„Hlavním principem navrhované úpravy je podpora a udržení obyvatelstva žijícího ve znevýhodněných lokalitách, udržení občanského rázu krajiny a alespoň částečné vyrovnání nerovnosti vzniklé nízkým potenciálem rozvoje obce,“ stojí v důvodové zprávě lidovců. Navrhují, aby každému zaměstnanci, který má trvalé bydliště v obci s omezenou možností rozvoje, stát poskytl slevu na sociálním pojištění – 500 korun měsíčně. „Sledujeme trend, kdy se počet obcí nad pět set obyvatel i počet jejich obyvatel zvyšuje a počet obcí do pěti set obyvatel i jejich obyvatel neustále klesá. V nejhorší situaci se nacházejí obce do dvou set obyvatel, což souvisí především se vzdáleností od center zaměstnanosti,“ upozorňují poslanci KDU-ČSL.
Sleva ovšem nemá mířit do všech obcí, které mají míň jak pětistovku obyvatel. V praxi by mělo záležet, zda jde o obec znevýhodněnou. Za znevýhodněnou obec lze přitom podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj považovat vesnice s nízkým počtem podnikatelských subjektů, relativně vysokou nezaměstnaností a nízkými odvody na daních, které značí nízké mzdy místních obyvatel. Konkrétní seznam obcí by na základě této metodiky sestavovala vláda.
Jako další podmínku pro přiklepnutí slevy si lidovci kladou určitou výši příjmu – vyměřovací základ (pro zaměstnance hrubá mzda) nemá dělat víc jak 1,5násobek průměrné mzdy. Pro letošek by bylo hraničním příjmem 44 968 tisíc korun hrubého.
Sleva by se mohla podle propočtů týkat 233 tisíc lidí v přibližně 1 850 obcích. Úleva na sociálním pojištění (z příjmů ze sociálního pojištění se vyplácí důchody a dávky nemocenského pojištění) by státní kasu připravila zhruba o 1,4 miliardy korun. Spolu s dalšími náklady například na posílení agendy ČSSZ by se konečný účet pravděpodobně vyšplhal na jeden a půl miliardy korun.
„Každý návrh na udržení obyvatel v malých obcích je dobrý krok. Pozitivně vnímám už jen to, že někdo přišel s konkrétním návrhem. Návrh lidovců beru trochu jako pokus, kterým asi nic nezkazíme. Pokud někdo ušetří šest tisíc korun ročně, není to úplně málo. Asociace se během minulého roku podílela na řadě legislativních návrhů a opatření. Prosadit je, je ale v našem politickém prostředí hrozně komplikované, názory jsou roztříštěné. Chybí ucelený postup založený na menším počtu navrhovaných řešení, která by se ovšem dotáhla do konce,“ hodnotí návrh poslanců KDU-ČSL předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Pro malé obce je podle něj stěžejní především dostupnost škol a školek, blízkost zdravotnických služeb a zajištění dopravní obslužnosti. „Další věc je rychlý internet. V obcích pod 500 obyvatel bych se ho nebál zavést zdarma. Důležitá je také urychlená elektronizace vztahu podnikatele se státem,“ vypočítává.
Vláda premiéra Babiše ovšem zavedení slev na sociálním pojištění nevítá. Minulý týden vydala k materiálu zamítavé stanovisko. „Považujeme za nesystémové řešit situaci znevýhodněných lokalit prostřednictvím poskytování slev. Systém sociálního zabezpečení není určen k řešení problémů souvisejících s ekonomickou podporou regionů. Situaci znevýhodněných lokalit je třeba řešit systémově prostřednictvím investiční podpory zaměřené zejména na rozvoj infrastruktury, rozvoj podnikání, zvyšování počtu pracovních příležitostí a dostupnost veřejných služeb,“ stojí ve zdůvodnění vlády.
Podle předsedkyně Spolku pro obnovu venkova a poslankyně za ODS Veroniky Vrecionové ale investiční podpora nestačí. „Prostředkem k rozvoji infrastruktury na venkově musí být decentralizace a nárůst svobody obcí rozhodovat o finančních prostředcích. Dnes jsme ale svědky opačného přístupu, kdy se kompetence k rozhodování o čemkoli, včetně peněz, přesouvají do centrálních orgánů, jejichž úředníci vymýšlí projekty na záchranu vesnice. Žádný úředník ale nemůže jakoukoli plošnou dotací postihnout jedinečnost potřeb každé obce. Cestou je proto změna zákona o rozpočtovém určení daní ve prospěch nejmenších obcí. Tedy posílení zdrojů k rozvoji obcí a ponechání využití těchto prostředků na úvaze zastupitelů,“ říká.
Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.
O návrhu lidovců by nyní měli rozhodnout poslanci. Vzhledem k negativnímu stanovisku vlády ale není příliš pravděpodobné, že slevy projdou. Nejde o první návrh KDU-ČSL mířící na nejmenší obce, který se nejspíš nepodaří prosadit. V loňském roce Marian Jurečka (KDU-ČSL), tehdy ještě ministr zemědělství, navrhoval, aby stát částečně dotoval mzdy zaměstnanců v menších vesnických samoobsluhách. Materiál Podpora obslužnosti venkova, kterou vypracovala skupina sestavená Jurečkou, poukazoval právě na klesající počet prodejen a malých samoobsluh. Podle dokumentu jich za posledních dvacet let v Česku skončilo zhruba šest tisíc, tedy třetina jejich původního počtu. Nejkritičtější měla být situace v obcích pod 500 obyvatel.
Ačkoli Jurečkův materiál odsouhlasila tehdejší vláda Bohuslava Sobotky, do praxe se žádné z navrhovaných opatření neuvedlo. Současná vláda problém venkova přesunula z Ministerstva zemědělství na Ministerstvo pro místní rozvoj, kde má nyní vznikat Strategie regionálního rozvoje ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu mezitím rozjelo dotační program pro malé a střední podniky ve velkoobchodě a maloobchodě. Konkrétně vyhlásilo na třicet výzev, ve kterých obchodníci zažádali o podporu ve výši zhruba 440 milionů korun.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
