Květen 2013. Vrchní státní zastupitelství v Praze zmrazilo kvůli podezření z trestné činnosti bankovní účet největší kampeličce, Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. Následuje rozsáhlá kontrola České národní banky, která zároveň záložně zakáže přijímat vklady a poskytovat úvěry. Správní řízení regulátor zahajuje také se spořitelním družstvem WPB Capital...
Metropolitní spořitelní družstvo se snaží vyhovět požadavkům svých klientů na výběry úspor – prodává cenné papíry, které má v držení. Peníze ale nemůžou stačit pro všechny. V polovině srpna následuje žádost k státnímu zastupitelství, aby mohla být část zajištěných finančních prostředků vynaložena alespoň k tomuto účelu. Státní zástupkyně Daniela Smetanová odmítá.
Klientům kampeličky samozřejmě připadá vyšetřování příliš dlouhé. Ale nejenom jim, postupně se ozývají i zástupci dalších družstevních záložen: nejistota totiž poškozuje všechny kampeličky. Brzy by se měli dočkat. Podle aktuálních informací národní banka šetření v problematické záložně ukončila a na začátku září jí předala protokol o výsledcích kontroly. Záložna má podle zákona dvacet dnů na to, aby se proti závěrům České národní banky odvolala. I když se zástupci Metropolitního spořitelního družstva nechtěli k výsledkům kontroly přímo vyjadřovat, z jejich reakcí bylo patrné, že s kontrolory centrální banky nesouhlasí. Aktuální tiskové prohlášení, které bylo původně naplánováno na konec minulého týdne, však záložna prozatím odložila.
Mračna nad spořitelním družstvem
O tom, že Metropolitní spořitelní družstvo nečeká nic dobrého, vypovídá také nález finanční arbitryně: Ta dala zapravdu klientovi záložny, který si stěžoval, že mu kampelička včas nepřevedla peníze. O případu jako první informoval server Aktuálně.cz. Klient záložny si chtěl v květnu ze spořicího účtu převést částku 1,25 milionu korun do své banky, avšak kampelička mu peníze odeslala až téměř za měsíc, protože peníze zůstaly na meziúčtu, který jí zablokovalo státní zastupitelství. Instituce si ale podle arbitryně musela být vědoma, že „nastanou-li skutečnosti nasvědčující tomu, že peněžní prostředky na jejích účtech u bank jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, orgány činné v trestním řízení mohou přistoupit k zajištění těchto peněžních prostředků“. Finanční arbitryně Monika Nedelková ale navíc upozorňuje také na to, že podle účetní uzávěrky v obchodním rejstříku z konce loňského roku a měsíční rozvahy z konce letošního června měla záložna disponovat aktivy ve výši 10 až 14 miliard korun. V takovém případě by ani zablokování účtu se 2,7 miliardami korun, nemělo znamenat, že kampelička nebude schopná svým členům vyplácet peníze.
Metropolitní spořitelní družstvo bude muset klientovi zaplatit za zpoždění platby úrok z prodlení 6760 korun. A navíc dostalo pokutu ve výši 15 tisíc korun. Podle Kamily Jindrové z Kanceláře finančního arbitra nejde o ojedinělý případ: „Můžeme potvrdit, že na finančního arbitra se obrátilo více klientů Metropolitního spořitelního družstva. K dnešnímu dni finanční arbitr eviduje celkem 32 návrhů na zahájení řízení, z nichž už ve dvou případech nepravomocně rozhodl.“ Vedoucí marketingu Metropolitního spořitelního družstva Michaela Smrčková nám ale sdělila, že se záložna hodlá proti těmto rozhodnutím odvolat: „Finanční arbitr nám uložil pokutu, protože byl navrhovatel se svým nárokem částečně úspěšný, což vyplývá ze zákona a Metropolitní spořitelní družstvo to musí respektovat. Taktéž uznáváme, že klienti jsou opožděnými platbami poškozeni, nicméně s nálezem finančního arbitra a jeho odůvodněním se plně neztotožňuje, a proto využije svého práva podat proti tomuto nálezu námitky.“
Pro Metropolitní spořitelní družstvo je podstatné především to, že arbitryně ve svém rozhodnutí odkazuje na šetření České národní banky a Vrchního státního zastupitelství v Praze, ze kterých podle všeho vyplývá, že peněžní prostředky na účtech kampeličky byly využívány k trestné činnosti. V nálezu finanční arbitryně se mimo jiného můžeme dočíst, že Vrchní státní zastupitelství v Praze odhalilo, že záložna poskytovala úvěry ve výši stovek milionů korun na nákup a prodej nemovitostí a developerských projektů takzvaným „ready-made společnostem“ (předzaloženým společnostem bez minulosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, mají název, sídlo, jednatele, identifikační číslo a plně splacený kapitál, avšak nevyvíjejí žádnou činnost a jsou založeny pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi), jejichž jednateli byly osoby bez místa trvalého pobytu, s kriminální minulostí, proti kterým je navíc vedeno exekuční řízení. Z vyšetřování státního zastupitelství rovněž vyplývá, že hodnota nemovitostí, na které bylo k zajištění úvěrů zřízeno zástavní právo, neodpovídá hodnotě poskytnutých úvěrů. Vypůjčené peněžní prostředky byly prý několikrát převáděny a nakonec připsány na účty zahraničních společností. Už jen z těchto informací a z toho, že je finanční arbitryně má za bernou minci, aniž je otestoval soud, je patrné, že záložnu čekají velmi krušné časy.
Selhání jednotlivců, nebo systémová chyba? Klienti záložnám věří
Zástupci družstevních záložen tvrdí, že za vážnou situací Metropolitního spořitelního družstva je selhání jednotlivců. Vehementně tak odmítají tvrzení, že by byl problém v samotném způsobu fungování kampeliček jako takových. „Na základě informací které má Asociace družstevních záložen k dispozici, je vedené správní řízení vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu založeno na regulátorem zjištěných nedostatcích v podnikání, tedy na postupu v rozporu s příslušnými právními předpisy. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že se nejedná o systémový problém, postihující celý sektor družstevních záložen, ale o jednotlivý konkrétní problém dotčené záložny,“ říká tajemník Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek, který zároveň uznává, že případ na sektor záložen nevrhá dobré světlo.
Někteří odborníci se ale domnívají, že hrozba naopak spočívá v systému, na kterém je existence dnešních kampeliček založena. Ekonom Petr Teplý v červencovém rozhovoru pro Peníze.cz nešetřil kritikou: „Problémy jsou vyústěním dlouhodobě defektního podnikatelského modelu družstevních záložen. Smutné je, že se čeští střadatelé nepoučili z krachů záložen koncem devadesátých let minulého století a že jim opět svěřují své peníze. Když finanční instituce získává peníze výhradně prostřednictvím vysoce úročených vkladů a spořicích účtů a pak je půjčuje rizikovým klientům, je to pro ni vražedná kombinace.“
Ze statistik však vyplývá, že členové spořitelních a úvěrních družstev se kolapsu příliš nebojí. Problémy Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital se tak zatím neprojevily na počtu klientů ani na výši spravovaných vkladů. „Od vydání rozhodnutí ČNB došlo k nárůstu celkového počtu členů členských družstevních záložen o zhruba tři procenta, zatímco souhrnná výše spravovaných vkladů poklesla o necelá dvě procenta,“ informoval server Peníze.cz tajemník Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek. Jeho slova potvrzují i zástupci kampeliček. „Pro ilustraci tohoto vývoje lze uvést, že k 31. 5. 2013 měla záložna Creditas 16,4 tisíce členů a objem spravovaných prostředků členů činil 7,6 miliardy korun. K 31. 8. 2013 narostl počet členů na 17,5 tisíce a hodnota svěřených prostředků vzrostla na 8,5 miliardy korun, což za období tří měsíců představuje téměř 12procentní nárůst,“ říká mluvčí záložny Creditas Marcela Polášková. A vedoucí marketingového odboru Moravského peněžního ústavu Jiří Coufal k tomu dodává: „Naši klienti na danou situaci reagují pouze zvýšeným počtem dotazů, nezaznamenali jsme ani odliv členů, ani finančních prostředků.“
Jak dál?
Dokud se situace kolem Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital nějak nevyřeší, budou pod d(robn)ohledem médií a veřejnosti všechny kampeličky. Zvlášť když také Česká národní banka o tomto segmentu finančního trhu už delší dobu mluví jako o rizikovém. Například ve Zprávě ČNB o finanční stabilitě z konce loňského roku se tak můžeme dočíst: „Subsektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům. I přes některé pozitivní známky vývoje v segmentu družstevních záložen se podíl úvěrů v selhání z roku 2010 podstatně zvýšil z 11,5 % na téměř 16 % ke konci roku 2011. Nepříznivý vývoj kulminoval v březnu roku 2012 odebráním licence záložně Unibon. I když některé agregované ukazatele za subsektor družstevních záložen bez této záložny dosahují podstatně příznivějších hodnot, tuto skutečnost nelze hodnotit jako jeho celkovou nižší rizikovost.“
Plánované zpřísnění regulace družstevních záložen prostřednictvím novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech skončilo společně s vládou Petra Nečase u ledu. „Ano, celý proces se musí opakovat, novela zákona nebyla schválena. Předkládat ji formou zákonného opatření nyní ministerstvo neplánuje,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva financí Ondřej Šrámek. Novela měla omezit maximální výši bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun. Pokud by chtěla instituce držet vyšší bilanční sumu, musela by přistoupit k transformaci na banku. Další důležitou změnou v zákoně pak mělo být zdvojnásobení odvodu do Fondu pojištění vkladů. Ten v současné době čtvrtletně činí stejně jako u bank 0,04 procenta z poskytnutých nesplacených úvěrů. Avšak pád Nečasovy vlády podle všeho zpřísnění podmínek pro kampeličky jen oddálil. Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek se totiž nechal slyšet, že po volbách by tuto novelu opět rád předložil vládě a později i Poslanecké sněmovně.
Většina oslovených záložen se ale případných změn neobává. „Připravovaná novelizace zákona je zcela v souladu se strategickým záměrem záložny Creditas. Záložna již v minulosti veřejně informovala o svém záměru transformace na banku. Novelizace zákona proto nebude mít na naše klienty žádný negativní dopad,“ vysvětluje Marcel Polášková. Ekonom Petr Teplý si ale příliš nemyslí, že by některá ze záložen v tuto chvíli transformaci dokázala zdárně absolvovat: „Je pravda, že Fio banka tento přechod zvládla a ukázala možnou cestu dalším záložnám. Na druhou stranu si osobně myslím, že šlo spíš o výjimku a že ji bude těžko nějaká další kampelička následovat. Není to totiž vůbec jednoduchý proces a kampeličkám to neulehčí ani zmiňovaná novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.“ Na to, kdo je blíž pravdě, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. S družstevními záložnami každopádně musíme, už jen kvůli rostoucímu objemu vkladů jejich klientů, i nadále počítat.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 9. 2013 16:38, SpookY
MSD nemá problémy s hospodařením, nýbrž je pod naplánovaným a promyšleným útokem lidí, kteří pod hlavičkou tohoto bordelstátu zneužívají moc a pracují pro zájmy banksterů.
viz. poslední vývoj:
http://www.imsd.cz/files/novinky/MSD_prohlaseni_10_9_2013.pdf
MSD je kvůli zvůli a zneužití pravomocí úřadů odsouzeno k likvidaci.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 9. 2013 20:22, Rada
Teď je jen otázkou, kdy začnou stavební spořitelny vypovídat i smlouvy s úrokem 2% ročně, neboť v dnešní době se už i tento úrok začíná jevit jako nebezpečně vysoký:(
Jsem celkem rád, že už nemám větší objem úspor, mám díky tomu mnohem méně starostí:)
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.