Nejen dítě. Otec musí živit i „osamělou matku“!

Počet dětí narozených mimo manželství rok od roku výrazně stoupá. Na počátku 90. let dosahoval zhruba 10 procent, v roce 2011 to už bylo téměř 42 procent. Pochopitelně ne všechny děti, které se narodí neprovdaným matkám, vyrůstají v neúplné rodině. Případů, kdy zůstane těhotná žena sama, je ale víc než dost.

Příběhy žen, které partner opustil po tom, co mu oznámily, že jsou těhotné, si jsou podobné. Podle právníka Ondřeje Načeradského, vedoucího Občanské poradny o. s. Společnou cestou, jsou to jak studentky, které neplánovaně otěhotněly s partnery, již zprávu o budoucím otcovství „nepřijali dobře“, tak ženy, které otěhotněly během nepříliš stabilního vztahu, který skončil dřív, než se dítě narodilo.

Nárok můžete uplatnit už během těhotenství

I když spolu novopečení rodiče nechtějí žít, vždycky se můžou dohodnout. Maminka těžko může hned po porodu začít vydělávat, zato ji čekají pořádné výdaje... Když se ale otec dohodnout nechce, může matka požádat soud, aby mu nařídil vyživovat nejen dítě, ale určitou dobu i ji samotnou. Pokud je otec dítěte neznámý, jeho vyživovací povinnost vůči matce přechází na prarodiče, tedy rodiče novopečené maminky.

„V některých případech se nelze divit matkám, když se rozhodnou otce neuvést, nicméně z pohledu zákona by to ale měly udělat v zájmu dítěte,“ doporučuje Načeradský. Je také možné, že na uvedení otce může tlačit stát – pokud bude matka žádat o některé peněžní dávky, bude se sociálka snažit přijít na to, jestli neexistuje nějaká skutečnost, která by mohla zvýšit její příjmy. Pokud ale maminka otce dítěte uvést nechce, neexistuje zákon, který by ji k tomu nutil.

Jsou situace, kdy je vcelku pochopitelné, že matka s otcem svého dítěte nechce mít nic společného. Pocity vzteku či zklamání nad chováním partnera, který se k ženě postavil zády, by měl vystřídat chladný rozum. Otec má vyživovací povinnosti nejen ke svému dítěti, ale i k jeho matce. Ta má právo na pravidelný příspěvek na úhradu výživy i na jednorázový příspěvek na úhradu nákladů spojených s vaším těhotenstvím a porodem.

Své nároky vůči otci dítěte může těhotná žena uplatnit ještě před porodem. A to i vůči otci, který své otcovství u nenarozeného dítěte popírá. Podle zákona se jeho otcovství bere jako pravděpodobné. Soud pak může těhotné ženě přiznat její nárok a pravděpodobnému otci uložit, aby se podílel jak na výživě matky, tak dítěte pod dobu, která odpovídá mateřské dovolené.

Pokud by se později ukázalo, že otcem je někdo jiný, může pravděpodobný otec po otci skutečném požadovat zpětně uhrazení veškerých nákladů.

Určitě se nevyplatí s uplatněním nároku otálet příliš dlouho. Máte na to tři roky od narození dítěte. „Pokud by žena své nároky uplatnila později, může se otec bránit námitkou promlčení,“ upozorňuje Načeradský.

Na výši příspěvků se můžete s otcem dítěte dohodnout

Příspěvek na úhradu výživy otec platí pravidelně každý měsíc, a to až po dobu dvou let, příspěvek na úhradu nákladů je jednorázový. Na jejich výši se pochopitelně můžete s otcem dítěte dohodnout. Je to váš nárok, takže není důvod, proč byste se o něm, na rozdíl od nároku dítěte, nemohla svobodně sama rozhodnout a musela žádat o jeho určení soud. Pokud se ale s otcem dítěte nedohodnete, máte plné právo vše vymáhat soudně.

„Při určení výše příspěvku se vychází z toho, že výživné má být stanoveno na základě vyhodnocení potřeb matky na straně jedné a majetkových poměrů otce na straně druhé,“ vysvětluje Načeradský. V žádném případě ale nesmí dojít k poklesu životní úrovně matky.

U nákladů, které vám vzniknou v souvislosti s těhotenstvím a porodem, můžete po otci dítěte požadovat jednorázový příspěvek například na výdaje za nákup těhotenského oblečení a obutí, za potravinové doplňky či zvláštní stravu i za poplatky u lékaře a výdaje za léky.

U jednorázového příspěvku však dejte pozor, abyste správně rozlišila, co jsou náklady vaše a co náklady dítěte. Například nákup kočárku, výbavičky pro dítě, postýlky či autosedačky jsou výdaje dítěte a na ty se již příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem nevztahuje. Veškeré náklady za věci, které jste nakoupila či nakoupíte na dítě, jsou součástí vyživovací povinnosti otce vůči dítěti.

„Nepříjemné překvapení někdy matky zažívají i ve chvíli, kdy soudy zkoumají vynaložené náklady co do jejich přiměřenosti majetkovým poměrům. Pokud otec pobírá téměř minimální mzdu, nemůže matka počítat s tím, že soud bude považovat za přiměřené nákupy luxusního zboží ve značkových obchodech,“ upozorňuje Ondřej Načeradský.

Otec neznámý: vyživovací povinnost je na prarodičích

Anketa

Uvést otce v rodném listu, i když je syčák?

Ano, dítě má mít otce a bastaAno, ať platí jak mourovatejNe, syčák ať radši nemá vůči dítěti žádná práva

Může dojít k tomu, že otec zůstane neznámý. Pokud matka nebude schopná uživit sebe a dítě, může nastoupit vyživovací povinnost jejích rodičů vůči ní i vůči dítěti. Přihlíží se však k tomu, je-li matka dostatečně zabezpečena prostřednictvím sociálních dávek.

U vyživovací povinnosti rodičů vůči dceři a vnoučeti nehraje žádnou roli, jestli všichni bydlí ve společné domácnosti. Vyživovací povinnost trvá do doby, kdy je dcera schopna se samostatně živit. Může se také stát, že toto „nabytí schopnosti se živit“ nemusí být definitivní a po určitém období výdělečné činnosti dcery může opět nastoupit vyživovací povinnost rodičů.

Výživné rodičů by však mělo být primárně jen podpůrné. U matky bez uvedeného otce bude stát především zkoumat, jestli jí k zajištění obživy budou stačit sociální dávky (například rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, příspěvek na bydlení apod.). Může tak dojít k situaci, kdy soud rozhodne, že sice trvá vyživovací povinnost rodičů, ovšem výživné není třeba platit, protože dcera je dostatečně zajištěna sociálními dávkami.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem