Jestli marodící zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného, běžně kontrolují pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení i zaměstnavatel.
Od loňského roku ale můžou u nemocného zazvonit taky zaměstnanci úřad práce. Ti míří na své klienty, tedy lidi evidované jako uchazeči o zaměstnání. Když totiž uchazeč úřadu doručí neschopenku, nemusí plnit povinnosti, které z pobytu v evidenci běžně plynou: účastnit se schůzek s pracovníky úřadu a chodit na pracovní pohovory. A úředníci mají takový pocit, že se leckdo neschopenkou jenom kryje…
Z celkem 230 499 uchazečů o práci, které úřady práce koncem srpna evidovaly, jich bylo na neschopence jednadvacet tisíc „Lze předpokládat,“ vysvětluje generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková, „že mezi nimi mohou být i osoby, které daného institutu účelově zneužívají. Zhruba třetina z nich je v evidenci Úřadu práce ČR déle než čtyři roky. Abychom zamezili neoprávněnému pobírání nepojistných sociálních dávek či vyhýbání se možnému zaměstnání, postupujeme podle zákona a posilujeme kontrolní činnost“.
Marodům, které kontroloři z úřadu práce nachytají při porušování léčebného režimu, hrozí vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Vyškrtnutím člověk přijde o podporu v nezaměstnanosti (pokud na ni měl nárok) a stát za něj přestane hradit zdravotní pojištění. To v praxi znamená přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů a platit zdravotní pojištění z vlastní kapsy. Zařazení v evidenci je současně určující pro přiklepnutí některých sociálních dávek. Vyškrtnutí z evidence pracáku ovšem nebývá trvalé, ve většině případů jde o stopku na tři měsíce.
Základním předpokladem pro přiklepnutí podpory v nezaměstnanosti je: přihlásit se jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Zároveň je potřeba splnit podmínku účasti na sociálním pojištění alespoň 12 měsíců během dvou let předcházejících zařazení na pracák. Kolik podpora dělá a jak dlouho ji lze čerpat, poradí náš článek.
„Jestliže stát poskytuje dávky, musí také kontrolovat příjemce, zda plní podmínky pro jejich získání. V případě porušení léčebného režimu u uchazečů o zaměstnání v dočasné neschopnosti ze strany klientů dochází k jejich vyřazení z evidence a ke ztrátě podpory ze strany ÚP ČR. Bráníme tím zneužívání systému a šetříme prostředky státního rozpočtu,“ komentovala zavedení nových pravomocí úřadů práce i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
O porušení léčebného režimu jde přitom v momentě, kdy se nemocný nezdržuje na adrese, kterou si nechal zapsat do neschopenky. Na uvedené adrese (nemusí jít o adresu trvalého bydliště) ho totiž bude kontrola hledat. Výjimkou jsou samozřejmě vycházky povolené lékařem, během kterých na uvedené adrese zůstávat nemusíte. Vycházky ale vždy mají jasně stanovený rozsah – maximálně šest hodin denně. Ty lze v rozmezí od sedmi ráno do sedmi večer rozdělit do několika časových úseků.
Uchazeče o zaměstnání kontroluje pracák, zaměstnance sociálka. Kontrola ale může přijít i na toho, kdo do práce chodí. Inspektorát práce se zajímá hlavně o lidi, kteří pracují načerno. Kdy o práci načerno jde, jaké jsou nevýhody nelegálního zaměstnávání a jaké sankce hrozí zaměstnavatelům i zaměstnancům? Poradíme.
Během ledna až srpna zkontrolovali pracovníci úřadů práce celkem 4019 uchazečů o zaměstnání v pracovní neschopnosti. Léčebný režim přitom porušila zhruba pětistovka: tři stovky se tak dočkaly vyškrtnutí z evidence, s necelými dvěma sty v současné době probíhá správní řízení. Dalších 580 marodů pak omluvilo nepřítomnost během kontroly potvrzením o návštěvě lékaře. „Bohužel se setkáváme i s tím, že je na lékaře vyvíjen ze strany našich uchazečů o zaměstnání nátlak ohledně dodatečného potvrzení o návštěvě v ordinaci během provedené kontroly. V nejbližší době proto oslovíme také Českou lékařskou komoru s žádostí o součinnost,“ upozorňuje generální ředitelka Úřadu práce.
Uchazeči o zaměstnání by si podle ní měli uvědomit, že úřady práce jsou tu primárně ke zprostředkování zaměstnání, nikoli kvůli žádostem o podporu. Ostatně nelze požadovat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen proto, aby člověk splnil podmínku pro poskytnutí sociální dávky nebo se vyhnul platbám zdravotního pojištění – podmínkou má být hledání práce.
Podle posledních dostupných údajů dělají náklady na jednoho nezaměstnaného 17 250 korun měsíčně. Po vyřazení tří stovek uchazečů o zaměstnání (zpravidla na tři měsíce) tak od počátku letošního roku dosahuje celková úspora minimálně 16 a půl milionu korun. Státní kasa ale uspoří také na některých sociálních dávkách, které jsou podmíněné právě evidencí na pracáku – pobírá je asi polovina kontrolovaných uchazečů o zaměstnání.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 4. 2019 8:21, Evzen
Dobrej den sem měsíc na urede práce a dostal sem marodku 16.4 a šel sem se nahlásí na termín 18.4. A. Okamžitě mne vyřadil mám nějaká práva prosím nevím kam se mám obrátit je to tak že vás můžou bez toho že máte veškeré věci k tomu a i tak vás vyřadí. Děkuji za odpoved
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 10. 2019 20:58, Jitka
Dobr den mnela jsem neschopenku a socialni pracovnice mne pozvala pro stravenkiten dan bylo pouz do 11 hod a zapimnela na moje vihazki a potom ne voradili z evidence nemam ani na jidlo ani na chigienu ani na eletriku ani na najem jsem v podnajmu sama jesze pri 6 mesicu bez koruni prosze hcipni
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.