Nad zprávou o tom, že se v českých školách bude učit podle mormonů, se mi chtělo řvát. Ovšem ne na úředníky ministerstva školství, ale na redaktory Týdne a na lidi, kteří jejich canc s náležitou morální panikou (Američani? Mormoni? A NAŠE DĚTI?!) šířili dál. Není to totiž žádný „big deal“ a vylhaná aféra mimoděk odhaluje, s jakými předsudky se bude muset potýkat každý, kdo se pokusí o jakoukoliv změnu na českých školách.
Společnost FranklinCovey Czech získala od ministerstva akreditaci pro vzdělávací program I ve mně je lídr. První důvod pohoršení: náplň programu inspirovaná prací patrona institutu, Stephena Coveyho. Ten Covey chodí do kostela, a pohříchu do jiného než Dominik Duka nebo Sváťa Karásek. Takže všechno, co mormon Covey píše a říká, je samozřejmě mormonské, podobně jako je algebra muslimská nebo geometrie helénistická. Ale vážně: ani hit 7 návyků skutečně efektivních lidí, ani jím inspirovaná knížka I ve mně je lídr, podle které program pojede, nejsou ani náznakem pobožné, natož sektářské. Obě jsem si — zřejmě na rozdíl od novinářských kolegů — našel v zemské knihovně a jen na s. 218 té druhé jsem narazil na moralizování o drogách a „příliš brzkém začátku sexuálního života“. Výplach mozků vypadá jinak.
Druhý kec Týdne: z „lídršipu“ prý ve školách bude samostatný předmět, dokonce na „doporučení ministerstva“. Kdepak: program získal jen akreditaci pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je na školách, jestli nabídku FranklinCovey Czech využijí, a případně jak principy zařadí do výuky.
Třetí – a jediná inteligentní – výtka míří k tomu, jestli do škol vůbec patří myšlenka vůdcovství. Můžu vás ujistit, že sám nesnáším to oblíbené „ať se učej to, co budou potřebovat, kdepak biflování“. Školy totiž nejsou jen přípravky na půlstoletí na trhu práce. Vzdělávací systém nemůže otevřeně bojovat s edutainmentem a ubrat se lákavou cestou „netrap se tím, co ti nejde a nebaví tě, radši objev a rozvíjej svůj talent.“ Neprodukuje totiž jen pracovní sílu, ale občany, členy společenství, příslušníky národa. Pateticky řečeno nositele hodnot.
Mohli byste proto čekat, že program I ve mně je lídr sepsuju — ale neudělám to. Těch „sedm návyků skutečně efektivních lidí“, na kterých stojí, jsou totiž navzdory imbecilnímu názvu všestranné měkké dovednosti. Chybí nejenom na českém trhu práce, ale i české společnosti. Školy ani rodiny s tím nejsou s to nic udělat a učitelka oslovená Týdnem dokonce spolu s kolegy považuje všeobecný nedostatek asertivity za přirozený stav: „Učitelé, kterým je projekt zřizovateli škol vnucen, mají vážné obavy, že jeho myšlenky pomohou vychovat samolibé lidi s nezdravou mírou sebevědomí.“
Jedno školení učitelů samozřejmě neobrátí kulturu vzhůru nohama. Protestující pedagogové se ale – zřejmě pod vlivem dezinformací Týdne – stylizují do role posledního kolíku v pekelné bráně. Za ní čeká I ve mně je lídr a s ním Amerika. Zřete ty hrůzy: tradiční českou pasivní agresivitu, chráněnou jako nemovitou kulturní památku UNESCO, by mohlo vystřídat yankeeské myšlení win-win (Coveyho návyk č. 4). Drzá otázka „Proč to vlastně děláme?“ by najednou předcházela každou činnost (návyk č. 2). Vysoké školy by nakonec zaplavili nezdravě sebevědomí studenti, kteří by na výzvu Nějaké dotazy…? nevychovaně reagovali otázkami. A peklo by dokonali samolibci, kteří se nestydí za svou práci.
Všech sedm Coveyho návyků jsou samozřejmě naprosté banality. Děti by se je měly naučit — okoukat! — od svých rodičů a ve škole se už jen přesvědčovat o tom, že s nimi dojdou nejdál. Bohužel: neděje se to. A pokud paniku způsobí už jen – špatně pochopená – tiskovka, že školy můžou a nemusí poslat své učitele na seminář, pak je to především dobrá zpráva pro malé psychopaty. Milí vykutálení bezcitní hajzlíci, můžete být klidní: děláme všechno proto, abyste se právě vy stali lídry své generace. Zametáme vám cestičku. Trénink zdravého sebevědomí do škol nepustíme. Slušné děti se přece drží stranou.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 1. 2014 1:48, Hans
Každý školní předmět pracuje s vlohami, které už dítě má. Žádné mu nepřidá. To by byly zbytečné např. praktické školy. Kde tedy autor bere jistotu, že školní předmět pomůže slušným lidem proti psychopatům? To budou psychopaty z té výuky vylučovat? Nebo snad mají ti "bezcitní hajzlíci" zakrnělé dispozice k sebevědomí? Sotva. Psychopati bývají sebevědomí až až. Malí psychopati si proto z takové výuky odnesou nejspíš víc než normální žáci.
Z tohoto pohledu je daný předmět nesmyslný. Mrhání penězi i časem žáků. Neměla by škola raději vést žáky k tomu, aby své možnosti hodnotili realisticky? Většina utopených nejsou neplavci, ale špatní plavci co přecenili svoje síly. On ten Covey může mít i pravdu. Jenomže zaměňuje příčinu a následek. Ti produktivní lidé si své sebevědomí vypěstovali právě tím, jak byli úspěšní kvůli svým dalším vlastnostem. Kdo ty vlastnosti nemá, může papouškovat návyky jak chce ale žádný úspěch ho nečeká.
Z předvolebního billboadu psychopata nikdo nepozná. Účinnou ochranou před psychopaty na důležitých místech by byly psychotesty. Musí jimi projít řidiči autobusů i piloti. Proč by to nemohlo platit i pro politiky a státní úředníky?
Přesto věci mívají svůj účel. Člověk uvědomující si svou neradostnou perspektivu, může se svou situací zkusit něco dělat. Člověk indoktrinovaný nekritickým pozitivním myšlením bude věřit v úspěch. Bude se cítit na jedné lodi s úspěšnými a bohatými. Dle této víry bude činit rozhodnutí třeba i proti svým zájmům, když sám úspěšný nebude. Stane se tak potravou těch skutečně úspěšných, kteří tu kampaň nechali vymyslet a prosadit do škol.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 1. 2015 8:21, Andrea
V dnešní době co se setkávám s kantorama, osobně i z doslechu, tak jsou pěkně vyšinutí, chytlaví a vzteklí, neschopni pomoct nebo poradit dětem. S jakýmkoli problémeme jim řeknou, at si poradí sami, jenže tyhle děti si s určitejma problémama neumí poradit. a spolužáci jsou kolikrát opravdu zlí. Nebo v hodině se učitelka na něco zeptá a i když se na odpověď hlásila jedna, tak na ni účitelka reagovala: tebe se nikdo na nic neptá....no a děvče je pak před celou třídou "ponížené" ...proč? A to je víc případů jednání učitelů s dětma....... hnus.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.