Stále víc lidí volí život na psí knížku. Pro jedny přestal být kdysi posvátný svazek posvátný i atraktivní. Pro jiné je to jednoduchá matematika: manželství se jim nevyplatí, znamená finanční (nebo jinou) past. Však to znáte - váš vyvolený je trochu bohém, klidně byste za něj dýchali, ale společné konto a společný exekutor na krku… to zase ne, že?
Sundejte růžové brýle, je čas na kurz pragmatismu
Ti zbylí, kteří se stále ještě bláhově berou, zas podle právníků mnohdy nedomýšlejí, do čeho se řítí. A tak by si s nimi měl předem někdo sednout, poposunout jim po nose růžové brýle o trochu níž a vyložit karty na stůl: moji milí, je pěkné, že se máte rádi, že chcete zakládat rodinu, slíbit si lásku a věrnost v dobrém i zlém, ale s velkou pravděpodobností se rozvedete, a budete se řezat o peníze, o majetky. Bylo by tedy dobré a efektivní si předem rozdat zbraně, abyste věděli, s jakou výbavou do té bitvy půjdete, co máte šanci ukořistit, a v nejlepším případě: rovnou si dohodnout výsledky, abyste v budoucnu šetřili nervy i čas. Však budete mít dost velkou fušku s hledáním nové lásky až za hrob.
Tahle přípravka by měla být pro každého, kdo chce vlézt do chomoutu, povinná. Jak ale může jít člověk po kurzu pragmatismu, kde vám city zmaterializují až na dřeň, před oltář ještě něco upřímně slibovat?
Manželství? Extrémně rizikové podnikání
„Současné pojetí společného jmění manželů je jeden z faktorů, který racionálně uvažujícím lidem brání ve vstupu do manželství. Je extrémně rizikové. Mnozí spadli rovnou do společného jmění manželů, aniž tuší, co to obnáší. Považuji za moudré, aby institut společného jmění manželů nevznikal rovnou ze zákona, ale jen pokud to snoubenci chtějí,“ řekl Právu soudce Roman Fiala, který už prý pro návrh získal neoficiální podporu dalších soudců.
V praxi by to fungovalo tak, že dřív než na matriku by snoubenci museli k notáři, který by jim vyložil finanční úskalí sňatku. A navrhl tři možnosti.
Domácí byznys: Přepočítej podíly, miláčku
Předně by se mohli rozhodnout, že žádné společné jmění manželů po svatbě nevznikne a že pojedou finančně dál každý na své triko. Pokud budou něco kupovat dohromady, tak jako obchodní partneři – domeček si můžou koupit třeba jako podíloví spoluvlastníci. A všechno ostatní, ať už to koupili před svatbou nebo po ní, bude výlučným vlastnictvím jednoho z nich – a druhý nebude mít nárok.
Nebo se dohodnete, že pravidla společného jmění přijmete – budete ovšem jasně poučeni o úskalích. Například o tom, že budete zodpovídat také za dluhy své drahé polovičky. A o tom, jak se po rozvodu můžete vzájemně přít a vydírat, a že to odnesou i děti, které pak leckdy slouží jako rukojmí.
Nebo se rozhodnete upravit majetkové poměry nějak specificky předmanželskou smlouvou – což můžete udělat i dnes.
Sorry, lásko, paragon mám já!
Na pohled se zdá, že první zmiňovaná varianta by byla zárukou rychlého a efektivního rozvodu (což je jistě přesně to, po čem každý ženich a nevěsta ze všeho nejvíc touží). Jenže nemusí být všechno zlato, co se třpytí, a nemusí být všechno tak snadné, jak se zdá.
Říkáte si, že se na společné jmění vykašlete? Tak se, až si budete projektovat své novomanželské hnízdečko, vykašlete taky na šatnu a na pracovnu. Radši si v něm zřiďte účtárnu. A prostornou. Když se rozejdete po roce, bude to brnkačka, ale představte si rozvod po dvaceti letech – to už všechny ty smlouvy o koupi, účtenky a paragony vydají na úctyhodné stohy a štosy. A jak jinak chcete prokázat, co je ve výlučném vlastnictví kterého z vás? Nejspíš neprohloupíte, když oželíte i paní na úklid, a radši si najdete solidního účetního, kterému se dá věřit, a který na žádného z vás nebude hrát levou (!) a účetnictví vašeho rodinného podniku spolehlivě povede.
Být vámi investuju i do trezoru. Když se začne schylovat k nejhoršímu, mohl by ten prevít, co jste s ním dvacet let žili, využít vaší nepozornosti a některé doklady o koupi sprostě ukrást. Žes mi tenkrát přispěl na pračku – ve který ti mimochodem už leta zadarmo (!) peru ponožky – dva tisíce? Sorry, lásko, paragon mám já.
Ach! Buďme racionální…
Institut společného jmění manželů přináší řadě lidí po rozvodu velké trable a mnozí vstupují do manželství bezhlavě, aniž domyslí možná finanční rizika. Jistě.
Řešení, které místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala nabízí, má spoustu výhod. Dá taky slušně vydělat notářům. A hlavně – je rozumné, pragmatické a racionální.
Tak dokonale racionální, až si člověk řekne, jaká neracionální paráda a romantika je žít na psí knížku.
Co si o tom myslíte vy? Má společné jmění manželů vznikat po svatbě automaticky, nebo by měli snoubenci předem projít pragmatickou přípravkou u notáře a teprve pak se fundovaně rozhodnout, jak své majetkové poměry po svatbě uspořádají? Na vaše názory a zkušenosti ze života se těšíme v diskuzi. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou, tak nám na sebe určitě nechte mail.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
12. 9. 2014 21:13 | eďa
Hlavně, že se pakují a je jim jedno, že na nevinných lidech, kteří se provinili jen tím, že vstoupili do svazku manželského. Musím si odplivnout. Jen blázen by dnes uzavíral manželství s nímž je spojeno ze zákona SJM. Pokud se pak chce jeden druhému pomstít, začne sekat dluhy. Jde to celé a komplet do sraček díky gaunerům, co vládnou od sametového puče.
12. 9. 2014 9:44 | Pavel
11. 9. 2014 19:10 | cml11
Přijde mi navýsost logické, když je toto spojení v oblasti financí reprezentováno společným jměním manželů. SJM je totiž vyjádřením téhož po materiální stránce. Proto jsem celkem zásadně proti změnám uvedeným v článku. Manželství s individuálně rozděleným majetkem je vztah se zabudovanou nedůvěrou v toho druhého a popření jeho základního principu. Pokud si dva lidé důvěřují, proč by neměli mít společné jmění? A pokud si nedůvěřují, proč se vlastně berou?
11. 9. 2014 14:40 | T
11. 9. 2014 13:14 | RK
Druhý faktor - penize jsou stredobod vseho ziti, nekdy postaci mene penez a vice lasky a tradicnich hodnot. Ale to spolecnost nyni neocenuje...proto rodina nyni v pojetí soudu znamena matka a dite, ne matka, otec a deti. Sami soudci tyto pravidla nastavuji a měli by se stydět...
11. 9. 2014 12:01 | Tereza
11. 9. 2014 11:26 | dnes
11. 9. 2014 10:38 | JanaS
S přítelem jsme loni uvažovali o svatbě, ale po posledním právním "vylepšení" nás to rychle přešlo. Věci potřebné v praxi jsme si vyřešili jinak (závěti, plné moci k návštěvě v nemocnici apod.) a pod jabloní si slíbili mít se rádi. A funguje to líp než manželství. :-D
11. 9. 2014 10:36 | Martin
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 9. 2014 8:55 | karel
Nyni vlastnim RD na hypo. Vezmu si partnerku. Stale je RD i dluhy pouze na me ?
Prijde cas refinancovani hypo - potrebuji nasledne pro refinancovani souhlas/podpis partnerky (resp. v te dobe jiz manzelky) ? Bude pak vlastnictvi RD a dluh spolecny ?
Diky
11. 9. 2014 7:33 | VlK
Což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme manželství taky neuzavřeli a neuzavřeme.
Když politici zavedou měsíční poplatek z manželství, právo první noci, exekutor bude moct i na výlučný majetek, nic s tím neuděláte, stejně jako když se zavedlo, že výnos z výlučného majetku jde do SJM, exekutor může na plat druhého a další, které se mi nechce hledat. Divím se, že to někdo v manželství už nedal k ústavnímu soudu...
Obávám se, že po zkušenostech se státní podporou stavebního spoření, solární dani, II. pilíře nemůže věřit neměnnosti podmínek nikdo.
Zobrazeno všech 11 komentářů