Lidé bez práce už si na DPP nepřivydělají. Využívá ji 95 procent nezaměstnaných

Monika Hájková | 15. 6. 2017 | 7 komentářů

Senátoři minulý týden schválili novelu zákona o zaměstnanosti, která zásadním způsobem mění pravidla přivýdělku pro lidi evidované na úřadu práce. Přivýdělek na dohodu o provedení práce (DPP) skončí a nezaměstnaní si vydělají míň.

Lidé bez práce už si na DPP nepřivydělají. Využívá ji 95 procent nezaměstnaných

Na úvod se hodí připomenout, jaká pravidla pro nekolidující zaměstnání – přivýdělek uchazečů o zaměstnání zařazených v evidenci úřadu práce – platí nyní. Předně, když jste na pracáku, přivydělat si můžete, jen pokud nepobíráte podporu v nezaměstnanosti. Zda na ni máte nárok, nebo ne, záleží na tom, jak dlouho jste byli před nástupem na pracák zaměstnaní, případně jak dlouho už v evidenci jste. Podrobnosti si může projít v našem starším článku:

Vedle toho je nekolidující zaměstnání omezené také výší výdělku – měsíční příjem nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, letos tedy 5500 korun hrubého. A konečně poslední pravidlo – nekolidující zaměstnání může být ošetřené dohodou o provedení práce (DPP), dohodou o pracovní činnosti (DPČ), nebo jako klasický pracovní poměr.

Jak zažádat o podporu

Do fronty!

Přišli jste o práci a jinou hned nemáte? Poradíme, jak a kde si říct o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze. A mimochodem – fronty tam teď prý až tak nejsou.

Žádáme o podporu

Konec práce na DPP

Právě možnost přivýdělku na dohodu o provedení práce ale teď mají nezaměstnaní ztratit. Se změnou v oblasti nekolidujícího zaměstnání přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému vadí, že práce na DPP nezakládá účast na sociálním pojištění, tedy ze se z práce na DPP sociální pojištění neodvádí, pokud je měsíční příjem nižší než deset tisíc korun.

Dohodou o provedení práce je přitom podle odhadu ministerstva ošetřeno 95 procent nekolidujících zaměstnání. Pro zaměstnavatele je totiž takový pracovník výhodnější – nemusí za něj odvádět sociální pojištění a navíc ani zdravotní pojištění, které za lidi na pracáku platí stát.

Ministerstvu krom toho, že státní kasa tratí, vadí také nelegální práce, kterou má podle důvodové zprávy k zákonu přivýdělek na DPP rozšiřovat. „Výkon neregulovaného nekolidujícího zaměstnání vytváří podmínky pro výkon nelegální práce – část mzdy, která je nad rámec pravidel nekolidujícího zaměstnání může být zaměstnanci vyplácena „na ruku“ a plně tak nahrazovat standardní pracovní činnost, respektive pracovní poměr,“ píše se v materiálu.

Další důvod, proč chce ministerstvo práci na DPP omezit je, že ačkoli je smyslem nekolidujícího zaměstnání krátkodobý přivýdělek, řada nezaměstnaných si takto přivydělává i několik let. Problém ministerstvo vidí také v tom, že člověk, který delší dobu neodvádí sociálního pojištění, může v budoucnu narazit na problém s přiznáním důchodu. Dostatečně dlouhá doba účasti na sociálním pojištění je totiž vedle dosažení důchodového věku jednou z podmínek pro přiznání starobní penze. Evidence na úřadu práce se sice počítá do takzvaných náhradních dob pojištění, pokud ale nepobíráte podporu v nezaměstnanosti, započítá vám sociálka pouze tři roky strávené na pracáku.

Kdy vstoupí novela v platnost? Nejspíš během léta. Záleží, kdy zákon podepíše prezident. Jakmile vyjde ve Sbírce zákonů, nabyde účinnosti do patnácti dní. Pro lidi, kteří budou v tu dobu v evidenci uchazečů o zaměstnání zařazení, bude platit tříměsíční přechodné období. Tomu, kdo nebude ani potom opatření respektovat – bude si dál přivydělávat na dohodu o provedení práce, hrozí vyškrtnutí z evidence uchazečů o zaměstnání.

Cukr i bič

Ministerstvo se snaží snížit počty dlouhodobě nezaměstnaných už delší čas. Ne vždycky na to ovšem jde přes omezení a zákazy. V minulém roce například zavedlo dvě opatření, díky kterým si můžou nezaměstnaní naopak přilepšit.

Přivýdělek bude nižší

Jakmile začnou nová pravidla platit, uchazečům o zaměstnání, kteří o přivýdělek stojí, nezbyde, než se zkusit se zaměstnavatelem dohodnout na ošetření přivýdělku dohodou o pracovní činnosti, případně na uzavření klasického pracovního poměru. V obou případech je ale potřeba počítat s nižším přivýdělkem.

Při práci na dohodu o pracovní činnosti totiž platí, že jakmile měsíční příjem přesáhne dva a půl tisíce korun, musí se z výdělku odvést sociální pojištění. Zálohy na sociální pojištění dělají celkem 31,5 procenta. Dvacet pět procent za vás platí zaměstnavatel sám, šest a půl procenta vám strhává z hrubé mzdy. Pokud si tedy na DPČ měsíčně vyděláte například 5 tisíc korun, strhne vám zaměstnavatel z výdělku 325 korun.

Trochu složitější je pak situace se zdravotním pojištěním. To jde sice v případě lidí evidovaných na úřadu práce na státní útraty, pokud si ale najdete přivýdělek, zdravotní pojištění se bude strhávat i z něj. Z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění platí, jakmile je měsíční příjem vyšší než 2500 korun.  Pokud tedy budeme stejně jako v předchozím příkladu počítat s částkou 5000 korun hrubého měsíčně, strhne vám zaměstnavatel na zdravotní pojištění 225 korun (čtyři a půl procenta z hrubé mzdy). Jako státní pojištěnec ovšem nemáte povinnost doplatit zdravotní pojištění do minimální výše stanovené zákonem (doplatek by dělal zhruba 800 korun). Částka 225 korun je tedy konečná.

Při výdělku 5000 korun vám tedy povinné odvody sníží výdělek o 550 korun. Při práci na dohodu o provedení práce by výdělek dělal celých pět tisíc korun.

Líbil se vám článek

+37
Ne
Ano

Diskuze

20. 6. 2017  |  15:47  |  Franz

Zrušte vysoké zdanění práce a nesmyslné sociální - vratte přepočtem co lidé dosud zaplatili na sociá...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK