Diskuze

3. 10. 2018  |  11:32  |  deprese

Mám 2 biopopelnice a nikdy mě nenapadlo nad tím uvažovat, že třídím abych ušetřil. Ten článek je tak...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK