Elektřinu a zemní plyn u nás aktuálně prodává kolem osmdesáti společností. Odběratelů je ale plus minus pořád stejný počet. Pro dodavatele to znamená, že se musí hodně ohánět, aby přilákali nové zákazníky. A lépe se lanaří lidé, kteří toho zase tolik o energetickém trhu nevědí. Jedním z tradičních triků podomních prodejců je, že se vydávají za zástupce distribuční společnosti. Jenže mezi dodavatelem a distributorem je rozdíl.
Vyznat se ve faktuře za elektřinu je možná obtížné a vůbec není nutné, abychom si z fleku dokázali spočítat, kolik nás stojí megawatthodina, ale mít přehled o základních pojmech není nemožné. Záleží na nás, jak moc se zajímáme. „Energetická gramotnost úzce souvisí s informační, respektive mediální gramotností, která bohužel v České republice není velká,“ říká Petr Woff z projektu KupníSíla.cz.
Změny dodavatele s sebou také nesou pachuť podomního prodeje a zklamání. „Lidé mají špatné zkušenosti, a tak se raději dodávkám energií moc nevěnují,“ míní Jan Schindler, analytik Kalkulátoru TZB-info.cz, a dodává: „Smlouvy, podmínky a faktury by měly být jednoduché a pravdivé, aby se v nich obyčejný člověk snadno vyznal a nemusel se vzdělávat.“
Zatím ale jsou, jaké jsou. A tak se vyplatí být připraven a rozumět základním pojmům, které na vás podomní prodejce, operátor na zákaznické lince nebo pracovník na pobočce může bez varování vybalit.
Distributor a dodavatel
„Dobrý den, jsem od distributora a jdu zkontrolovat elektroměr.“ Podobnou, na první pohled nevinnou lež slyšelo už plno lidí, když otevřeli dveře podomnímu prodejci. Ten si pak vyžádal jejich faktury a sepsal „potvrzení o své návštěvě“ – ze kterého se nakonec vyklubala smlouva s novým dodavatelem.
Distributor není to samé co dodavatel. Distribuční společnosti mají na starosti elektrické vedení v případě elektřiny nebo potrubí v případě zemního plynu. Spravují a provozují distribuční soustavu a zajišťují bezpečné a plynulé dodávky domácnostem i firmám. Řídí se při tom podmínkami a pravidly stanovenými Energetickým regulačním úřadem. Ten mimo jiné každý rok vyhlašuje ceny za distribuci. Proto jsou na faktuře za elektřinu i zemní plyn vždy dvě části – regulované položky (například cena za distribuci) a obchodní složka.
V České republice působí v elektroenergetice tři distributoři: ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce. Také zemní plyn má tři distributory: GasNet, E.ON Distribuci a Pražskou plynárenskou distribuci. Distribuční společnosti vznikly v lednu 2007 na základě novely energetického zákona. Záměrem bylo právní oddělení části společností s licencí na distribuci od akciových společností s licencí na obchod s energiemi.
Ten, kdo vám prodává elektřinu nebo zemní plyn, je dodavatel neboli obchodník s energiemi. Dodavatele můžete měnit tak často, jak vám to umožňuje smlouva. U elektřiny ovlivníte změnou dodavatele zhruba 50 procent ceny, v případě plynu je to až 80 procent. Zbytek jsou fixní poplatky, se kterými sám dodavatel nemůže nic udělat.
Sazba a tarif
Když měníte dodavatele elektřiny nebo plynu, měli byste nahlédnout do ceníku. V něm se to hemží čísly. Každý dodavatel má několik ceníků – produktů neboli tarifů. Je to podobné jako u mobilních operátorů. Ti vám také nabídnou několik možných tarifů. Zatímco u telefonu rozhoduje objem provolaných minut nebo prosurfovaných dat, u elektřiny nebo plynu je to objem spotřebované energie.
U elektřiny se setkáte s pojmem distribuční sazba. Nejběžnější je D02d, kterou mají domácnosti, které elektřinou neohřívají vodu v bojleru a nevytápějí prostřednictvím přímotopů nebo tepelného čerpadla. Noční proud už neexistuje, ale pokud elektřinou topíte nebo ohříváte vodu, můžete u distributora zažádat o dvoutarifní sazbu. Ta se skládá z vysokého tarifu a nízkého tarifu. Po část dne vám potom do zásuvek proudí levnější energie (nízký tarif). Kdy přesně, vám prozradí distributor, který časy spínání nízkého tarifu řídí pomocí Hromadného dálkového ovládání (HDO).
Smlouva na dobu určitou a neurčitou
Při změně dodavatele se musíte rozhodnout, jestli pro vás bude výhodnější smlouva na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Někteří dodavatelé vám dají vybrat z obou možností, jiní ne. Základní rozdíl je v tom, že smlouva na dobu určitou je se závazkem. Jako spotřebitel se zavazujete od dodavatele odebírat elektřinu nebo plyn po určité období, většinou rok nebo dva. Pokud odejdete dřív, platíte smluvní sankci. Smlouvu na dobu neurčitou můžete kdykoli vypovědět a po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty jste volní.
Výměnou za závazek většinou dodavatelé slibují nižší ceny, než jsou uvedené v běžném ceníku. „Nabídky na fixované ceny na dobu určitou bývají levnější než smlouva na dobu neurčitou. Skrývá se za tím ale riziko automatického prodlužování smlouvy a tím i ztráta možnosti volby ještě výhodnějšího dodavatele,“ konstatuje Jiří Gavor, analytik společnosti ENA.
Smlouva na dobu určitou, nebo neurčitou?
| Výhody | Nevýhody |
Smlouva na dobu určitou | Může být spojena s nižší cenou energií. | Obvykle vysoké sankce za předčasné ukončení smlouvy. |
Smlouva na dobu neurčitou | Bez sankcí za ukončení smlouvy; smlouvu je možné vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou, a také pokud dodavatel navýší ceny. | Může být o něco málo vyšší cena za energii – při běžné spotřebě (např. rodiny s nízkou spotřebou) je rozdíl minimální. |
Zdroj: Energetický regulační úřad |
Aukční dům a energetická kancelář
Trendem na energetickém trhu jsou aukce energií, i když podle některých odborníků už mají to nejlepší za sebou. Na domy a byty ale stále zvoní obchodníci – zástupci aukčních domů nebo energetických kanceláří, kteří domácnostem „prodávají“ přihlášku do aukcí. Většinou je přihláška závazná, takže spotřebitel se zavazuje k tomu, že s vítězným dodavatelem, jenž z aukce vzejde, uzavře smlouvu. To mu může značně zkomplikovat život, zvlášť pokud má se svým dodavatelem smlouvu na dobu určitou.
„Při aukci platí totéž, jako při individuálně uzavřeném kontraktu: obchodní podmínky nejsou méně důležité než samostatný ceník,“ upozorňuje Petr Woff. Je rovněž nutné si uvědomit, že aukční dům nebo energetická kancelář zpravidla vystupuje jako zprostředkovatel. S ním domácnost podepisuje přihlášku, ale smlouvu o dodávkách uzavírá s dodavatelem.
Podle Jana Schindlera jsou už aukce minulostí. „Vznikly jako reakce na pokles velkoobchodních cen. Potíž je v tom, že lidé nevědí dopředu cenu. Proto bylo nutné podepisovat smlouvu o účasti v aukci a o podpisu smlouvy s vítězným dodavatelem,“ uzavírá.
Sdílejte článek, než ho smažem