Samozásobitelem v roce 2018. Naplánujte si zeleninovou zahradu

Jana Poncarová | 13. 2. 2018 | 2 komentáře

Zeleninu a ovoce většinou kupujeme v obchodě, spoléháme na velkovýrobu a často taky na dovoz. Proč ale nevyužít zahrádku nebo i balkon nebo aspoň truhlík za oknem? Odměna za trochu starání: čerstvost, zaručená kvalita – a navíc můžete i ušetřit.

Samozásobitelem v roce 2018. Naplánujte si zeleninovou zahradu

Proč kupovat něco, co vám zadarmo vyroste za domem? Investujete jenom práci a čas. Stačí vyjít z domu a utrhnout si. A co víc, v případě plošného zdražování nebo nedostatku, budete zásobeni vlastním. Už vás nepřekvapí prázdné regály v obchodech, nebo vysoká cena zeleniny z dovozu.

Není to tak dávno, co se za domy hemžily záhony s různými druhy zeleniny. Kus zahrady přeoraný na políčko brambor, na haldě kompostu dýně a cukety, ve kbelíkách na slunném místě rajčata a papriky.

Užitková zahrada hrála v ekonomice domácnosti podstatnou roli. Pak přišla změna. Zeleniny přestal být nedostatek, vypadala krásně a byla levná. Dřina na zahradě přestávala dávat smysl. Hlavně ekonomický. A tak se ze záhonů staly na krátce střižené trávníky, okrasné zahrady nebo udělaly místo bazénům.

Časem se ale kvalita potravin začala zhoršovat. Uměle vyháněná rajčata ztratila chuť, a práce na záhonech začala zase dávat smysl. Pěstování vlastní zeleniny a ovoce se stalo trendem.

Obecně se vyplatí pěstovat

  • Zeleninu, kterou jste si oblíbili a spotřebováváte ji pravidelně.
  • Zeleninu, která je drahá (například česnek nebo chřest).
  • Zeleninu, kterou seženete obtížněji (například topinambury).
  • Zeleninu, kterou nepořídíte za dobrou cenu v dobré kvalitě (například rajčata).
  • Zeleninu, o které chcete mít jistotu, že vyrůstala bez chemie a v přirozených podmínkách.

A vyplatí se to?

Práce zahrádkáře ale i „balkonkáře“ začíná ještě před jarem. Plánováním. Pěstujte jenom takové množství zeleniny, jaké zvládnete sníst. Najděte zlatý střed. Velikost záhonů a množství sazenic a semen si předem rozvrhněte, aby v době sklizně nekončilo jídlo v koši nebo na kompostu. Přebytky sice můžete zásobit své okolí, ale nelze na to úplně spoléhat. Zvlášť dobře rozvažte hlavně množství plodin, které se nedají dlouho uchovávat. Výhodou kořenové zeleniny je její trvanlivost. Klidně si ji můžete nechat do zásoby na zimu. Naopak například u listového salátu hrozí, že ho ve větším množství nestihnete spotřebovat a zbytečně byste ho pak vyhazovali.

Orientačně v číslech

Český česnek není zrovna laciný, kilo vás vyjde i na 200 korun. V jednom kile je kolem dvanácti česnekových palic. Abyste vypěstovali 12 palic česneku, stačí vám i 12 stroužků. Pokud uvážíte, že česnek se vysazuje do sponu podle odrůdy 5 až 12 × 20 až 40 cm, nepotřebujete velký prostor. Je nenáročný, na začátku zimy ho vložíte do země, párkrát za sezónu okopete, nezaléváte. Jediné, na co si musíte dát pozor, jsou česnekové choroby, ale těm jde předejít namořením.

Snadno vypěstujete také cibuli. Ta je ve srovnání s česnekem levná. Kilo vás vyjde na 10 až 40 korun. Na druhou stranu, čerstvá cibule ze záhonku má správný říz, při krájení si popláčete. Abyste vypěstovali dostatek cibule, například pro čtyřčlennou rodinu, potřebujete už nějaké tři čtyři záhony. Nutné je počítat i se skladováním v suchu a chladu.

Výhodná pro pěstování je i dýně Hokkaidó, která je nenáročná, potřebuje jen pravidelnou zálivku. Pěstovat ji můžete i na kompostu. Kdybyste ji kupovali, kilo vyjde na 15 až 40 korun.

Náročnější na péči jsou rajčata. Pravidelnou zálivku, sluníčko, ochranu před plísněmi. Kilo podle druhu vás vyjde na 35 až 50 korun. Umístit je můžete do pytlů nebo kbelíků a tím ušetřit spoustu místa.

Orientační výnosy vybraných druhů zeleniny

Listový salát

2 kg/m²

Kedluben

4 kg/m²

Mrkev

4 kg/m²

Petržel

2 kg/m²

Celer

2,5 kg/m²

Cibule

2,5 kg/m²

Česnek

1 kg/m²

Okurka

2 kg/m²

Dýně

6 kg/m²

Cuketa

6 kg/m²

Keříčky, jahody a bylinky

Zahradu se vyplatí osázet i rostlinami, o které se nemusíte moc starat. Kolem plotů můžete vysázet maliny nebo ostružiny. Za malou „vaničku“ malin ze supermarketu zaplatíte kolem 70 korun. Drahé jsou také jahody. Když se do jejich pěstování pustíte, zjistíte, že to s nimi není zase tak složité – aby byly velké a sladké, potřebují dobře živenou půdu, vhodný je chlévský hnůj, během vegetace se vyplatí zalévat zálivkou s přidáním slepičince.

Pokud máte na zahradě tmavší a vlhčí kouty, neváhejte je osadit různými druhy máty. Ta se velmi dobře přijímá a rychle se rozrůstá. Po ruce tak vždy budete mít čerstvé snítky na přípravu nápojů. Za 20 gramů máty, což je trocha lístečků, zaplatíte kolem 25 korun – tolik dáte za jednu sazeničku v zahradnictví. Mátu si můžete nasušit a mít ji po ruce i v zimě na čaj.

Na slunných místech se zase dobře uchytí tymián, který v kuchyni využijete při přípravě ryb, masa, těstovin nebo salátů, anebo oregano, které využijete při přípravě italské kuchyně.

 

Líbil se vám článek

+6
Ne
Ano

Diskuze

13. 2. 2018  |  19:34  |  IQ tykve

Už nechte psaní těch neodbornych článku.

13. 2. 2018  |  14:21  |  deprese

Obecně se vyplatí pěstovat a v článku je doporučováno zelenina mrkev, cibule salát apod, což je blbost. Rajčata, papriky a okurky se vyplatí pouze ve skleníku. Nejlepší jsou ovocné stromy a keře, meruňky, broskve, třešně, rybíz, angrešt, borůvky, maliny, ostružiny apod. Minimum práce a velká úroda.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK