K Praze se ale dostaneme až ve druhé části rozhovoru, v té první, dnešní zkusíme nahlédnout do kuchyně České pirátské strany obecně a budeme si trochu povídat i o „velké politice“, do které se Piráti snaží proniknout.
O českých Pirátech se Mikuláš Ferjenčík poprvé dozvěděl z článku, který odkazoval na jejich internetové fórum. Přidal se a začal diskutovat. A brzy se stal jejich koordinátorem pro Pardubický kraj. „Na Pirátech mě zaujala možnost politické strany fungující zezdola, demokraticky a na digitální platformě. Dodnes to vnímám jako velkou příležitost. Od revoluce jsme první strana, kterou nezaložil zhrzený předseda jiné strany nebo nějaký vychytralý podnikatel,“ vysvětluje Mikuláš Ferjenčík. K politice prý měla jeho rodina vždycky blízko. Jeho děda zakládal v šedesátém osmém roce Klub angažovaných nestraníků a otec po revoluci navazoval při zakládání Občanského fóra v Týně nad Vltavou.
Česká pirátská strana funguje zhruba od roku 2010, jak se za tu dobu proměnila?
Jasně jsme se vyprofilovali jako svobodomyslná strana. Svobodomyslnost je podle mě slovo, které Piráty nejvíc vystihuje. V roce 2010 byly představy členů o tom, kam by měla naše strana směřovat, různé. Postupem času vymizelo libertariánské křídlo, i když ne úplně. Pár lidí ještě zůstalo, ale už si nemyslí, že by libertariánství měla být ideologie Pirátů. Ve spoustě věcí jsme sice kompatibilní, ale už se nesnaží své směřování prosazovat jako programovou mantru.
Kam byste tedy Piráty v tuhle chvíli zařadil?
Vnímám nás jako liberály, ale v širším slova smyslu. Jsme svobodomyslní, ať už třeba ve vztahu k právům homosexuálů nebo legalizaci konopí. Obecně se neradi vymezujeme v pravolevé škále, ne snad proto, že bychom nechtěli. Jde spíš o to, že chceme výrazně podporovat drobné živnostníky a jednotlivce a na druhou stranu dost silně vystupujeme proti korporacím. A když řekneme, že chceme snížit daně jednotlivcům a zvýšit je firmám, nedá se říct, jestli jsme pravicoví nebo levicoví.
Často ale dostáváte nálepku levicové strany…
Myslím, že nás tak zařazují jen podle různých pojmů, které si s námi spojují. My ale třeba základní příjem nevnímáme z levicového pohledu, jde nám o reálný problém – bizarní nastavení daní, které preferuje roboty oproti zaměstnancům. Když firmy vymění zaměstnance za roboty, platí pouze dvacet procent DPH a navíc dostanou daňové prázdniny za investici. Oproti tomu za zaměstnaného člověka na daních zaplatí skoro padesát procent. Současný daňový systém spolu s přirozenou automatizací tak vlastně pomáhá nahrazení člověka robotem.
Myslíte si, že opravdu dojde k masivnímu úbytku pracovních míst? Nevzniknou prostě v rámci další průmyslové revoluce nové druhy povolání, pro které ještě ani nemáme označení?
Samozřejmě, že lidi můžou dělat spoustu věcí. Ale vzniká tu začarovaný kruh. Jde o to, že když majitel továrny nepotřebuje zaměstnance, nikomu neplatí a v konečném důsledku nikdo nemá dostatek prostředků, aby si jeho výrobek koupil. V současném nastavení firma vydělá peníze, investuje je v Číně a odbyt vlastně zajišťuje skrze zadlužení celé společnosti. Tenhle trend vnímáme jako negativní.
A jako řešení tedy vidíte základní příjem?
Ano, velkým firmám bychom navýšili daně, které by pak šly lidem, a oni si z nich mohli koupit jejich výrobky. Samozřejmě je v první řadě potřeba vyřešit daňové ráje, navíc zrovna zažíváme extrémní odliv dividend. To je další problém – když odejde každý rok tři sta miliard korun, je logické, že nemůžete prosperovat. Samozřejmě, kdyby se našlo jiné a fungující řešení, nebudeme proti. Netrváme na základním příjmu jako jediné cestě, ale jde minimálně o návrh, od kterého se dá odpíchnout.
Často je slyšet názor, že nás v budoucnu model základního příjmu skutečně čeká, ale že teď na to ještě není společnost připravená…
Nebát se mluvit o věcech, na které není společnost připravená, vidím jako důležitý důvod pro existenci Pirátské strany. Říkáme, že válka s drogami selhala, i když společnost ještě není připravená to slyšet. Tvrdíme, že koncept copyrightu selhal a že jde o problém, který se musí řešit, i když to spousta lidí nepochopí. Do politiky taková diskuze patří a už to, že se o některých věcech mluví, má pro společnost přínos.
Jak vypadá typický volič Pirátů?
Protože nemáme peníze na nějaký větší sociodemografický výzkum, půjde spíš o moje domněnky na základě dat z Facebooku. Určitě máme velkou podporu mezi prvovoliči a mladými voliči, otázka ale je, jakou mají volební účast. Jádro aktivních příznivců na Facebooku potom tvoří lidi mezi třiceti a čtyřiceti. Vedle toho ale máme nadproporční počet fanoušků starších 60 let.
Jak si to vysvětlujete?
Internetově gramotní důchodci asi považují témata, kterým se věnujeme, za důležitá. Současně se možná víc dívají na Českou televizi, kam se občas dostaneme. Hodně z nich říká, že naši stranu doporučí vnoučatům. S nadsázkou by se dalo říct, že to je opačný model než v kampani Přemluv bábu, kterou tady před lety rozjížděla TOP 09.
Jak ale chcete do parlamentních voleb rozšířit počet vašich voličů? Ti stávající by vám zřejmě na větší úspěch ještě nestačili…
Potenciál vidím hlavně v přesvědčení části voličů hnutí ANO, že dát hlas téhle straně byl omyl. Babišovi nejde o odstranění korupce, ale primárně o vlastní byznys. Budeme cílit na zklamané liberálnější voliče, co ANO volili hlavně kvůli osobnostem, které se teď ale pomalu vytrácejí z rozhodovacích pozic.
Jak sháníte peníze na kampaň?
V tuhle chvíli jsme bohužel závislí na příspěvcích od státu. Kampaň do Poslanecké sněmovny nás stála asi 300 až 400 tisíc korun. Složili jsme se na ni a získali tři procenta. Za to jsme dostali asi třináct milionů, ze kterých teď strana funguje. Na rozdíl od jiných stran nám státní příspěvek zůstal jako rezerva pro budoucnost. Třeba v Praze utratily ostatní strany peníze, které dostaly za mandáty, ještě před volbami – udělaly kampaň za deset milionů, teď dostávají každý rok za mandát čtvrt milionu a postupně to splácí.
Věříte, že se vám podaří v parlamentních volbách získat kýžených pět procent?
Věřím, že šanci máme. Důležitou roli v tom určitě sehrají podzimní krajské volby. Už v těch minulých se nám docela dařilo v Karlovarském kraji, tam ostatně máme i starostu v Mariánských Lázních. Dobré výsledky máme také ve Středočeském kraji. Věřím, že když ve třech nebo čtyřech krajích uspějeme samostatně, můžeme uspět i celostátně.
Stačí v tomhle ohledu zabodovat u internetově gramotné části společnosti ve větších městech, nebo se budete snažit oslovit i lidi v menších obcích a na vesnicích?
Budete se divit, ale kromě Prahy máme největší podporu právě v obcích pod tři tisíce obyvatel. Například ve volbách do Evropského parlamentu jsme porazili Zelené ve všech krajích, snad kromě Prahy. Právě díky stabilní podpoře, kterou máme ve všech vesnicích po celé republice.
Čím to je?
Jednak je tam spousta pankáčů, kteří nás volí, vedle toho je ale internet mnohem důležitější pro vzdělané lidi na venkově než pro lidi ve městech. To podle mě hraje důležitou roli.
Stěžejním tématem Pirátů je svoboda internetu. Často upozorňujete na kroky politiků, kteří se ji snaží omezit…
Základní problém je, že politici, obzvlášť ti vládnoucí, vnímají internet jako svůj nástroj a neoceňují přínosy, které má sám o sobě. Babišovi je například svoboda slova úplně ukradená. On nepovažuje za hodnotu možnost domluvit se na společné demonstraci, aniž se musely vynaložit obrovské náklady. Dost možná o to ani nestojí. Internet je pro něj byznysový nástroj, který by rád dostal pod svoji kontrolu.
Můžete být konkrétnější?
Například v návrhu loterijního zákona je opatření, podle kterého bude Ministerstvo financí spravovat seznam webových stránek, které nemají licenci k provozování loterií v Česku. V praxi tedy budou muset internetoví poskytovatelé zabránit tomu, aby se jejich zákazníci na takové stránky dostali. Ministr Babiš opatření zdůvodňuje tím, že takové firmy tady neplatí daně a proto by lidi neměli na jejich stránky chodit. Když se snažíme argumentovat třeba Facebookem, což je ten samý případ, tak začne tvrdit, že jde o úplně něco jiného, protože tady se bavíme o hazardních hráčích a celkovém přínosu pro společnost. Jenže on nechce principiálně zakázat hazard – české sázkové kanceláře přece můžou fungovat dál.
Jsou ale zrovna tato opatření pro svobodu internetu tak zásadní?
V zahraničí se už podobná opatření zaváděla a nikdy neskončilo jen u původního záměru. Typický příklad, který si nikdo netroufne zpochybnit, je zavedení blokačního filtru kvůli dětské pornografii. Ten se pak ale dál rozšiřuje i na hazardní, pornografické a pirátské weby, až se časem stane, že je cenzurovaná část Wikipedie, protože tam bylo hudební album s provokativním obalem. Jsme zásadně proti uvedení tohoto principu v život a považujeme za velký úspěch, že u nás ještě nebyl zavedený.
Podaří se svobodu internetu uhájit, nebo bude naopak internetový obsah ve jménu bezpečí čím dál víc kontrolovaný?
Myslím, že šance je. Zatím se nám to daří docela účinně zpomalovat. Potřebujeme, aby generace, která vyrostla na svobodném internetu, vytvořila většinu ve společnosti a měla sílu tenhle trend zastavit nebo spíš otočit. Jsme optimista, smlouvu ACTA se nám taky podařilo zastavit. Stačilo dostat tři tisíce lidí na demonstraci a vláda se lekla.
Pokračování – zejména o kauzách na pražském magistrátu – za týden:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 3. 2016 20:49, Agent Bureš
Taky by šlo snížit daně všem, to by ovšem lidi nesměli volit ČSSD a ANO. Většina lidí nemá možnost utéct do daňového ráje, resp. nevyplatí se jim to. Taky bych uměl s penězi naložit lépe, než stát a dost pochybuji, že existuje někdo, kdo si myslí opak.
Pokud se značná část firem přestěhuje do daňového ráje, tak se stane snížení daní ještě méně pravděpodobné.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 3. 2016 8:40, Eskom
Už název této strany naznačuje, že její zakladatelé jsou zamrzlí puberťáci. Kdo to byli piráti? Námořní lupiči a vrazi a jestli tito jsou vzorem pro politickou stranu, tak si umím představit co od nich mohu očekávat. Nějak se to s tou demokracií přehání, úplná demokracie snad ani neexistuje, vždy bude někdo velet a někdo se podřizovat. Nebo si snad někdo myslí, že na vojáci mohou mít demokracii?
Také bych nechtěl, aby v parlamentě seděli takoví obrostlí poslanci, co od toho chcete čekat, vždyť jsou to hlupáci.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.