Zaměstnanci platí sociální pojištění ve výši 6,5 procenta z hrubé mzdy. Povinné odvody vypočítává a strhává ze mzdy zaměstnavatel, který je také musí poslat na účet správy sociálního zabezpečení. Jinými slovy: pokud jste zaměstnaní, nemůže vám na sociálním pojištění vzniknout dluh, za odvody odpovídá zaměstnavatel a případné nedoplatky stát vymáhá od něj, vám se sociální pojištění pro účely důchodu započte v plné výši, jako by bylo zaplacené.
Když vám zaměstnavatel ze mzdy odvody strhává, ale neodvádí je, dopouští se trestného činu. Chybu ale může samozřejmě udělat i nedopatřením.
Za svého zaměstnance odvádějí zaměstnavatelé sociální pojištění dvojí: jednak zmíněných 6,5 procenta jeho hrubé mzdy, navíc pak ale „ze svého“ ekvivalent 25 procent jeho hrubé mzdy. Podrobně se o výši odvodů, čisté, hrubé i superhrubé mzdě a nákladech práce dočtete v našem článku
Jestli máte podezření, že váš zaměstnavatel sociální pojištění neodvádí a jeho odpovědi vás neuspokojí, můžete upozornit okresní správu sociálního zabezpečení (příslušnou podle sídla zaměstnavatele), není to ale vaše povinnost. Pohlídat byste si hlavně měli, jestli zaměstnavatel sociálce odevzdává evidenční listy důchodového pojištění (do roku 1995 se jim říkalo evidenční listy důchodového zabezpečení) a správně v nich uvádí výši mzdy. Tyto dokumenty totiž rozhodují o tom, jestli se vám doby zaměstnání započtou do dob potřebných pro vznik nároku na důchod a jak vysoký důchod dostanete:
Odkazovaný článek už je ale v jednom ohledu maličko zastaralý. Poslanci schválili strop pro růst důchodů. Podle pravidel, která mají šanci platit už od příštího roku, by důchodový věk neměl překročit 65 roků.
Evidenční list musí zaměstnavatel vyplnit za každý kalendářní rok, kdy jste u něj byli zaměstnaní – vždy nejpozději do konce dubna následujícího roku.
V dokumentu nesmí chybět:
Zaměstnavatel musí evidenční list vyhotovit ve dvou stejnopisech – jeden vám dá podepsat a založí do své evidence, druhý podepsaný a orazítkovaný předá vám.
Originál evidenčního listu zaměstnavatel odevzdává okresní správě sociálního zabezpečení – nejpozději do května následujícího kalendářního roku, tedy do měsíce po jeho vyplnění (do stejného termínu musí předat evidenční list i zaměstnanci). Když zaměstnavatel zanikne, musí předložit evidenční listy zaměstnanců do třiceti dnů od svého zániku.
Když s údaji v evidenčním listu nesouhlasíte a zaměstnavatel je odmítá opravit, můžete do třiceti dnů od převzetí dokumentu požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, aby váš spor rozhodla. U zaměstnanců ve služebním poměru (kromě státních zaměstnanců podle služebního zákona) námitky řeší Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti.
Evidenční list důchodového pojištění se nevede jen v případě, že jde o výdělečnou činnost, která svým rozsahem nezakládá účast na nemocenském pojištění a důchodovém pojištění. Třeba když pracujete na dohodu o provedení práce a měsíční příjem u zaměstnavatele není vyšší než deset tisíc korun. Nebo v případě zaměstnání malého rozsahu bez vzniku účasti na pojištění, s měsíčním příjmem nižším než dva a půl tisíce korun.
Pokud jste v zaměstnaneckém poměru a evidenční list nedostáváte, zajímejte se. V nejhorším případě můžete zjistit, že vás zaměstnavatel na okresní správě sociálního zabezpečení vůbec nepřihlásil k pojištění nebo vaše evidenční listy neodevzdává.
Pak můžete na okresní sociálce příslušné podle sídla zaměstnavatele dát podnět ke kontrole, stejně tak na Státním úřadu inspekce práce. O svůj nárok na důchod se ale bát nemusíte, pokud prokážete existenci pracovního poměru – například pracovní smlouvou nebo výplatní páskou – bude sociálka pohledávku vymáhat od zaměstnavatele, vám doby pojištění i pojistné započte podle mzdy (vyměřovacího základu) v plné výši.
Každopádně se vyplatí archivovat si všechny evidenční listy, pracovní smlouvy, případně i výplatní pásky. Na nesrovnalosti v sociálním pojištění totiž můžete přijít až po letech, kdy podnik, kde jste pracovali, dávno nebude existovat.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:
Jestli má správa sociálního zabezpečení od všech vašich zaměstnavatelů správné a kompletní podklady, si můžete vcelku jednoduše ověřit. Jednou ročně můžete sociálku požádat o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění, což je dokument, který obsahuje souhrnný přehled údajů o vašem důchodovém pojištění, ze kterých se bude vycházet při výpočtu penze. Tiskopis žádosti o zaslání informativního osobního listu nabízí správa sociálního zabezpečení zde – dá se vytisknout a poslat poštou (na adresu ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5) nebo podat elektronicky. K druhé variantě ale potřebujete funkční datovou schránku. Další možností je nahlédnout do „konta“ pojištění on-line na ePortálu ČSSZ – opět ale potřebujete datovou schránku.
Z informativního listu se nedozvíte všechno. Neuvádí se v něm kupříkladu všechny náhradní doby pojištění – což jsou období, ve kterých jste sice nebyli výdělečně činní, ale přesto se do dob potřebných pro nárok na důchod započítávají. Třeba doba, kdy jste pečovali o dítě do čtyř let, částečně doba studií a doba vojny. Údaje o náhradních dobách stačí doplnit, až budete žádat o důchod. Můžete to ale samozřejmě udělat i v předstihu.
Sociálka neeviduje také doby zaměstnání v cizině – od zahraničních nositelů pojištění (tedy institucí obdobných české sociálce) si je vyžádá, až když o důchod požádáte.
Když se ukáže, že některý zaměstnavatel sociálce nedoložil všechno, vyzvěte ho, aby to napravil, tedy aby dodal chybějící evidenční listy důchodového pojištění. Pokud zaměstnavatel už neexistuje nebo vám odmítá vyjít vstříc, řešte věc přímo se sociálkou (OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou dle místa vašeho trvalého pobytu). Úředníci poradí, jak postupovat – třeba, jak doložit, že jste byli zaměstnaní v podniku, který už zanikl. Pomoct může například:
V krajním případě může být doba zaměstnání (pojištění) prokázána i čestným prohlášením dvou svědků, obvykle někdejších spolupracovníků, na tiskopise Čestné prohlášení o dobách zaměstnání/pojištění, stahovat ho můžete na webu ČSSZ.
Dodatečný evidenční list je možné sociálce doložit kdykoli, ostatní (náhradní) doklady se obvykle předkládají, až když požádáte o důchod.
Co dělat, když za vás zaměstnavatel neplatí zdravotní pojištění, se na Peníze.cz dočtete za pár dní.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
