Rady pro pozůstalé. Kdo získá penzijko a kdy rušit pojistné smlouvy?

Monika Veselíková | 20. 3. 2019

Peníze.cz přinášejí návod, jak po smrti blízké osoby vypořádat s pojišťovnou, stavební spořitelnou nebo penzijní společností.

Rady pro pozůstalé. Kdo získá penzijko a kdy rušit pojistné smlouvy?

Smrt člena rodiny či blízké osoby obnáší kromě dalšího vyřizování s úřady a různými institucemi. Před časem jsme se proto podívali, jak tuhle nepříjemnou záležitost řešit s bankou a co dělat, když potřebujete přepsat energie.

Účet v bance, plyn či elektřina ale nebývá jediné, co si člověk na své jméno sjedná. Dnes se proto zaměříme na další finanční produkty: stavební spoření, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a nejrůznější pojistky.

Hrajte na jistotu

Životní pojištění. Obmyšlená osoba

Životní pojištění si člověk obvykle pořizuje právě pro případ smrti (a samozřejmě kvůli krytí dalších rizik). Když dojde na nešťastnou událost, má jistotu, že jeho rodina a nejbližší nezůstanou bez prostředků. V pojistné smlouvě proto musíte určit takzvanou obmyšlenou osobu. Tedy příjemce pojistné částky. Nebo ještě jednodušeji: osobu, které pojišťovna v případě vaší smrti vyplatí pojistné.

„Pokud jde o přirozené úmrtí, je potřeba nahlásit nárok na pojistné plnění co nejdřív – na pobočce, zákaznické lince nebo skrze webové stránky,“ radí mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková. Vypořádání pojistky se neobejde bez žádosti o výplatu, úmrtního listu a dokumentu o příčině smrti. Příslušné lejstro vydá praktický nebo ošetřující lékař zemřelého. „Jakmile převezmeme veškeré dokumenty, jsme schopní vyplatit pojistné do tří dnů. Na účet, který nám předá obmyšlený,“ popisuje Buriánková postup České pojišťovny. U ostatních pojišťoven se samozřejmě můžou lhůty i způsob výplaty lišit.

V praxi ale může nastat situace, kdy pojištěný obmyšlenou osobu neurčil nebo zemřou oba. „Tehdy vzniká nárok na plnění nejprve manželovi či manželce. Další v pořadí jsou děti případně rodiče zemřelého. Pokud nikdo takový není, získají peníze z pojištění dědicové zemřelého po skončení dědického řízení,“ vysvětluje Buriánková.

Každému běží čas

Pravidla dědictví

Když lékař konstatuje smrt, nahlásí úmrtí matričnímu úřadu v obci, kde zesnulý naposledy bydlel. Matrika předá zprávu soudu, který pověří notáře vedením dědického řízení – sami si notáře vybrat nemůžete. Řízení o dědictví musí proběhnout vždy: tedy i v situaci, kdy zemřelý nic nevlastnil. Notář si předvolá osobu, která zná rodinné a majetkové poměry zemřelého. Obvykle jde o osobu, která zařídila pohřeb. Proběhne předběžné šetření, během kterého se notář snaží zjistit okruh dědiců a rozsah majetku. Další podrobnosti ohledně dědického řízení, pravidel kdo a kolik čeho dědí i sepsání závěti se dozvíte v následujících článcích:

Popisek fotky

Udělejte si ve věcech pořádek. Všechno podstatné je přehledně sepsáno v seriálu na Peníze.cz:

Kdo dědí ze zákona, co s dluhy a jak dědictví odmítnout

Jak sepsat závěť. A jak v ní můžete dědice poškádlit

Kolik z dědictví musí dostat děti. A jak vydědit prevíty

Víc než závěť. Dědická smlouva dává dědicům jistotu. Poradíme, jak na ni

Odkaz není totéž jako dědictví: nepřecházejí na vás dluhy

Dědické řízení krok za krokem. A kalkulačka odměny notáře

Povinné ručení. Platí dál

Pokud zemřelý vlastnil motorové vozidlo, měl by mít sjednané povinné ručení (tedy za předpokladu, že dodržoval zákony). U povinného ručení záleží, jak se rozhodnete s autem naložit. Kdo budete chtít jezdit dál, nemusí – dokud se neuzavře dědické řízení a auto nebude přepsané na nového majitele – pojištění vypovídat. Smlouva platí dál, a když dojde na havárku, pojišťovna poškozenému škodu uhradí.

Obecně navíc platí: povinné ručení musí mít každé registrované motorové vozidlo. To znamená, že pojistka je potřeba, i když s autem nikdo nejezdí a jen stojí v garáži. „Když se pozůstalí nemůžou rozhodnout, jak s autem naloží, můžou dát registrační značky do depozitu a pojištění na určitou dobu přerušit. Jakmile je u konce dědické řízení, dědic se rozhodne, zda chce v pojištění pokračovat, sjednat novou smlouvu nebo třeba auto vyřadit z provozu,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Direct Nela Maťašeje.

Pojištění majetku. Spoluvlastník nebo dědic?

Vedle životního pojištění a povinného ručení se dost možná budete muset vypořádat také s pojištěním majetkunemovitosti či domácnosti. Tady bývá řešení o něco složitější. Rozhoduje například to, zda pozůstalý danou nemovitost spoluvlastní nebo ji získá v dědickém řízení. Postupy jednotlivých pojišťoven se navíc můžou lišit. „Tato problematika je, vzhledem k množství variant, které je potřeba řešit, obecně poměrně komplikovaná. Proto vždy doporučujeme podívat se do pojistných podmínek a detaily zkonzultovat s klientskou linkou pojišťovny,“ radí mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.

Anketa

Sepsali jste závěť?

Například při úmrtí manžela či manželky záleží, zda byl daný byt či dům ve společném jmění manželů. „V takovém případě vstupuje pozůstalý manžel do pojištění namísto zemřelého. Je ale potřeba, aby pojišťovně smrt nahlásil, doložil kopii úmrtního listu a předal své osobní a kontaktní údaje. Následně na něj smlouva automaticky přejde,“ popisuje Marek praxi pojišťovny Generali.

Jestliže spoluvlastníkem nejste, čeká se na konec dědického řízení. To ale může trvat i několik měsíců. Během nich se hodí pojištění majetku vyřešit, respektive se u pojišťovny alespoň optat, na jak dlouho je pojistka zaplacená. „Když pojištěný zemře, zaniká pojistka uplynutím pojistného období, za které je ke dni smrti zaplacené pojistné,“ vysvětluje Marek. Jinak řečeno: v závislosti na frekvenci platby pojistného a data poslední platby může pojištění běžet ještě rok, nebo pár měsíců. „Pokud je pojistné zaplacené a smlouva platná, pak pojišťovna pojistnou událost řeší a poskytne pojistné plnění.“ Když pojištěný ke dni smrti platbu pojišťovně neuhradil, zaniká pojistka dnem jeho smrti.

Penzijko. Státní příspěvek jen někdy

V penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření šetří na důchod zhruba čtyři a půl milionu lidí. Je proto pravděpodobné, že vás čeká také jednání s některou z tuzemských penzijních společností. I u těchto produktů se obvykle předem určuje osoba, které mají po střadatelově smrti připadnout naspořené peníze. U penzijního připojištění jde o oprávněnou osobu, u doplňkového penzijního spoření o osobu určenou.

„Pokud je na smlouvě o penzijním připojištění uvedená jen jedna oprávněná osoba, stačí nám k ukončení smlouvy zaslat vyplněný formulář Žádost o výplatu dávky oprávněné osobě nebo dědici s úředně ověřeným podpisem a úředně ověřeným úmrtním listem. Jestliže je oprávněných osob víc, musí každá z nich zaslat vlastní formulář. Zároveň platí, že pro ukončení smlouvy není stanovený žádný termín a pozůstalí mohou vše řešit i s několikaměsíčním odstupem,“ vysvětluje Milan Tomášek, manažer investičních a penzijních produktů NN Penzijní společnosti.

Jestliže zemřelý oprávněnou osobu neurčil, stávají se prostředky z penzijního připojištění předmětem řízení o dědictví. „Dědic musí doložit usnesení soudu o dědictví s přesným určením, kdo nabývá prostředky naspořené u penzijní společnosti,“ doplňuje Tomášek.

Podobně se postupuje u doplňkového penzijního spoření. „Žádost je nutné podat s úředně ověřeným podpisem nebo přímo na pobočce Komerční banky a zároveň doložit kopii úmrtního listu,“ popisuje postup KB Penzijní společnosti výkonný ředitel Pavel Racocha. Když zemřelý určenou osobu nestanovil, bude se o jeho úsporách rozhodovat v dědickém řízení. „Pozůstalí informují penzijní společnost o úmrtí účastníka a předají informaci o existující smlouvě doplňkového penzijního spoření notáři,“ upřesňuje Racocha.

Samotná výplata naspořené sumy se ale u obou produktů liší. U doplňkového penzijního spoření má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání nebo odbytné. Jednorázové vyrovnání přichází v úvahu, jen pokud zemřelý splňoval podmínky pro výplatu naspořených peněz: bylo mu alespoň 60 let a spořil po dobu minimálně pěti let. Jestliže již z doplňkového penzijního spoření čerpal pravidelnou penzi, připadne určené osobě souhrn dosud nevyplacených dávek. Stejně se postupuje, i pokud zemřelý čerpal předdůchod. Kromě naspořené sumy je součástí jednorázového vyrovnání také státní podpora.

Propojeno!

Předdůchod pomůže, když na stará kolena přijdete o práci nebo se vám nechce čekat na řádný starobní důchod. Neobejde se ale bez dostatečných úspor a splnění několika podmínek.

Předdůchod. Co obnáší a kdo do něj může?

Když ale zemřelý výše uvedeným podmínkám nevyhověl, má určená osoba nárok pouze na odbytné. To se vyplácí bez státních příspěvků, které penzijní společnost vrátí Ministerstvu financí. Stejně se postupuje i v situaci, kdy u smlouvy určená osoba není: při splnění podmínek pro výplatní fázi dostane dědic celou sumu včetně státních příspěvků, v opačném případě má nárok pouze na odbytné bez státní podpory.

U penzijního připojištění lze na státní příspěvky dosáhnout, jen pokud si zemřelý s penzijní společností sjednal pozůstalostní penzi. Podmínkou pro výplatu pozůstalostní penze ovšem je, že zemřelý spořil alespoň šestatřicet měsíců. Rychlost výplaty této penze se pak liší v závislosti na konkrétní penzijní společnosti: někde dělá tři roky, jinde jde o rozmezí jednoho roku až deseti let. Jestliže pozůstalostní penze sjednaná nebyla, oprávněná osoba získá pouze odbytné: naspořenou sumu bez státních příspěvků. Bez státní podpory vyplatí penzijní společnost prostředky i dědicům.

Stavební spoření. Součást dědictví

O dost jednoduší řešení čeká pozůstalé se stavební spořitelnou. Do konce roku 2013 platilo, že smlouvu o stavebku automaticky dědil manžel nebo manželka a ten pak musel rozhodnout, zda bude skrz stavebko spořit dál, nebo smlouvu vypoví. Když zemřelý zákonného partnera neměl, stala se smlouva předmětem dědického řízení. Teď ale smlouva smrtí klienta zanikne a naspořená částka – včetně státní podpory – se automaticky stává předmětem dědictví.

Líbil se vám článek

+35
Ano
Ne

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK