Řada lidí přispívá na charitu větším či menším obnosem, někdo ale raději koná dobro sám. Pokud patříte do druhé skupiny, projděte si, jakými pravidly se pořádání charitativních akcí řídí.
Pro dobrodince z první skupiny jsme nachystali několik rad, jak darovat správně: jak si příspěvky na charitu odečíst z daní, proč se nevyplatí darovat anonymně a pár tipů, jak na dobročinnost efektivně.
Dary odečtete od základu daně
Podle zákona o daních z příjmů lze hodnoty bezúplatného plnění – tedy dary a nejrůznější příspěvky na charitativní účely – odečítat od základu daně. Jinak řečeno: o finanční příspěvky, které pošlete na charitu, se nesnižuje výsledná daň, ale základ, ze kterého se daně počítají. V případě zaměstnanců je základem daně superhrubá mzda (mzda navýšená o odvody na zdravotní a sociální pojištění), pro živnostníky dělá základ daně rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok.
Zároveň platí, že kdo chce daňový odpočet využít, musí mít na paměti dvě základní pravidla: dodržet limit minimální a maximální výše poskytnutých darů a nepřispívat anonymně.
Platí, že celková výše darů poskytnutých za kalendářní rok (přesněji zdaňovací období) nesmí dělat míň než 1000 korun nebo dvě procenta z původního daňového základu. Shora pak platí strop patnáct procent původního daňového základu. Sumu, kterou darujete nad tuto hranici, z daňového základu odečíst nejde.
A konečně druhé pravidlo: pokud má finanční úřad daňový odpočet uznat, neobejdete se bez potvrzení o daru. To v praxi znamená – při každé platbě nechat neziskovce vaše identifikační a kontaktní údaje. Potvrzením o daru je nejčastěji darovací smlouva nebo příjmový pokladní doklad, který vystaví příjemce daru – neziskovka, obecně prospěšná společnost a další. Z lejstra musí být jasné, kdo je příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel k jakému byl poskytnutý a chybět nesmí ani datum darování.
Potvrzení o daru vám organizace, které jste dar poskytli, vydá hned po úhradě, nebo po konci zdaňovacího období (tedy kalendářního roku) za všechny dary, které jste jí v daném roce věnovali. Na konkrétní organizaci pak závisí, jestli posílá potvrzení o darech automaticky, nebo budete muset o vystavení dokumentu požádat.
Podnikatelé a živnostníci odevzdají potvrzení spolu s daňovým přiznáním, ve kterém své příspěvky na dobročinné účely zohlednili. Stejně tak zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami. Pokud za vás přiznání podává zaměstnavatel, nezapomeňte potvrzení o darech předat nejpozději do polovičky února následujícího roku ve vaší mzdové účtárně.
Kolik daňová úleva dělá?
Samotná daňová úleva v praxi dosahuje nejčastěji několika stovek – ukázat si to můžeme na příkladu živnostníka pana Kováře. Ten si v roce 2018 vydělá celkem 480 tisíc korun (tedy průměrně 40 tisíc měsíčně). Výdaje uplatňuje čtyřicetiprocentním paušálem. Nejprve budeme počítat s variantou, kdy pan Kovář žádné odečitatelné položky – tedy ani dary na charitu – uplatnit nemůže a má nárok jen na základní daňovou slevu na poplatníka 24 840 korun.
Výpočet daně z příjmů bude vypadat následovně:
- 480 000 Kč (příjmy) - 192 000 Kč (paušální výdaje) = 288 000 Kč (základ daně z příjmů)
- 288 000 Kč × 0,15 (sazba daně z příjmů dělá 15 procent) = 43 200 Kč (daň z příjmů před slevami)
- 32 400 Kč - 24 840 Kč = 18 360 Kč (výsledná daň z příjmů po odečtení základní daňové slevy na poplatníka)
Pokud pan Kovář letos daruje na charitu celkem tři tisíce korun, bude výpočet následující:
- Z původního základu daně se odečte suma 3000 korun, takže dál budeme počítat se základem 285 000 Kč.
- 285 000 Kč × 0,15 (sazba daně z příjmů dělá 15 procent) = 42 750 Kč (daň z příjmů před slevami)
- 42 750 Kč - 24 840 Kč = 17 910 Kč (výsledná daň z příjmů po odečtení základní daňové slevy na poplatníka)
Příspěvky na charitu panu Kováři sníží daň o 450 korun.
Tipy. Komu poslat příspěvek?
Za stejných podmínek jako u domácích příjemců lze ze základu daně odečítat dary pro jednotlivce i instituce s bydlištěm či sídlem v jiných státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. To se hodí především v případě, že chcete dát peníze na dobrou věc v souladu s principy takzvaného efektivního altruismu. Příznivci tohoto hnutí usilují o co nejcitelnější pomoc (typicky záchranu života či zraku) co největšímu množství lidí (někdy i zvířat) s co nejnižšími náklady (nejčastěji se tedy zaměřují na levnou a zbídačenou Afriku, kde stokoruna běžně rozhoduje o životě a smrti). Více například v recenzi knihy Doing Good Better.
Žádná z organizací nejvíc oceňovaných za svou efektivitu nepůsobí přímo v Česku, většina má ale filiálky v Británii, Irsku nebo Německu a jimi vystavené potvrzení lze tedy přiložit k daňovému přiznání. Tipy na zajímavé zahraniční charitativní projekty pro vás sestavil šéfredaktor webu Finmag.cz Michal Kašpárek:
Své přehledy nejefektivnějších charit každoročně sestavují weby Giving What We Can, The Life You Can Save nebo Give Well. Čtyři charity se objevily hned na všech třech seznamech:
- The Against Malaria Foundation rozdává v zemích postižených malárií ochranné sítě; charita je registrovaná v Německu, Irsku a několika dalších zemích Unie.
- Přes Give Directly, jak název napovídá, lze zaslat peníze přímo chudým lidem v subsaharské Africe, kteří se sami rozhodnou, co za ně pořídí. Charita sídlí ve Spojeném království. Pozor: to po březnu 2019 nejspíš přestane být součástí Evropské unie i Evropského hospodářského prostoru a zatím to vypadá, že dary věnované po tomto datu nebude možné odečíst základu daně.
- SCI se věnuje prevenci vážné parazitické nemoci schistosomózy – s „cenou“ stlačenou na deset korun za jedno uchráněné dítě. Opět jde o britskou organizaci.
Poslední neziskovka zmíněná na všech čtyřech seznamech je Helen Keller International, která se zaměřuje na boj s podvýživou a slepotou. Sídlí v USA. Z EU jí lze poslat peníze, ale dar nelze odečíst ze základu daně.
Dalších pět charit bylo na dvou ze tří seznamů:
- Sightsavers zachraňují lidem zrak operacemi a odčervováním. Za 230 korun zařídí prevenci čtyřiceti rodin před říční slepotou, za patnáct set provedou jednu operaci zachraňující zrak. Irská pobočka.
- Fond The END chce skoncovat s pěti nejrozšířenějšími tropickými nemocemi. Britská pobočka – pospěšte si před Brexitem.
- Malaria Consortium Europe dovede za stovku například uchránit jedno dítě před malárií po celý rok.
- Organizace No Lean Season (pomoc s dojížděním za prací) a Deworm the World (odčervení) sídlí v USA. Peníze lze poslat, ne odečíst.
Všechny charity přijímají platby kartou. Pokud stojíte o potvrzení, nehrajte si na anonymní dobrodince a vyplňte do formuláře své jméno a e-mail.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 11. 2018 11:22, Gabriel Pleska
Milej Franku,
1. jak jste přišel na to, že zahraniční = bohaté?
2. jak jste přišel na to, že je pro nás charita jen pomoc Africe nebo cizím zemím. náš miniseriál o charitě je zejména určený těm, kteří chtějí třeba sami udělat charitativní akci, ať už je to cokoli, podle jejich přání – pro děti z děcáku, pro starobinec, pro psí útulek, na invaildní vozík pro někoho...
3. který čert vám nakukal, že se dobročinnost má vyplácet?
4. s těma víčkama nebuďte blbej, když si urvete od huby stovku a pošelete ji rovnou, je to lepší než pět kilo víček (a schválně si to zkuste přepočíst na sodovky, těch pět kilo)
5. skutečně tušíte, kolik mají u nás lidé v neziskovkách peněz, v Člověku v tísni, v katolický charitě...? neřekl bych...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 11. 2018 8:29, Frank
Charita a dary mají být jen doménou bohatých a mocných a nebo hlupáků. Nevím proč živnostník nebo obyčejný člověk s rodinou vydělávající něco málo okolo a nebo nad průměrnou mzdou má cpát víc peněz do nějaké Afriky než nějaký poslanec, oligarcha a nebo boháč. Pro dobrý pocit že svým dětem odtrhl od úst a nebo že ty peníze nedal do vlastní firmy na její zvelebení nebo rozšíření??? Úleva na dani činí oproti původní dani tak zanedbatelnou částku že se mu darování prostředků či peněz absolutně nevyplatí - daruji 10000,- úleva na dani je 900,-Kč = vyhodil jsem pro dobrý pocit a svou rodinu okradl o 9100,-Kč.Nevím proč pan autor vyjmenoval pro dárcovství jen zahraniční a tedy velmi bohaté organizace. Nevěřím, že by zrovna těmto organizacím nedávali různí Sorosové a jim podobní žádné peníze a že by byly odkázány zrovna na peníze našich občanů. Proč autor článku neuvedl naše organizace podporující naše nemocné děti, naše bezdomovce, naše sirotky, naše seniory, naše postižené ??? Máme peníze posílat do ciziny a našim potřebným sbírat víčka od PET lahví??? Apropo, lidé v našich ale i cizích neziskovkách mají platy daleko převyšující o dost průměrnou mzdu na kterou nedosáhnou 2/3 tvrdě pracujících lidí včetně živnostníků.Navíc pobírají různé benefity, cestovné stravné a účtují si další náklady spojené s činností neziskovky, ale na její činnost nebo na činnost jiné neziskovky nedá nikdo z nich ze svého platu ani vindru. A pokud ano je jich zanedbatelné minimum.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.