Zhoubnému migračnímu kolotoči, kvůli kterému končí nespočet sociálně slabých (většinou romských) rodin, které je zvykem označovat za „nepřizpůsobivé“, na předražených ubytovnách ve vybydlených ghettech, jsme se na Peníze.cz věnovali už v období šluknovské krize. Upozorňovali jsme, že lokalit, kde hrozí podobné výbuchy, je v Česku podstatně víc.
Že problém stále doutná na různých místech republiky, se ukazuje často: naposledy při incidentu, kdy do budovy ministerstva práce a sociálních věcí vnikli demonstranti protestující proti vystěhování lidí ze zdevastované ubytovny v ústeckém Krásném Březně. Tedy ubytovny, kam se přesunuli lidé, kteří byli na podzim vystěhováni z Předlic. Jejich situaci se podle posledních zpráv podařilo vyřešit. Bytovou situaci na Ústecku však rozhodně ne.
Příští rok by se mohlo vše ještě zhoršit. „Lze předpokládat, že počet osob v ‚bytové nouzi‘ se bude do budoucna rozšiřovat,“ píše ministerstvo práce a sociálních věcí v analýze, kterou předložilo vládě devátého ledna. Počet lidí, kteří mají problémy s bydlením (tedy nejsou schopni si obstarat a udržet normální byt), nejspíš vzroste. Účinnosti totiž nabude nový občanský zákoník, který několika novinkami sníží ochranu nájemníků. Přehled „rizikových“ změn najdete v boxu vpravo.
Alternativní (a optimističtější) pohled na věc nabízí Daniel Hůle z Člověka v tísni. Přílišná ochrana nájemníků totiž podle něj může těm nejslabším paradoxně škodit. „Dnes představuje pronajmutí bytu velké dobrodružství – zejména, když nájemník nebude platit, či bude jinak selhávat,“ vysvětluje. Pokud by měl majitel bytu možnost se s takovým nájemníkem rychle rozloučit, mohlo by to podle Daniela Hůle vést ke snížení rizika a tím i k menší averzi vůči sociálně nejslabším. „Paradoxně tak může liberalizace nájemního vztahu chudým prospět a zvýšit počet jim nabízených bytů,“ pokračuje.
„Někteří lidé jsou ze standardního trhu s byty vyloučení kvůli nízkému příjmu, někteří kvůli diskriminaci, byť by na standardní nájem měli, a někteří prostě proto, že nemají dostatečné kompetence k dlouhodobějšímu užívání bytu,“ říká Daniel Hůle.
K vytváření sociálně vyloučených ghett ale paradoxně přispívá i stát. A nejen svou nečinností. Může za to konstrukce sociálních dávek – příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, které jsou v Česku zlatou žilou majitelů lukrativních ubytoven pro chudé.
Systém příspěvku na bydlení je nastaven tak, že když výdaje za bydlení přesahují třetinu příjmů rodiny, doplatí je za ni stát. Výše doplatku na bydlení je zase stanovena tak, aby po zaplacení „odůvodněných nákladů na bydlení“ (tedy nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině dostatečná částka živobytí. Obě dávky mají sice zákonem stanovený strop podle velikosti města a počtu členů domácnosti, ale vzhledem ke stoupajícím cenám nájmů a energií dosahují překvapivých výšek. Z chudého se tak rázem stává lukrativní nájemník, který jednak výši nájmu nijak nevzdoruje (nejde totiž z jeho kapsy) a „druhak“ bere skoro všechno – včetně nejhorší ubytovny nebo zdevastovaného bytu bez koupelny. Výsledkem je hromadná migrace zejména Romů za bydlením a jejich koncentrace v lokalitách, kde nemají šanci své životy změnit.
Daniel Hůle z Člověka v tísni říká, že podstatně problematičtější je druhá zmiňovaná dávka – doplatek na bydlení. „Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory a je to dávka nárokovatelná a transparentní. Jednoduše si můžete spočítat, zda na ni máte nárok a v jaké výši. Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi a její výše záleží na posouzení konkrétním pracovníkem. Takže v praxi běžně v některých městech vyplácejí doplatek na bydlení i ve výši mnoha tisíc korun tak, aby pokryli náklady ubytovny, což motivuje majitele ubytoven šponovat ceny vysoko,“ vysvětluje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své analýze doporučuje vládě přijmout zákon o sociálním bydlení či bytové nouzi a situaci začít řešit. Nejedná se však rozhodně o první (a nejspíš ani poslední) analýzu, která na problém upozorňuje. Na přijetí zákona o sociálním bydlení tlačí už od roku 2007 úřad ombudsmana. A totéž dlouhodobě zní z neziskového sektoru. „Zákon o sociálním bydlení je samozřejmě naprosto klíčový,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. Role státu je podle něj v této oblasti nezastupitelná. „Protože ať budou v rámci republiky znevýhodnění lidé migrovat kamkoli, vždy to bude mít dopad na státní rozpočet. Naopak chování jednotlivců stejně jako obcí je v mnoha ohledech v krátkodobé perspektivě ‚racionální‘, a tudíž diskriminační,““ argumentuje Daniel Hůle.
Ačkoli byl zákon o sociálním bydlení ve Sněmovně již v různých podobách předložen, žádnou se protlačit nepodařilo.
Nevíte si rady? Nechejte si poradit
Odborníci v Poradnách serveru Peníze.cz se specializují na
On-line, nemusíte ani hledat správnou tužku!
„V roce Šluknova“ se zdálo, že se probudili politici i vláda. Vládní Agentura pro sociální začleňování vytvořila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015. Diagnóza už tehdy byla celkem přesná. Mezi klíčovými problémy zmiňovala agentura, že formy krizového přechodného bydlení typu ubytoven se pro řadu lidí stávají trvalou a definitivní zastávkou. Ukazovala na rostoucí migraci mezi předraženými ubytovnami, ve kterých lidé žijí v naprosto nevyhovujících hygienických podmínkách. Upozorňovala, že obce odhadem sedmdesát procent svého bytového fondu privatizovaly, a že tudíž řada z nich nemá dost bytů, které by mohly nabízet rodinám s nízkými příjmy. Ty, které je mají, je dle analýzy zase „nevyužívají dostatečně jako nástroj sociální politiky“. Cíle byly stanoveny jasně: zajistit krizové bydlení poskytující okamžitou pomoc, vytvořit možnosti přechodného „tréninkového“ bydlení a zároveň možnosti dlouhodobého sociálního bydlení – „jehož parametry jsou nastaveny tak, aby umožnily zajištění dlouhodobého důstojného bydlení cílové skupině“.
Tentýž rok vznikl také další materiál: Koncepce bydlení České republiky do roku 2020, vypracovaná ministerstvem pro místní rozvoj. Podobně jako výše zmiňovaná strategie, hovořila i tato koncepce o nutnosti jasně si vymezit problematickou cílovou skupinu – prostřednictvím nového institutu bytové nouze. „Bytovou nouzi je nutno definovat prostřednictvím sociální situace, resp. událostí, ve které se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou,“ stojí v materiálu. Návrh legislativního zakotvení „osob v bytové nouzi“ a „komplexního řešení sociálního bydlení“ měl být dle koncepce předložen do června 2012.
Červen 2012 je dávno pryč. A neuskutečnilo se nic. Kromě toho, že si vláda „prohlasovala“ odklad na prosinec 2013 – tentokrát pro změnu ve Zprávě o plnění Koncepce bydlení České republiky do roku 2020.
Místo rozvoje sociálního bydlení se vláda zaměřila na sociální dávky. Od ledna 2012 je pobírání příspěvku na bydlení omezeno na sedm let (respektive na 84 měsíců v rámci desíti let). Loni se pak vláda snažila prosadit revoluci v dávkách na bydlení, která spočívala v tom, že se obě současné dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení – zruší a nahradí je jednotný příspěvek na náklady na bydlení. Proti se však tvrdě postavil ombudsman i zainteresované neziskové organizace jako Člověk v tísni. A vzácnou shodu – v odporu proti vládním záměrům – našly i jindy znesvářené organizace: Sdružení nájemníků ČR a Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí. Vláda nakonec od opatření, které se chystala „jen tak mimoděk“ protlačit v daňovém balíčku, upustila. Podrobnosti o někdejším vládním plánu najdete v našem starším článku:
Pokud jde o návrhy „léčby“, vidí i nejnovější analýza Ministerstva práce a sociálních věcí cestu v zavedení institutu bytové nouze – jehož legislativní zakotvení má do konce roku za úkol ministerstvo pro místní rozvoj. O přiznání tohoto statutu by podle ministerstva měl rozhodovat obecní úřad. Rozhodujícím kritériem má být „nepříznivá sociální situace na straně klienta spočívající buď v nemožnosti dosáhnout vlastními silami na odpovídající bydlení, nebo v bezprostředně hrozící ztrátě dosavadního bydlení“.
Další bod doporučení se týká takzvaných odůvodněných nákladů na bydlení – od kterých se odvíjí sociální dávky. „Do budoucna by mohly odpovídat nejen místním podmínkám, ale též kvalitě konkrétního bytu,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.
Třetím pilířem řešení neutěšené situace by podle Ministerstva práce a sociálních věcí měl být rozvoj sociálního bydlení. Ministerstvo se přiklání k tomu, aby se navrhovaná opatření seskupila do zcela nového zákona.
Teď by mělo převzít štafetu ministerstvo pro místní rozvoj. To však dlouhodobě před samostatným zákonem o sociálním bydlení preferuje přijetí souboru dílčích opatření (včetně zavedení institutu bytové nouze), která by vláda mohla průběžně doplňovat či upravovat.
K předložení konkrétního souboru opatření k problému sociálního bydlení vyzvala na konci ledna také sněmovní komise pro rodinu v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09).
Řada odborníků na sociální oblast upozorňuje, že na rozdíl od většiny vyspělých zemí se u nás sociální bydlení zatím nedaří nejen zajišťovat, ale ani jednoznačně definovat. Teď se zdá, že tlak na řešení znovu roste. Dokáže ale tentokrát vláda (a následně Sněmovna) zevrubné analýzy přetavit v konkrétní činy? Na odpověď musíme počkat – přinejmenším do konce letošního roku.
„Nalézt politickou shodu k přijetí zákona o sociálním bydlení se nedaří z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle mě strach z odpovědnosti, nových povinností, které by státní správě vznikly. Obávám se však, aby nakonec zákon nebyl zaměřen jen na ‚populární‘ znevýhodněné, jako jsou senioři, samoživitelky, děti opouštějící ústavní zařízení a podobně. Těm je samozřejmě také potřeba pomoci, ale jejich hlavní výhodou je, že nejsou obětí diskriminace, ale v naprosté většině jde o opravdu chudé lidi,“ uzavírá Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 2. 2013 10:20, eďa
A z čeho by vládní verbeš kradla, když byste snížil daně. Naopak s jídlem a beztrestností zlodějen roste chuť a čím více těm sviním hodíte do žlabu, tím rafinovanější zbraně - zákony na vás vytáhnou, dokud vás nepozřou zcela.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 2. 2013 8:47, xXx
Je strasne, ze nekdo dokaze positivne hodnotit takove komunisticke blaboly. Jinak pravo na praci nikdo nikomu nesebral a ma ho samozrejme kazdy, ale stejne jako pravo na svobodu projevu neznamena, ze muzete ve tri rano vtrhnout k sousedovi do loznice a tam neco rikat, tak pravo na praci neznamena, ze je nekomu jinemu ulozena povinnost vas zamestnat. To tak je, kdyz si nekdo plete vyznam slova pravo se slovem narok.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.