Chcete opustit zaměstnavatele co nejdřív? Dodržte pravidla. Neplatné ukončení pracovního poměru může stát balík

Terezie Nývltová Vojáčková | 8. 7. 2019

Někdy se to může přihodit, že chcete od zaměstnavatele vypadnout co nejrychleji. Třeba proto, že u sousedů platí líp a chtějí vám platit hned. Pokud jste ve zkušební době nebo vám doktor potvrdí, jak vám práce škodí, může to jít rychle. Nebo se zkuste dohodnout. Pokud ale budete odcházet proti pravidlům, můžete za to pořádně zaplatit. Penězi, pochopitelně.

Chcete opustit zaměstnavatele co nejdřív? Dodržte pravidla. Neplatné ukončení pracovního poměru může stát balík

Když se píše o výpovědní lhůtě, často se dost prostoru věnuje tomu, že zaměstnavatel musí ještě minimálně dva měsíce po výpovědi (dva měsíce jsou zákonná výpovědní lhůta, lze ale sjednat i delší) svého pracovníka zaměstnávat. Nebo mu alespoň platit mzdu, pokud pro něj vážně nemá práci nebo ho nechce na pracovišti. Výjimkou je jen okamžité zrušení pracovního poměru, to ovšem je něco jiného než výpověď (i když se mu někdy výpověď na hodinu nebo hodinová výpověď říká). Pravidla pro to, aby zaměstnavatel mohl zrušit pracovní poměr okamžitě, jsou ovšem velmi, velmi přísná.

Jsou běžné případy, kdy se bývalý zaměstnanec soudil, protože zaměstnavatel pravidla a lhůty spojené s výpovědí nedodržel. Pokud v takovém případě soud po několika letech sporu dojde k názoru, že byl vyhazov protiprávní, může se zaměstnavatel pořádně prohnout, protože pak doplácí za celu tu dobu náhradu mzdy.

Kalkulačky pro pracující

Čistému vše čisté. Kolik vyděláte a kolik z toho hned zase zaplatíte.

Však se nějak dohodneme. Ale na čem? Jaká je mzda, kolik musíte odvést na zdravotní a sociální pojištění a kolik budou daně:

Posílají vás na služební cestu? A kolik vám na ni dají?

Jedete na dovolenou? Kolik dostanete, když právě nepracujete?

A další kalkulačky pro zaměstnané

Mnohem méně často se píše o opačných případech. Tedy o těch, kdy předepsaná pravidla rozchodu – ať výpovědí, nebo rušením pracovního poměru – nedodrží zaměstnanec. I jemu se ovšem může stát, že bude muset svého zaměstnavatele odškodnit.

Může to jít jednoduše, ale…

Když zaměstnavatel propouští zaměstnance, má spoustu povinností a omezení. Výpověď smí dát jen z důvodů, které vyjmenovává zákoník práce, ve výpovědi je musí řádně vypsat, musí dodržet lhůty a podobně

Zaměstnanec to má o dost jednodušší. Výpověď může podat kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Vlastně se mu asi jen stěží podaří podat výpověď, která by byla neplatná. Pokud ale bude chtít odejít rychle, třeba proto, že na něj už jinde čeká nějaká jiná práce snů, jednoduché to není. Respektive – může to být jednoduché, když takovému odchodu bude nakloněný zaměstnavatel a člověk se s ním dohodne. Může to být jednoduché, pokud jste ještě ve zkušební době. Může to být jednoduché, pokud doktor řekne, že tohle zaměstnání škodí vašemu zdraví. A může to být jednoduché, když zaměstnavatel udělá takovou botu, která dává zaměstnanci právo okamžitě pracovní poměr zrušit. Jinak je odchod před uplynutím výpovědní doby prakticky nemožný. (Leda byste prostě nepřišli do práce a čekali, že vás beztak vyhodí. O tom ale níž.)

Pozor na to, že i při odchodu ve zkušební době nebo při okamžitém rušení pracovního poměru „na hodinu“ můžete udělat chybu. Pokud by byl váš odchod kvůli takové chybě neplatný, může to znamenat soud a placení odškodného zaměstnavateli.

Všechno o zkušební době

Jak dlouhá může být zkušební doba? Smí ji šéf prodloužit nebo zopakovat, když povýšíte nebo změníte druh práce? Máte nárok na dovolenou a nemocenskou? Jak dát ve zkušebce výpověď?

Zkušební doba: Na co mám nárok, co ve zkušebce hrozí a co smí šéf

Odchod ve zkušební době nebo kvůli zdraví

Ve zkušební době můžete svůj pracovní poměr zrušit kdykoli. Z jakéhokoli důvodu nebo i zcela bezdůvodně. Je ale potřeba dávat pozor, jestli je to vážně ještě ve zkušebce, později by šlo o neplatné rušení pracovního poměru, a kdybyste nedorazili do práce, už by to byla neomluvená absence… Bota při počítání délky zkušební doby se dá udělat zvlášť tehdy, pokud se vám do zkušební doby přimotalo nějaké marodění. Dny nemoci totiž zkušební dobu prodlužují, ale jinak, než prodlužují třeba výpovědní lhůtu. Trochu jsme se tomu už věnovali, pravidla si přečtete tady:

Z hodiny na hodinu je možné pracovní poměr zrušit také ze zdravotních důvodů: když daná práce vážně ohrožuje jeho zdraví, což potvrdil lékařský posudek nebo o tom rozhodnul zdravotnický úřad. Ve skutečnosti to ale z hodiny na hodinu není. Funguje to tak, že s lékařským posudkem jde člověk za zaměstnavatelem, ten by mu měl podle § 56 zákoníku práce zkusit zajistit jinou práci, ve které by zdraví už netrpělo. Pokud se zaměstnavateli takovou práci nepodaří zaměstnanci zajistit do 15 dní, pak teprve může dojít na okamžité rušení.

Odchod od zaměstnavatele-dlužníka

Druhému důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru jsme se poměrně podrobně věnovali nedávno. Odejít na hodinu můžete, pokud vám zaměstnavatel řádně neplatí. Není to ale hned, jak vám nedorazí výplata. Odejít můžete, když nedostanete mzdu nebo náhradu mzdy do 15. dne měsíce po měsíci, ve kterém byl výplatní termín. To znamená, že pokud vám v červnu nepřišla výplata za květen a nepřijde ani teď do 15. července, můžete hned psát zaměstnavateli dopis na rozloučenou. A vzhledem k tomu, že si v něm můžete říct ještě o dvě mzdy navíc, nebude se mu asi líbit:

Stejně jako v případě zdravotních potíží tedy sice mluvíme o okamžitém zrušení pracovního poměru, ale tomu okamžiku předchází dost dlouhá čekací doba – od výplatního termínu do konce měsíce a ještě půl měsíce k tomu. Na termíny si dejte znovu pozor, kdybyste pracovní poměr rozvazovali dřív, třeba už ke konci měsíce, kdy vám výplata nepřišla, mohl by ji zaměstnavatel označit za neplatnou. A asi by to udělal: uvažte, že jinak to pro něj znamená doplatit nejen dlužnou mzdu, ale také mzdu za dva měsíce – de facto jako výpovědní lhůtu – navíc.

Krachující zaměstnavatel

Dobrá rada zdarma

Pokud zaměstnavatel neplatí kvůli tomu, že nemá, krachuje a je v insolvenci, můžete si o peníze říct na úřadu práce, nahradí vám je:

Zaměstnavatel krachuje a dluží. Výplatu vám dá stát

Co zaplatíme za špatný odchod

Zaměstnavatel si tedy neodůvodněné okamžité zrušení pracovního poměru z vaší strany zřejmě nedá líbit. Pokud vás s tím požene soudu a ten uzná, že má pravdu, zaplatíte svému advokátovi, ale navíc budete ještě muset uhradit soudní výlohy zaměstnavatele – jeho právníka, soudní poplatky a podobně:

Nemusí to ale ještě být všechno.

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek!

Když vám totiž zaměstnavatel v reakci na vaše (neplatné) písemné ukončení pracovního poměru nebo výpověď sdělí, že o vaši práci dál stojí a trvá na tom, abyste dál pracovali, můžou jeho požadavky na kompenzaci toho, že jste od něj neplatně odešli, dál růst. Pokud vás zaměstnavatel písemně vyzve, abyste se do práce vrátili a nastoupili, má se až do pravomocného rozhodnutí soudu za to, že váš pracovní poměr trvá i nadále. A na výzvu zaměstnavatele musíte nastoupit do práce. Pokud výzvě nevyhovíte, jste podle § 70 zákoníku práce povinni nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu, třeba přesčasové příplatky, které musel vyplatit ostatním zaměstnancům, aby vás nahradili, a cokoliv dalšího, co bude v souladu se zákoníkem práce a zaměstnavatel o tom přesvědčí soud. Nestává se to, aby zaměstnavatelé požadovali takovou náhradu škody, tak často, radši už nespolehlivého zaměstnance u sebe nechtějí, ale stát se to může.

Risk je někdy zisk

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci písemně neoznámí zaměstnanci, že trvá na tom, aby u něj dál pracoval, pak platí, že pracovní poměr skončil dohodou, v případě neplatného okamžitého zrušení nebo zrušení ve zkušební době ke dni, který určil zaměstnanec. Pak si zaměstnavatel také nemůže nárokovat náhrady škod. Rozhodně nechceme nikoho navádět k nezodpovědnému, lehkovážnému a neserióznímu chování vůči zaměstnavateli, ale dá se říct, že někdy se i neplatným zrušením pracovního poměru zaměstnanec vyvlékne ze závazků vůči zaměstnavateli relativně bez následků.

Těžko bude takhle ze zaměstnání utíkat někdo, kdo nemá novou a lepší práci, na úřadu práce se ten, kdo ukončil pracovní poměr sám a bez vážných důvodů, nesetká s pochopením – dostane jenom sníženou podporu v nezaměstnanosti:

O rychlý odchod od dosavadního chlebodárce tedy bude usilovat nejspíš ten, kdo má lepší nabídku práce. Určitě by se ale měl pokusit skončit nekonfliktně, aby nepoškozoval zaměstnavatele, a v konečném důsledku třeba i sebe, a snažit se uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pokud se to podaří, pak pracovní poměr končí bez rizika ke dni, který si zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli.

Hledej práci!

Nečekejte, že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Predátorští náboráři: nevěřte jim, že vám všecko projde

A pak jsou lidé, kteří zajdou dál. Prostě zaměstnavateli nic neřeknou, nedají výpověď, nerozvážou pracovní poměr, už se v zaměstnání neukážou a odejdou prostě ze dne na den pracovat jinam, protože je někdo zlanařil do jiné firmy. Takoví zaměstnanci dostávají své zaměstnavatele do velkých problémů, jednak ohrožují jeho provoz a jednak ho nutí, aby naopak on složitě rozvázal pracovní poměr s nimi, nejspíš okamžitým zrušením, pro neomluvené absence.

Zaměstnancům v takové situaci sice nehrozí postih za neplatné rozvázání pracovního poměru, ale náhradu způsobené škody by po nich zaměstnavatel vymáhat mohl. Obvykle to nedělá, soud je pomalý a on má jiné starosti, musí řešit provozní problémy, rychle sehnat personální náhradu. A na tohle spoléhají zaměstnanci, kterým dodávají odvahu, povzbuzují je, motivují, a slibují lepší výdělek i náborové příspěvky predátorské firmy a jejich náboráři.

Že se ale něco obvykle nebo často neděje, to ještě neznamená, že právě vám se to nestane. A pozor: normálně je zaměstnanec chráněný, že po něm zaměstnavatel nemůže chtít náhradu škody vyšší než čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Jenže v tomhle případě by se dalo prokazovat, že šlo o poškození úmyslné – a pak žádný takový strop neplatí.

Ovšem nejvíc by proti téhle podivné praxi asi pomohlo, kdyby se nějaký zaměstnavatel dočkal také odškodnění podle občanského zákoníku od zmíněných predátorských náborářů

Líbil se vám článek

+3
Ne
Ano

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK