Čaj z lesa. Salát z louky. Pohostí vás příroda

Jana Poncarová | 14. 5. 2018 | 3 komentáře

Za trochu bršlice kozí nohy přidané do salátu zaplatíte ve vyhlášené restauraci hříšné peníze. Na loukách roste zadarmo. A je tady toho víc: z kopřiv si poduste špenát, z jitrocelových listů vyrobte sirup, z hrstí bylin vařte čaj, z divokých listů umixujte pesto.

Čaj z lesa. Salát z louky. Pohostí vás příroda

Jaro je na vrcholu a louky i lesy se proměnily v přírodní supermarkety, kam si můžete dojít pro zelené listy do salátů, pro bylinky na čaj nebo na sirupy. Místo plastových vaniček s listovým salátem z dovozu si můžete pochutnat na vitamínech, které příroda rozdává zadarmo. Platit tady nemusíte, vstupujte sem ale s pokorou a nepořádejte na přírodní bohatství nájezdy.

Divoké listy do salátů i polévek

Poslední dobou oblíbený medvědí česnek má už sezónu pomalu za sebou, teplé počasí ho vyhnalo do květu. Oslovit vás pořád ještě může divoká pažitka. „Roste podél řek a vodních toků ve stínu. Vypadá jako travička, ale voní jako pažitka, jen není tak aromatická,“ říká Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu Kouzlo vůní. Zatímco po divoké pažitce budete muset pátrat, pampeliškové listy najdete všude. Sbírají se mladé listy, které ještě nejsou nahořklé. Použít je můžete nasekané do salátů nebo do těstovin.

„Všude narazíte také na bršlici kozí nohu,“ uvádí bylinkářka a aromaterapeutka Kateřina Hrazdirová. Tato rostlina je považovaná za plevel, roste kolem luk i na zahradách. „Používají se jen mladé lístky, dokud se lesknou. Přidávají se do salátů, polévek nebo do karbanátků,“ dodává.

Pomanzánka s divokými bylinami

Pomazánka s divokými bylinami

Ingredience

  • hrst divokých bylin (medvědí česnek, divoká pažitka, bršlice kozí noha, pampeliškové listy…)
  • 1 lučina nebo tvaroh
  • 1 až 2 lžíce olivového oleje
  • pepř, sůl
  • máčená semínka (například slunečnicová)
  • sušená rajčata

Postup: Lučinu nebo tvaroh smíchejte s olivovým olejem a hrstí nasekaných bylin, přidejte pepř, sůl a semínka, dochutit můžete nasekanými sušenými rajčaty, která jste před tím namočili ve vodě.

Na loukách můžete ochutnat také šťovík, asi půl metrů vysoký plevel. Lístky mají kyselou příchuť a můžete je přidat třeba do salátů. Když zajdete do lesa, pravděpodobně tady narazíte na šťavel, jeho trojlístky můžou připomenout jetel. I ten je kyselý a chuťově zpestří saláty.

Jídlo ozdobte sedmikrásovými květy. Pokud narazíte na poupata sedmikrásek, můžete si je doma naložit do octa jako kapary. Sedmikráskové květy neváhejte nasekat a posypat jimi chleba místo řeřichy.

Doslova na každém rohu najdete kopřivy. „Vždy je tepelně upravujte. Nikdy nezkoušejte jíst kopřivy syrové. Spaření kopřiv vařící vodou odstraní jejich palčivost a potom se jich můžete bez obav dotýkat,“ doporučuje Kateřina Hrazdirová. Podle bylinkářky je možné čerstvé kopřivy na jaře přidávat do všech polévek, do karbanátků nebo do špenátu.

Pórková polévka s kopřivami

Pórková polévka s kopřivami

Ingredience:

  • 1 pórek
  • 1 mrkev
  • půl hrnku jáhel
  • sůl
  • kousek mořské řasy
  • olej
  • lahůdkové droždí
  • hrst kopřiv

Postup: Na několika lžících oleje osmahněte nakrájený pórek a jednu mrkev pokrájenou nadrobno. Osolte, zalijte vodou, přidejte asi půl hrnku propláchnutých jáhel a přiveďte k varu. Přidejte hrst spařených a nasekaných kopřiv, kousek mořské řasy a vařte 20 minut. Před koncem varu můžete přidat i další divoké bylinky (popenec, ptačinec, jitrocel, kontryhel). Dochutit můžete sušeným lahůdkovým droždím, případně polévkovým kořením. Polévku lze před podáváním rozmixovat.

Zdravé čaje zadarmo

Později na jaře rozkvétá květ bezu, který naše babičky sušily a vařily z něho čaj proti kašli a nachlazení. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni, vyjadřuje víru v jeho léčivé schopnosti babské říkání. „Sbírá se v květnu a v červnu. Květy ustřihávejte nůžkami, neoklepávejte pyl, sušte ve stínu,“ uvádí Michaela Makulová. Bezová květenství, takzvané kosmatice, se dají také smažit obalované v těstíčku.

Celé léto můžete sbírat také jitrocelové listy, z nichž si doma snadno připravíte sirup proti kašli. Do vymyté a alkoholem dezinfikované zavařovací sklenice položte vrstvu nasekaných lístků jitrocele, zasypte třtinovým cukrem, přidejte další vrstvu jitrocele a cukru. Takto pokračujte, dokud není sklenice plná. Zakončete bohatou vrstvou cukru, aby směs neplesnivěla. Nechte stát na slunci, například na okenním parapetu. Cukr se pomalu rozpustí a jitrocel v něm maceruje. Po zhruba třech týdnech sirup přeceďte. V lednici vydrží celou zimu.

Z louky na talíř a do hrnečku

Zatímco sirup si schováte na chřipkové období, čerstvé bylinkové čaje můžete pít už teď. „Na jaře nemusíte vůbec kupovat čajové směsi. Vyběhněte ven a natrhejte si hrsti bylinek. Takový čaj je skvělý a mnohem zdravější než ty kupované. Na čaj můžete natrhat například výhonky smrku, které mají jemně nakyslou, skoro citrusovou chuť,“ říká Kateřina Hrazdirová. Ze smrkových výhonků se také připravuje sirup, podobně jako ten jitrocelový. Na čaj můžete vařit maliníkové, ostružinové a jahodníkové listí, kontryhel, listy břízy a buku, květy sedmikrásek nebo květy divokých třešní, jabloní a dalších ovocných stromů.

Kontryhel, který je známý jako ženská bylinka, roste na vlhčích místech, například u řek nebo na loukách. „Sbírá se kvetoucí nať, kterou můžete sušit ve stínu. Kontryhelový čaj pomáhá srovnat menstruaci. Připravit si můžete i výluh. Do litrové sklenice přidejte několik kontryhelů, zalijte vodou ze studánky a nechte přes noc v chladu louhovat. Druhý den popíjejte,“ doporučuje Michaela Makulová.

Pesto z divokých bylin

Pesto z divokých bylin

Ingredience

  • 3 hrsti divoké byliny (například popenec, bršlice, medvědí česnek)
  • 6 až 7 lžic olivového oleje
  • lžička soli
  • 2 až 3 stroužky česneku
  • 3 lžíce piniových oříšků
  • 6 lžic parmezánu
  • lžíce citronové šťávy

Postup: Ingredience rozmixujte. Použijte například na těstoviny nebo pestem potírejte pečivo. Zbytek pesta několik dní vydrží v uzavíratelné sklenici v ledničce.

Líbil se vám článek

+8
Ne
Ano

Diskuze

20. 5. 2018  |  13:16  |  Radim

Spíš to je s hnědým a bílým cukrem naopak. Hnědý cukr je cukr odebraný z výrobního procesu v cukrovaru ještě před rafinací. Za socíku se tento cukr z výroby řepného cukru prodával v Zemědělském Zásobování pod názvem afinovaný cukr v padesátikilových pytlích a byl určený na krmení zvířatům. A byl přirozeně levnější. Dnes se toho chopili šarlatáni, kteří rýžují na lidské hlouposti. Podařilo se jim rozšířit názor, že hnědý cukr je něco mnohem lepšího než bílý cukr a prodávají ho násobně dráž. Pravda je, že ten afinovaný cukr měl určitou chuť, u některých šarží s trochou fantazie vzdáleně podobnou colové či kofolové chuti a nějaký sifon (sodová voda) ochucený tímto cukrem a případně trochou kyseliny citrónové tak byl docela k pití.

14. 5. 2018  |  08:28  |  HonzaV

Ještě bych zmínil lipový květ. Za pár dní to pojede. Kombinace květ bezu - lipový květ - šípky byla v zimě k nezaplacení. Netřeba ani doslazovat.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK