Česko začne hledat nové bohatství. Stát se vedle uhlí zaměří i na high-tech suroviny

Petr Zenkner | 18. 6. 2017 | 3 komentáře

Vláda schválila surovinovou politiku Česka. Ta nově definuje čtyři hlavní strategické suroviny. Jednou z nich je i lithium. Tradice českých geologů má být součástí české ekonomické diplomacie.

Česko začne hledat nové bohatství. Stát se vedle uhlí zaměří i na high-tech suroviny

Česko má nově čtyři hlavní nerostné suroviny, ze kterých chce do budoucna vytěžit maximum. Vláda schválila surovinovou politiku, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta otevírá možnost pro další geologický průzkum zaměřený hlavně na kovy, které patřily v minulosti spíše k odpadu po těžbě cínu nebo olova a dnes se s nimi počítá při výrobě moderních technologií.

Ke strategickým surovinám, které mohou být důležité pro český průmysl, patří třeba lithium. Na Cínovci v Krušných horách jsou největší zásoby tohoto kovu v Evropě, které odpovídají asi čtyřem procentům světových zásob. V Krušných horách jsou ale i zajímavé zásoby niobu, tantalu nebo rubidia.

„Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z priorit,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Například lithium je důležité pro baterie mobilů a notebooků, stále větší význam má v elektromobilitě nebo při skladování energie. Velkou část strategických surovin přitom na světě kontroluje Čína. Podle studie společnosti Geomet, která chce lithium těžit, leží pod hřebenem Krušných hor celkem 656 milionů tun lithné rudy. Z rudy by mělo jít získat téměř sedm milionů tun lithného karbonátu.

„Díky lithiu a ostatním surovinám vhodným pro akumulaci energie a zkušenosti z automobilového průmyslu bychom se mohli stát silným hráčem například v elektromobilitě,“ tvrdí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. Větší orientaci na moderní suroviny vítají i ekologové. "Byla by škoda stát se druhou latinskoamerickou velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům," řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

‎Čtyři hlavní suroviny

Podle Pavla Kaviny, ředitele odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu, jsou hlavními strategickými surovinami v Česku lithium, wolfram, fluorit a koksovatelné černé uhlí. I proto se stát angažuje při záchraně dolů společnosti OKD na Karvinsku, protože koksovatelné uhlí je důležité pro výrobu oceli. České uhlí potřebují třeba ocelárny ArcelorMittal nebo Třinecké železárny.

V případě hnědého uhlí nová surovinová politika respektuje zachování limitů pro těžbu hnědého uhlí z roku 2015. Vláda tehdy rozhodla, že posune ekologické limity na dole Bílina, který provozují Severočeské doly patřící pod energetickou firmu ČEZ. Naopak u dolu ČSA, který vlastní společnost Severní energetická, jíž vlastní miliardáři Pavel Tykač a Jan Dienstl, limity pro těžbu zachovala. Jejich zásoby ale koncepce považuje za strategickou zásobu státu pro případ rozsáhlé a dlouhotrvající energetické krize.

Jako kritickou surovinu zároveň koncepce uvádí fluorit (kazivec), který u nás zpracovává společnost Fluorit Teplice. Ta do roku 2003 využívala i ložiska v Česku.

Spor o zlato a uran

Na těžbu v Česku má největší vliv ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které surovinovou politiku a využití nerostů prosazuje. Při počáteční fázi je ale důležitější ministerstvo životního prostředí (MŽP), protože uděluje průzkumné licence. Může tak jakýkoli geologický výzkum směřující k těžbě utnout v samotném počátku. V současnosti platí na území Česka celkem 77 licencí pro průzkum. Obě ministerstva se během posledního roku nejvíce přetahovala v případě zlata a uranu. A teprve po splnění svých podmínek dalo MŽP zelenou pro takzvanou SEA, což je stanovisko pro posouzení vlivu surovinové politiky na životní prostředí.

U obou surovin je nyní těžba nereálná a ekonomicky se nevyplatí. Těžba uranu v posledním českém dole Rožná skončila koncem loňského roku. Otevření nových ložisek uranu koncepce nechystá, nadále ale uran považuje za strategickou surovinu, což znamená, že hodlá jeho ložiska chránit. Ministerstvo však ustoupilo od možnosti přípravy těžby na Jihlavsku, v ložisku Brzkov.

„To ovšem neznamená, že by ložiska strategických surovin neměla být alespoň elementárně ochráněna před jejich znepřístupněním,“ řekla Pavlína Sachová, tisková mluvčí státního podniku Diamo, který má český uran na starosti.

V případě zlata koncepce jeho těžbu nezavrhuje, ale pouze při splnění řady podmínek. Kromě ekologicky šetrné těžby (vyloučena je například metoda pomocí kyanidu) je to hlavně souhlas místních samospráv, bez něhož k těžbě dojít nemůže. Programové prohlášení vlády také vylučuje jakoukoli těžbu zlata během tohoto volebního období.

Článek pokračuje na aktualne.cz.

Líbil se vám článek

+23
Ne
Ano

Diskuze

24. 7. 2017  |  10:52  |  Honza

Ať jdou do prkvančic, stejně tu těžbu nakonec přiklepnou tomu kdo dá větší všimné a bude tahat zisky za hranice jako je to s vodou a pod. Za podobnou korupci vládních činitelů by se nemělo trestat ale věšet!

16. 7. 2017  |  05:55  |  josef schnurch

podle dostupnych zdroju měl sobotka prodavat těžbu lithia p.Janečkovi a ten dale zahraničnimu investorovi.Tak přijde sta o tisice miliard.Dalši tunel na stat nebo jenom dezinformace?

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK