Nová sociální politika na scéně

Stát podporuje rodinu zrušením omezení souběhu výdělku a pobírání rodičovského příspěvku a také vyšší odpočitatelnou položkou. Živnostníci podnikající se ztrátou se musí mít na pozoru. Zaměstnancům se snižují nemocenské dávky až o 18 %. To jsou jen některé letošní změny - součásti vládní reformy veřejných výdajů.

Novelizovaný zákon o státní sociální podpoře (č.117/1995 Sb.) zpřísnil podmínky pro žadatele o sociální dávku (podrobnosti v tabulce č. 1). Změny se již letos dotknou dětí, studentů, rodičů a podnikatelů.

Začněme těmi nejmladšími

Zákonodárci zrušili příspěvek na dopravu, dojíždění dětí do školy mimo své bydliště bude od 1. 9. 2004 nově řešeno systémem žákovského jízdného. Jeho konkrétní podoba však prozatím není známa. Jisté je pouze to, že otázka dopravného se od září nebude řešit na odděleních sociálních dávek. Pozitivně pocítí změnu také starší nezaopatřené děti - v této souvislosti studenti, kteří si mohou vydělávat od 15 let svého věku. Výdělky studentů z letních brigád se nebudou započítávat do rozhodného příjmu rodiny (společně posuzovaných osob) a nebudou tak zvyšovat příjem celé rodiny, jehož výše je rozhodující pro přiznání nároků na dávky státní sociální podpory. Rodiče sedmnáctiletého Pavla, který si letos v červenci a srpnu vydělá na prázdninové brigádě v pekárně např. 15 000 Kč, nebudou připočítávat tuto částku do rozhodného příjmu rodiny. Oproti minulým letům tak synův výdělek nebude mít negativní vliv na přidělení sociální dávky.

Další novinkou je zrušení omezení souběhu výdělku a pobírání rodičovského příspěvku. Tato úprava umožní rodičům, kteří pobírají rodičovský příspěvek, neomezeně si přivydělávat. Doposud dostával dávku rodič, který se staral o dítě do čtyř let a přitom si nevydělal více než 3 480 Kč měsíčně (příspěvek se odvíjí od životního minima rodiče, v tomto případě činil 2 552 Kč). Od letoška si může rodič přivydělávat neomezeně. (Ovšem své dítě může dát do mateřské školy na maximálně 5 dní v měsíci).

Podnikatelé

S nárokem na podporu se mohou rozloučit také podnikatelé – osoby samostatně výdělečně činné, kteří se spekulativně staví do ztráty nebo hospodařící s nulou. Jejich účelovému chování by mělo zabránit zvýšení částky považované za jejich minimální příjem. Za ten se nyní považuje částka rovnající se polovině průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, což bude za rok 2003 podle odhadů kolem 8 000 Kč (konkrétní číslo bude uveřejněno ve druhém čtvrtletí tohoto roku). Dosavadní právní úprava považovala za minimální měsíční příjem u těchto osob minimální mzdu, tedy 6 200 Kč.

Výraznou organizační změnou je i to, že pro dávky sociální podpory si od dubna letošního roku budeme chodit na úřady práce, a ne na úřady obcí s rozšířenou působností, jak tomu bylo doposud. To by však v naší dosavadní praxi nemělo mnoho změnit, jelikož ve většině případů se změní pouze štítky na nám známých dveřích.

Chcete dávky? Nejprve prodejte auto!

A jak se nás dotknou úpravy v zákoně o sociální potřebnosti (č.482/1991 Sb.)? Podle paragrafu jedna zákona se "občan považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací." Novelizovaný zákon o sociální potřebnosti nově říká, že je povinností žadatele osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu a také dát souhlas s ověřením těchto skutečností. Sociální úředníci budou tedy důsledněji kontrolovat, zda žadatelé – potencionální sociálně potřební - nevlastní "nadstandardní majetek".

Od 1. 1. 2004 mohou sice úředníci sociálních odborů lidem říci, aby nejdříve tento majetek, například luxusní automobil nebo drahé obrazy, prodali a pak teprve žádali o dávky. Ovšem háček je v tom, že tito úředníci nemají přístup k údajům o hotovosti a bankovním účtům žadatelů, a nemohou tudíž objektivně posoudit, zda je žadatel opravdu v hmotné nouzi.

Členka katedry sociální politiky na Vysoké škole ekonomické Magdaléna Kotýnková o této problematice míní: "Chybou zákona je, že jasně neříká, co všechno za ´nadstandardní majetek´ považuje, navíc kontrolovat majetek mohli pracovníci sociálního referátu již dosud, ale těchto pracovníků je stejně jako kdysi, když byla 3% nezaměstnanost, tedy málo – v tom je ten problém." Nový zákon neošetřuje ani situaci, kdy lidé pracují na černo, z čehož mají další příjmy, které úředníci nejsou schopni odhalit.

Změny sice tedy přitvrdí podmínky pro udílení sociálních dávek, ale praxe se zřejmě příliš nezmění. Kromě lidí, kteří vlastní "nadstandardní" majetek nebo mají "černé" příjmy, by o dávku měli přijít také rodiče, kteří nezajistí svému dítěti povinnou školní docházku. Také rodiny živnostníků, kteří se ocitnou pod hranicí životního minima, pocítí změny. Podle dosavadní praxe museli podnikatelé žádající o "podporu v chudobě" napsat do formuláře příjem alespoň 4 100 Kč měsíčně. Od počátku letošního roku je minimální částkou polovina průměrné mzdy – tedy přes sedm tisíc korun. Rodina neúspěšného živnostníka tak rázem přichází na dávkách až o 3 000 Kč měsíčně.

Buďte zdraví

Zneužívání systému nemocenských dávek (viz tabulka 3), které byly dosud pro zaměstnance výhodnější než dávky sociální, má podle vlády zabránit novela zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců (č. 54/1956 Sb.). Nová úprava se citlivě dotkne "chronicky" nemocných a má postihnout zaměstnance, kteří předstírají krátkodobé nemoci (v rozsahu dvou týdnů). Od letoška si raději rozmyslí, jestli půjdou do práce, nebo ne.

Ovšem nová pravidla přiškrtí příjmy i těch "poctivě" nemocných. Od prvního dne tohoto roku se totiž snížila nemocenská v prvních třech dnech na polovinu. Nemocný bude tedy v počátečních dnech nemoci dostávat pouze čtvrtinu z denního vyměřovacího základu. Také rozhodné období pro zjišťování vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění se novelou mění, prodlužuje se z dosavadního kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém pracovník onemocněl.

Vyměřovací základ se navíc nově snižuje (redukuje) během prvních 14 dnů nemoci u částky do 480 Kč na 90 %. Dosud se nemocenská dávka u vyměřovacího základu do 480 Kč započítávala celá, nebyla prováděna žádná redukce. (viz tabulka 2).

Zatímco se tedy za první tři dny nemoci dočkáme pouze 25 % našeho denního vyměřovacího základu, za další dny nemoci nám bude jako dříve vypláceno 69 % základu. Nemocenská se i nadále poskytuje za kalendářní dny. Nová pravidla výpočtu nemocenských dávek nám tak podle našich propočtů snižují nemocenskou o 16 až 18 %.

V následujícím příkladu analyzujeme příjmy osob, které onemocněly 15. ledna a nepracovaly dva týdny.

Výše zmíněné redukce denního vyměřovacího základu, jak byly novelizovány, se týkají pouze výpočtu nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny. Pro výpočet ostatních dávek z nemocenského pojištění, tj. vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství zůstávají pravidla stejná jako dosud. Tedy například matky se nemusejí obávat, že jim vláda zredukuje dosavadní příjem – po celou dobu pobírání budou i nadále dostávat 0,69 procenta plného denního vyměřovacího základu.

Pozor na ztrátu

Naše příjmy zrevidují také nové úpravy v zákoně o dani z příjmu (č. 586/1992 Sb.). U fyzických osob se sazby daně nemění, novela pouze zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dřívějších 23 520 korun na 25 560 korun za rok.
Nová daňová úprava se ale dotýká živnostníků, kteří jsou ve ztrátě. Ti budou nově platit minimální daň, která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba 330 000 podnikatelů, kteří dnes neplatí žádnou daň z příjmu. Mohli si totiž doposud uměle zvyšovat náklady a tak se dostat do účetní ztráty a daň neplatit. První minimální daň živnostníci zaplatí v roce 2005 za rok 2004. Tomuto tématu se podrobněji věnuje článek Nový rok s novými daněmi.

Co si o novelách myslíte vy? Které změny vás nejvíce ovlivní?