Základní pravidla zodpovědného půjčování říkají – nepůjčovat si na zbytečnosti, pečlivě vybírat poskytovatele úvěru a především nevytloukat jednu půjčku druhou. Jenže kvůli úvěru se můžete dostat i do jiných problémů, než je dluhová past. Stačí, abyste úvěrové společnosti zamlčeli důležité informace – třeba, že už pár půjček splácíte – nebo fixlovali, pokud jde o výši příjmů. Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK pro registr dlužníků SOLUS by například problémy se splácením starších dluhů při žádosti o novou půjčku zapíralo čtyřicet lidí ze sta. Jen deset procent z nich si přitom uvědomovalo, že se tak můžou dopustit trestného činu úvěrového podvodu.
Kdo totiž při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně důležité informace zamlčí, dopouští se podle trestního zákoníku úvěrového podvodu. Trestem pak může být odnětí svobody až na dva roky. Roli přitom nehraje, jestli svým jednání způsobíte škodu. Jinak řečeno – je jedno, jestli úvěr splácíte nebo ne, rozhodující je uvedení nesprávných informací. Tomu, kdo úvěr nesplácí, nicméně hrozí ještě delší pobyt ve vězení – záleží na výši dlužné částky. Konkrétně až pět let, pokud svým činem způsobí větší škodu (dosahující částky nejméně 50 tisíc korun) a až deset let pro toho, kdo způsobí škodu velkého rozsahu (dosahující částky nejméně pět milionů korun).
V praxi se ale na podvod přijde nejčastěji právě v momentě, kdy klient úvěr řádně nesplácí – teprve tehdy si totiž někteří poskytovatelé úvěru údaje uvedené v žádosti začnou prověřovat. Pro příklad: „Ze spáchání přečinu úvěrový podvod je obviněný 32 letý muž z Ostravy, který v lednu tohoto roku sjednal v prodejně ve Strakonicích se společností úvěrovou smlouvu na nákup mobilního telefonu. Před uzavíráním smlouvy se seznámil s obchodními podmínkami společnosti, se kterými souhlasil, přesto do úvěrové smlouvy úmyslně uvedl nepravdivé údaje o svém zaměstnání a měsíčním příjmu. Na základě smlouvy s nepravdivými údaji mu byl poskytnut úvěr, který se zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Do současné doby však žádnou splátku neuhradil a stal se nekontaktním. Společnosti, která mu úvěr poskytla, muž způsobil škodu ve výši 9000 korun,“ uvádí o jednom z mnoha případů web Policie ČR.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Ať už budete o půjčku žádat v bance nebo u některé z nebankovních společností, počítejte s tím, že budou chtít vědět, kolik každý měsíc vyděláváte. Pokud jde o banky, zaměstnanci musí doložit potvrzení o příjmech orazítkované přímo od zaměstnavatele, podnikatelé daňové přiznání za poslední zdaňovací období a například penzistům stačí rozhodnutí o přiznání důchodu. Jak jste na tom, co se příjmu týče, pak samozřejmě chtějí vědět i nebankovní úvěrové společnosti. Řada z nich, pokud například kupujete zboží na splátky, ale vystačí pouze s tím, co do žádosti sami uvedete. Navýšit si příjem o pár tisícovek je tak poměrně snadné, pamatujte ale na to, že se tak vystavujete riziku stíhání za úvěrový podvod i v případě, že závazky řádně splácíte.
Úvěrové společnosti se ale nezajímají jen o vaše příjmy. Jde jim totiž především o vaši bonitu – jinak řečeno o schopnost splácet. O tom, jestli jste či nejste bonitní, přitom nerozhoduje, kolik každý měsíc berete, ale i částka, kterou pravidelně utratíte. V praxi byste tedy měli sečíst a do žádosti uvést opravdu všechny pravidelné výdaje – na bydlení, jídlo a podobně. Přiznat byste měli i počet vyživovaných dětí a samozřejmě také všechny úvěry, které aktuálně splácíte.
Banky i další finanční instituce by se totiž kromě bonity měly zajímat i o vaši úvěrovou historii – zda už nějaký úvěr nebo dokonce úvěry máte, kolik dohromady dlužíte, ale i jak jste na tom s platební morálkou. Pokud si půjčujete v bance, lehce si vás prověří v úvěrových registrech. Stejně tak sahají do registrů i některé nebankovní úvěrové společnosti. A podle statistik si žadatele začínají prověřovat stále pečlivěji – dokazují to jak rostoucí počty dotazů do registrů, které loni přesáhly hranici tří milionů, tak i rostoucí počet zamítnutých žádostí o úvěr. Zatímco v září roku 2015 evidoval Bankovní a Nebankovní registr klientských informací 648 tisíc odmítnutých žádostí, v září 2016 to bylo již téměř 661 tisíc odmítnutých žádostí.
Pořád se ale najde řada nebankovních poskytovatelů, kteří s registry nespolupracují – informace o svých klientech neposílají a žadatele o půjčku si v nich ani neprověřují. Zavedenou praxi by teď mohl změnit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti prvního prosince. Zavádí nová, pro poskytovatele úvěru citelně přísnější pravidla, pokud se prokáže, že si dostatečně neprověřil schopnost klienta splácet. Dosud platilo, že v takovém případě se úvěrová smlouva zrušila, klient neplatil žádné sankce, zároveň ale musel celý dluh najednou splatit. Podle nových pravidel už ale bude moct vypůjčenou částku – bez úroků a sankcí – splácet ne najednou, ale podle svých možností.
Na povinnosti klientů přiznat barvu, pokud jde o starší úvěry či výši příjmů, ale ani nový zákon o úvěrech nic nezmění.
BRKI vede databázi údajů o úvěrových vztazích mezi bankami a jejich klienty. Jsou v něm údaje klientů vypovídající o jejich bonitě a důvěryhodnosti – informace o celkové úvěrové angažovanosti klienta, o čerpání jednotlivých úvěrových produktů a jeho platební morálce. V BRKI jsou jak pozitivní, tak i negativní informace, například i o kontokorentním úvěru či kreditních kartách – zkrátka kompletní úvěrová historie klienta.
Informace jsou v registru vždy po dobu trvání úvěrové smlouvy a navíc po dobu dalších čtyř let po jejím ukončení.
NRKI slouží leasingovým a splátkovým firmám, jednoduše poskytovatelům úvěru vyjma bank – konkrétně jde například o Provident, Zaplo či HomeCredit. Kompletní seznam najdete na webu NRKI. Stejně jako Bankovní registr klientských informací spravuje NRKI databázi údajů o úvěrových produktech poskytnutých nebankovními úvěrovými společnostmi i informace o tom, zda klient své závazky včas a řádně splácí.
I v Nebankovním registru jsou informace vždy po dobu trvání úvěrové smlouvy plus další čtyři roky po jejím ukončení.
Vedle těchto dvou registrů pak existuje ještě registr SOLUS, do kterého se dostane jméno toho, kdo má nebo měl problém se splácením – ať už úvěru nebo třeba jen faktur za telefon. Informace o dlužnících totiž do registru SOLUS posílají jak banky, tak i mobilní operátoři nebo dodavatelé energií. Členské společnosti se pak z registru dozvídají především o existenci dluhu, případně jeho úhradě. Informace o úhradě dluhu je v SOLUSU tři roky, údaje o platbách mobilním operátorům a dodavatelům energií se vymažou do jednoho roku od data, kdy jste dlužnou částku uhradili. SOLUS má aktuálně 55 členských společností.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
