Hodinový vyhazov. Připrav firmu o halíř, párat se s tebou nebudou

Terezie Nývltová Vojáčková | 31. 7. 2018 | 10 komentářů

Okamžitý vyhazov je extrémní nástroj a zaměstnavatel si musí pořádně rozmyslit, než po něm sáhne. Zákoník práce totiž většinou chrání slabšího, tedy zaměstnance. Existuje ale výjimka, kdy v něm zaměstnanec nemá nejmenší zastání: když sáhne zaměstnavateli na majetek. A nemusíte si hned představovat krádež nebo zpronevěru...

Hodinový vyhazov. Připrav firmu o halíř, párat se s tebou nebudou

Výpověď na hodinu – právně správně se tedy říká okamžité zrušení pracovního poměru – může zaměstnavatel svému zaměstnanci uštědřit je výjimečně. Zákoník práce vyjmenovává jen dvě okolnosti, za jakých k tomu může dojít.

První z nich je, že je zaměstnanec pravomocně odsouzený za úmyslný trestný čin na víc než rok do vězení, natvrdo, bez podmínky. Pokud ten trestný čin měl co do činění s prací, tedy byl „spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi“, pak stačí nepodmíněný trest půlroční.

Druhý důvod je, když zaměstnanec „porušil zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“.

Kvůli nepodmíněnému trestu se v praxi vyhazuje z práce poměrně málo. Jednak není každý druhý zločinec, jednak se zaměstnavatel může trestně stíhaného zaměstnance zbavit i jinak a dřív. Hlavní příčinou okamžitých vyhazovů je tedy především zvlášť hrubé porušení pracovní kázně.

Bez odstupného, bez podpory, se zkaženou pověstí

Zákoník práce je na zaměstnavatele poměrně dost přísný. A stejně tak i soudy, které okamžité rušení pracovních poměrů přezkoumávají, když se zaměstnanec brání. Ty dospěly k tomu, že – ačkoli zákoník práce to vysloveně nežádá – se vždycky, i když zaměstnanec porušil pracovní kázeň sebezávažněji, musí kontrolovat, jestli byl pro okamžité zrušení pracovního poměru opravdu tak pádný důvod, že po zaměstnavateli nebylo možné spravedlivě žádat, aby zaměstnance dál, třebas jen dočasně, zaměstnával. Jinak řečeno, zda bylo opravdu nutné, aby se ho zbavil na hodinu, jestli to s ním přece jenom nemohl vydržet o něco déle, tedy dát mu standardní výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, a ne se ho zbavit okamžitě. Okamžité zrušení pracovního poměru má totiž řadu neblahých důsledků. Na rozdíl od výpovědi nemá zaměstnanec nárok na odstupné. Nedostane podporu v nezaměstnanosti (přesto lze víc než doporučit registraci na pracovním úřadě). A v neposlední řadě černý puntík v dokumentech bude odrazovat další potenciální zaměstnavatele.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2018

platů
let

Další kalkulačky

Za tužku ven!

Soudy také v posledních letech vymezily okruh případů, kdy se zaměstnavatel s problémovým zaměstnancem nijak párat nemusí – kdy není třeba zvlášť rozvažovat mezi vyhazovem na hodinu a výpovědí s dvouměsíční výpovědní dobou. Okamžité rozvázání pracovního poměru lze bez velkého váhání volit, pokud jde o zaměstnanec spáchá něco, čím – slovy soudu – zaútočil na majetek zaměstnavatele. Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je t nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Zaměstnanec je povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Pokud zaměstnanec tuto důvěru naruší, zaměstnavatel je oprávněn rozvázat pracovní poměr jeho okamžitým zrušením. A nemusí brát v potaz ani výši škody, kterou mu zaměstnanec způsobil.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Za co se taky opravdu letělo

Co všechno označily soudy za takový útok na majetek zaměstnavatele, kdy není třeba brát ohledy na osobu zaměstnance a jeho dosavadní pracovní zásluhy, ale ani není třeba nějaké extra formální opatrnosti? Vůbec to nemusí být, jak se snad nabízí, vyslovená zpronevěra, krádež, poškozování, ničení nebo zneužití majetku. Může jít i o úplné drobnosti. Kdy tedy daly soudy zapravdu zaměstnavateli a jeho tvrdý postup také potvrdily?

  • Zaměstnanec si v práci ráno odpíchnul příchod, vzápětí ale zase odešel, aby si vyřídil soukromé záležitosti. Odchod už si ale neoznačil. Vrátil se pak ke konci pracovní doby – jenom aby u píchaček zaznamenal, že odchází. Soudní verdikt: ten člověk předstíral práci, tedy pokusil se na úkor zaměstnavatele získat mzdu za práci, kterou nevykonal.
  • Pomocná kuchařka se snažila odnést z kuchyně domů potraviny, které zbyly po vydávání obědů v domově seniorů. Výslužka – tři šišky knedlíku, dvě litrovky přílohového zelí s masem a čtyři originálně balené sušenky – ale byla zřejmě tak veliká, že neprošla bez povšimnutí.
  • Zaměstnanec dostal od zaměstnavatele platební kartu, ze které měl platit náklady spojené s jeho prací. Na rozlučce s kolegou z ní ale v restauraci zatáhl útratu nejenom za sebe a další zaměstnance, ale taky za svého kamaráda, který pro zaměstnavatele nikdy nepracoval.

Líbil se vám článek

+4
Ne
Ano

Diskuze

31. 7. 2018  |  08:02  |  Ramesse II.

No v titulku a v textu se dost katastroficky mluví o halíři a tužce, přitom dle těch příkladů šlo o ...Celý text

1. 8. 2018  |  11:59  |  FK

Se vam nelibi otroci i a dokonce kradnou? A pritom jim i neco platite? Tak zamestnejte zenu,deti, mi...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK