Očima expertů: Ohrožují roboti řemeslníky?

Mladých řemeslníků vychází z českých středních škol výrazně méně než před deseti lety. Kromě demografického poklesu je důvodem i nízký zájem patnáctiletých žáků a jejich rodičů o učební obory.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček přitom zdůrazňuje, že řemeslo už rozhodně není jen manuální nebo špinavá činnost. „Tyto obory jsou dnes částečně spojené s výpočetní technikou. Autoelektrikáři nebo elektrikáři, to už zdaleka nejsou jen kleštičky a šroubováček, už se musí pracovat s počítačem,“ říká.

Kromě toho, že se náplň řady řemesel změnila, u některých oborů dochází zároveň k útlumu – co dřív dělával řemeslník, teď často zvládne i stroj. „Rozvoj robotiky, senzoriky a IT aplikací spojených s novými technologiemi umožňuje automatizovat řadu činností ve výrobě. Firmy testují třeba leštění či broušení povrchů za využití robotů, což v současnosti zajišťují zaměstnanci s dlouholetou praxí,“ uvádí Jan Burian z poradenské společnosti EY. Pokud se masově rozšíří využívání 3D tisku kovových dílů, tak se podle něj může snížit zájem i například o obráběče kovů nebo svářeče.

„Už nějakou dobu se mluví o tom, že v příštích deseti až dvaceti letech dojde vlivem technických inovací k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání,“ souhlasí generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Ptáme se proto profesionálů. Potřebujeme dnes vůbec tolik řemeslníků jako před deseti lety? Podle Úřadu práce ČR je u většiny řemesel evidovaných stále víc uchazečů než volných míst. Potýká se tedy české řemeslo skutečně s nedostatkem lidí? Které řemeslné práce lze v Česku nahradit stroji?

Jan Burian

senior manažer podnikového poradenství EY

Nevnímáme, že by potřeba řemeslníků v posledních deseti letech nějak zásadně klesala. S tím, jak do Česka přichází stále více zahraničních firem, které mají potřebu i vysoce kvalifikované pracovní síly, včetně vyučených řemeslníků, ale dochází ke změně skladby potřebných profesí.

Samozřejmě vidíme paradox, že je opticky stále dostatek pracovníků na počet volných míst. V praxi se ale setkáváme s faktem, že vyučení řemeslníci o místa v rámci své kvalifikace buď nemají zájem, zejména z důvodu nízké mzdy či například fyzické námahy, nebo je zaměstnavatel nevyhodnotí jako přijatelné kandidáty. Záleží ale na konkrétním oboru. Třeba řemesla využívaná v rámci průmyslové výroby jsou velmi poptávaná a vidíme zde převis poptávky nad nabídkou.

Kateřina Sadílková

generální ředitelka Úřadu práíe ČR

Stejně jako jinde ve světě i u nás stále platí, že řemeslo má zlaté dno. Přes veškerý technologický pokrok budou společnost i jedinci vždycky potřebovat někoho, kdo jim odborně opraví střechu, pročistí komín či odpady, zavede elektřinu, založí zahradu, opraví dálnici, auto, hodinky nebo třeba upeče svatební dort. Jistě, řadu věcí si může dostatečně šikovný amatér udělat i sám a levněji. Bude ale existovat řada činností, které bychom měli nechat na profesionálech.

Monika Junicke, Raiffeisenbank

makroekonomická analytička

Potřebujeme tolik řemeslníků jako před deseti lety? Záleží na tom, v jakém oboru. Jsou řemesla, po kterých poptávka vzrostla, protože ekonomice se daří. Zaměstnanost máme na rekordních hodnotách a firmy si mnohem víc než dříve stěžují na nedostatek mnohdy kvalifikované pracovní síly. Zájem mají o stavaře, svářeče, řezače nebo nástrojáře.

Samozřejmě existují řemesla, kde nedostatečná poptávka po produktech vede k tomu, že je obor neatraktivní. Ať už z důvodu, že po vyučení řemeslník nenajde uplatnění, nebo není dostatečně ohodnocen. Některá řemesla, například švadlena, jsou přirozeně v útlumu – při ceně oděvů, které se dovážejí z Asie, není divu – a za dané situace není o ně zájem ani mezi absolventy. Na druhou stranu jsou řemesla, kde pozorujeme nedostatek řemeslníků, ale která bychom měli kvůli zachování tradice podporovat. Jedním takovým je podle mého názoru sklářství.

Jiří Halbrštát, Manpower Group

manažer náboru a marketingu Manpower Group

Řemeslníků je třeba stále víc, ale rychle se posouvají jejich potřebné dovednosti. Například z tradičního obráběče je nyní CNC obráběč. Někdo by mohl říci, že obráběči jsou nahrazováni automatickými systémy, místo nich ale nastupují lidé, kteří v počítači nastavují parametry obrábění.

Se zrychlováním technického pokroku navíc část lidí vyhledává autentické výrobky s lidským příběhem. Stroje sice dokážou vyrobit téměř cokoli, ale roste poptávka po lokální ruční výrobě. Zvyšuje se počet kovářů, brašnářů nebo truhlářů, kteří dokážou vyrobit originální věci, které se odliší od konfekční hromadné produkce. Lidé více nakupují potraviny a spotřební zboží online, ale zároveň roste poptávka po místních řeznících a pekařích. Mám tedy dojem, že přes rostoucí robotizaci výroby dochází zároveň k renesanci tradičních řemesel.

Martin Úlovec

analytik Národního ústavu pro vzdělávání

Nelze obecně tvrdit, že by ve všech řemeslech bylo potřeba tolik lidí jako před deseti lety. U některých řemesel, jako jsou krejčí, opraváři bot nebo opraváři televizí, došlo k výraznému útlumu, jinde naopak k určité „resuscitaci“, ale zaměstnavatelé deklarují nedostatek kvalifikované pracovní síly. Další část řemeslníků je potřeba ve stejné míře jako před deseti lety, například zedníci nebo instalatéři.

Naše výzkumy potvrzují, že počet volných pracovních míst evidovaných Úřadu práce ČR je nižší než počet uchazečů. Přesto třetina míst vhodných pro řemeslníky a opraváře zůstává volná déle než půl roku. Zaměstnavatelé to zdůvodňují nedostatečnou kvalifikací uchazečů o zaměstnání nebo nedostatečnou praxí. Na druhou stranu nabídky práce nedopovídají požadavkům uchazečů, ať už jde o nevyhovující pracovní podmínky či nízké mzdy. Ti pak nemají o nabízené pozice zájem.

Radovan Burkovič

Asociace pracovních agentur, prezident

I když spoustu výrobků dnes chrlí automaty v továrnách, minimálně celé stavebnictví je o řadě řemesel, řemeslné znalosti musíte mít i v zemědělství nebo zahradnictví, řemeslo najdeme i u reklamních agentur, například tiskaře nebo grafiky, zvládat řemeslo musí ten, kdo opravuje boty, vyrábí klíče, čistí oděvy. V sektoru služeb se můžeme dlouze zastavit u kadeřníků, holičů, manikérů, pedikérů, dobrý kuchař, číšník, prodavač je také poklad.

Stroji lze nahradit jen ty činnosti, kde lidé požadují stroji smontované jednoúčelové celky, třeba bílou techniku – dnes už si nikdo nestaví mlýnek nebo mixér, nebo si je smontují sami – například stroji vyráběný nábytek v plochých krabicích z IKEA.

Sdílejte článek, než ho smažem