Michal Novák: Talent nikdy nezůstane dlouho skrytý

Jan Hamerský | 10. 3. 2018

Bandzone překonal jeho představy. Adresář kapely The.Switch za třináct let zbytněl v největší databázi českých a slovenských kapel, která na rozdíl od celosvětové sítě MySpace přežila. Neobešlo se to beze ztrát. I o nich mluví majitel Bandzone.cz Michal Majkláč Novák.

Michal Novák: Talent nikdy nezůstane dlouho skrytý

Co si rád cestou do práce poslechne majitel Bandzonu?

Dneska, když bych měl být konkrétní, jsem poslouchal po cestě do práce nový album Lake Malawi. Je to kapela vzniklá na základech Charlie Straight, ke kterým jsem měl velký vztah. Trošku se považuju za jednoho z jejich objevitelů a někoho, kdo jim pomohl nastartovat kariéru. Za produkci jejich prvního alba jsem dokonce dostal jedinýho svýho Anděla. Jinak velmi často poslouchám demáče, co mi posílají kapely z český hudební scény. V autě mám čas si to pozorně poslechnout.

Dělá ti někdo svodku?

Ne. Mě náhodně oslovují přes Facebook, zprávy na Bandzone nebo mejlem kapely: Ahoj, Majkláči, máme nový ípíčko, singl, poslechl by sis to, dal nám nějakou zpětnou vazbu, co třeba příště udělat líp? nebo Jaká je naše šance uspět v českým hudebním byznysu? případně Mohl bys nás někam doporučit nebo nás někam nabídnout? To mi chodí skoro denně.

Co bys poradil kapelám, které se ti chtějí dostat do hledáčku?

Stačí, když jsou dobří. Talent nikdy nezůstane dlouho skrytý. Za léta, co to dělám, mám spoustu přátel na mnoha místech po celý republice. Tyhle lidi mi to hned posílají, například Palec z Barráku: Majkláči, měl jsem tady úplně mladou kapelu, kterou jsem viděl poprvé, spadla mi z toho brada, zčekni to, jestli bys s nima neměl zájem něco udělat.

Michal Novák

Absolvoval Obchodní akademii v Příbrami a management podnikatelské sféry a veřejných služeb na VŠE. Od roku 1996 hraje na kytaru v crossoverové skupině The.Switch.

Práce pro softwarovou firmu zanechal po třech letech, aby se mohl plně soustředit na hudební produkci a hlavně svůj výtvor, server Bandzone.cz, který se stal největší databází českých a slovenských kapel. Mimoto je ještě členem České akademie populární hudby, moderátorem hudební televizní stanice Óčko, spolumajitelem společnosti Smsticket, lektorem v Jack Daniels Musician Factory a talentscoutem v agentuře RedHead Music.

Myslíš, že je dneska možné objevit podobně talentovanou kapelu jako Charlie Straight?

Charlie Straight byli unikátní specifickým mixem osobností, nebyl to jen talent. Albert Černý má jednoznačně písničkářský talent. Stejně tak Thom Artway umí napsat chytlavou věc, Jakub Ondra má úžasný nápady, Lenny s Fíďou (producent Ondřej Fiedler) udělali úžasnou desku. Nepovažuju Charlie Straight za výjimečný jejich talentem. Light & Love mají pro mě ještě větší talent, ale zase ne takový tah na branku. Nepřemejšlí nad tím tak byznysově. To bylo u Charlie Straight unikátní.

Jak moc je ti jako vyhledavači talentů nápomocný tvůj vlastní výtvor?

Donedávna byl Bandzone naprostý základ. V podstatě jsem si vystačil pouze s ním. Každou kapelu, která se na Bandzonu zaregistruje, ručně schvalujeme. Dodneška posloucháme úplně každou. Je to přibližně osm až deset kapel denně. Mně to dává unikátní příležitost ty zajímavé oslovit jako první. Založení profilu na Bandzone je jeden z prvních kroků, který kapela udělá. Dneska už ale, když vidím, že vystřelil nějaký talent na Youtube, zpozorním. Bez ohledu na to, jestli jsou na Bandzone, se s nimi spojím a bavíme se o možné spolupráci.

Bono Vox se nedávno nechal slyšet, že mladé kytarové kapely už nemají tu jiskru a mladistvou nasranost a že prostor, kde se může objevit něco skutečně převratného, je spíš hip hop a elektronika. Vzhledem k tvým tvrděrockovým kořenům – nemyslíš si, že tě to handicapuje?

Když vyhledávám talenty, tak primárně pro RedHead Music, kterou spoluvlastním. Agentura je zaměřená na čistě popový umělce s mainstreamovým potenciálem. Nenech se zmást, že sám mám crossover-numetalovou kapelu. To jsou vody, ve kterých vůbec talenty nehledám. Zkoušel jsem s takovýma pracovat, ale dlouhodobě to nedává moc smysl. Subžánrový kapely ti nikdy nemůžou z ekonomickýho hlediska vrátit čas a energii, které do nich investuješ. Je to prostě jejich koníček, ne obživa. Ale popový kapely, to jsou umělci, pro který to je sice taky často koníček, ale může být i jejich byznys, tudíž se mohou obklopit firmama, jako je RedHead Music, a jsou schopný ty firmy zaplatit. To, co říká Bono, je něco, s čím souhlasím. Taky postrádám určitou jiskru, vášeň, možná uvěřitelnější energii, ale to je přirozenej důsledek toho, že žijeme v neuvěřitelně spokojený době.

Bandzone byl aspoň v některých kruzích považován za určitou alternativu k mainstreamu. Ty sám hraješ v kapele, která mainstreamová není a zřejmě ani nikdy nebude. Pak si vybavím to strašný haló poté, co se tam objevil Ben Christovao a – necítíš to jako zradu?

To že jste měli pocit, vy jako návštěvníci a fanoušci, že se Bandzone určitým způsobem vymezuje a že reprezentuje spíš undergroundovou scénu, to byla mýlka. Tak to nebylo myšlený. Vždycky jsem toužil po tom, aby to byl portál, který nemá žádný hranice. Vlastně mě vždycky trochu mrzelo, že ty známější kapely považovaly Bandzone za undergroundový projekt, který je určený pro ty klubový, rockový kapely.

Bandzone.cz

Portál vznikl v roce 2004 jako veřejná internetová databáze českých a slovenských klubových kapel. Postupně se z jednoduchého katalogu vyvinul v rozsáhlou sociální síť, sdružující jak fanoušky, kapely a interprety, tak promotéry, producenty a výrobce merchandise. Zároveň je Bandzone nejnavštěvovanějším českým hudebním webem. Měsíčně ho navštíví téměř půl milionu návštěvníků.

Ale dá se říct, že aspoň v začátcích tam měly převahu.

Ano, to rozhodně. Bandzone nikdy nebyl komerční projekt, který by měl byznysplán, naplánovanou strategii, reklamu. Nic takovýho. Já jsem to založil jako nástroj, který mě samotnýmu má pomáhat v bookingu kapely The.Switch a v organizaci mých kontaktů na další bandy, se kterými jsme dělali výměnný koncerty. Protože vycházíme z prostředí numetalu, crossoveru, rockové klubové scény, všichni měli za to, že to jsou ty kapely, které mají na Bandzonu najít svůj domov. Já jsem potom několikrát zkoušel rozbít ten předsudek tím, že jsem se snažil propagovat mainstreamový kapely, které mi přišly pozoruhodný, ale už se to nikdy nechytlo.

Bandzone vznikl o něco později než v lecčems podobný MySpace. Zatímco MySpace se v zásadě poroučel na smetiště dějin, Bandzone je tu pořád. Čím si to vysvětluješ?

Nabízí něco, co nenabízí žádný jiný, lépe zpracovaný projekt. Pořád tady není žádný multižánrový katalog lokálních kapel, kde si můžeš kapely vyhledat, řadit podle popularity, omezit to vyhledávání na konkrétní region a dál pracovat s těmi jednotlivými profily, které vypadají úplně stejně, a jsou tudíž přehledný. Artist pages na Facebooku jsou třeba úžasně zpracovaný, ale pořád nenabízejí hezkej a přehlednej přehrávač písní. To, že bubeník zrovna srandovně upadnul a někdo ho vyfotil, tě často nezajímá.

Nehraje roli, že ten portál je v češtině?

Drtivá většina služeb, co nabízejí podobný věci jako Bandzone, dneska už jsou přeložený do češtiny. Minimálně ty velký, globální. Čeština strašně pomohla Bandzonu v době, kdy vznikal. MySpace tu nikdo moc nepoužíval. Lidi mu nerozuměli. Zjistili Hele, tady je Bandzone, to je vlastně takovej MySpace, ale všechno je tady český. Byl to důvod, proč se Bandzone tak strašně rychle rozjel. Bandzone je ale podle mě dodneška funkční taky proto, že kapely cítí určitou péči o ně samotný. Vidí aktivity, který dělám, že je podporuju, dělám setkání, dramaturgie různých stages, a cítí určitý zastání, možnost, že si jich někdo všimne.

Mluvils o tom, že Bandzone začal v podstatě jako tvůj internetový adresář, ale postupně se na to nabalovaly další aktivity. Jak si na sebe začal ten server vydělávat?

Bandzone začal vydělávat první peníze asi po dvou letech. To bylo v době, kdy jsme měli asi tři tisíce kapel. Začali se mi ozývat první inzerenti, že by rádi u nás měli banner nebo reklamní sdělení. Vycítil jsem, že bych se možná mohl Bandzonu věnovat víc na úkor svý dosavadní práce a začal jsem do toho víc šlapat i po té obchodní stránce.

Bandzone nejsou jen reklamní plochy, ale i pronájmy zkušeben, proma týdne a všiml jsem si, že snad pronajímáte kapelám i dodávky.

Bandzone jako takový stojí trošku stranou, ale samozřejmě ho využíváme jako výborný marketingový kanál pro komunikaci dalších doplňkových služeb. Zkušebny provozuju jako Michal Novák, i když Bandzone využívám jako platformu, kam lidi můžou jít a zkušebnu si zamluvit. Stejně to bylo i v případě dodávek. Těch už jsem se teda zbavil.

Bandzone podle tebe nemá žádné hranice. Co s ním do budoucna plánuješ?

Bandzone prošel asi tak před třemi lety poměrně těžkým obdobím. Ubylo nám hodně inzerentů kvůli nastupujícím efektivnějším reklamním formátům. Museli jsme si poradit, jak dál udržíme v běhu tenhle ten kolos. Samotná jeho údržba bez jakéhokoliv vývoje nových funkcí je pořád sama o sobě velmi nákladná věc.

V tomhle období jsem se rozešel se svým týmem. Naprosto v dobrém. Cítil jsem, že je to správná věc. Úplně otevřeně jsem se s klukama pobavil o tom, jestli je pro ně práce na Bandzone pořád zábavná. Vycítil jsem, že jejich ambice už směřují už někam dál, tak jsem jim řekl: Pojďme si udělat pauzu. Vy si najdete džob, který budete milovat a kam se budete každý ráno těšit, a já si v hlavě trochu srovnám myšlenky. To období jsme ustáli. Teďka začínám stavět nový tým. Už mám tři lidi, který do toho začínají šlapat a připravovat to na větší změny.

Poohlížím se po investorovi, který by mi pomohl s vývojem nové verze Bandzone.cz. Ta filozofie – zatím, neříkám, že je to definitivní – je postavená na tom, že Bandzone se stane wikipedií české hudební scény. Profily už nebudou spravovat jen členové kapel, ale obecně široká veřejnost.

Druhý směr je čistě profesní síť aktivních muzikantů a lidí z hudební branže, něco jako hudební LinkedIn. Na ni budou navázané doplňkové služby, které už dnes děláme. Teď se nám trochu míchají dva světy, fanoušci a aktivní muzikanti, které mají svoje potřeby a očekávání.

Rozdělit to na dva směry je jeden z cílů. Rád bych taky, aby ta síť navíc nebyla závislá čistě na prodeji reklamy a inzerce. Nejvíc by se mi líbilo, kdyby to mělo jednoho generálního partnera, který by financoval provoz těch serverů. To není tolik peněz, to je otázka jednoho milionu korun ročně. Ta wikipedie – tím si ještě nejsem jistý.

Za dobu fungování Bandzone spousta kapel zanikla, některé se dokonce registrovaly už neexistující. Jak přistupuješ k archivaci jejich materiálu?

Když se nám ozve nějaký kapela: Dobrý den, ukončili jsme činnost, můžete smazat náš profil? tak se je snažím přesvědčit, aby to nedělali. Jsme úžasná sonda do vývoje český klubový scény. Za těch třináct let se scéna dost proměnila. Takový fenomén jako Chlapiksksichtemwlka na Facebooku nenajdeš. V době, kdy se Facebook rozjel, už dávno neexistoval. Pořád je u nás jeho profil a můžeš si pustit Plnou tašku hulení. Takových kapel je spousta. Byla by škoda, kdyby takový materiál zmizel. Hrozně si ho vážíme, ale pořád nad ním nemáme žádnou kontrolu. Kdyby se objevil majitel a celý to smazal, tak na to má pořád právo.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Těžko vysvětlovat voliči ODS ve středních letech, proč si člen Wu-Tang Clanu kdysi zajel vyzvednout potravinové lístky limuzínou a že to někdo považuje za užitečný aktivismus. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.


Když už jsme v roce 2005, pamatuju si, že se tam zaregistrovalo několik polských a ruských kapel. Profil si tam založili i švýcarští Zatokrev. Jaký vidíš potenciál ve vztahu k zahraničí?

Zatím moc velký ne. Jsme otevření primárně českým a slovenským kapelám. Přesto si tam asi pět procent kapel našlo cestu, zejména když se chystaly na české turné a potřebovaly se prezentovat v prostředí, které je českýmu publiku blízký. Jejich manažer doporučil Udělejte si profil na Bandzone nebo ho sám udělal. Pak nám napsali, jestli bychom kapelu třeba nezpropagovali. Takhle už jsme několika zahraničním kapelám doopravdy pomohli odjet tady pár slušně navštěvovaných koncertů.

Dopustil ses nějaké chyby, které jsi později litoval, a jakou cenu jsi za ni zaplatil?

Jeden čas jsem pokládal za chybu jeden svůj zásadní krok – ale pak jsem si to zase rozmyslel. Trochu jsem zpanikařil kvůli úbytku inzerentů. Začal jsem mít strach, že všechno sázím na jednu kartu a začal jsem cítit potřebu diverzifikovat rizika, vytvářet nové projekty kolem a účastnit jiných projektů. To, myslím, byl jeden ze zásadních momentů, kdy jsem oslabil drive Bandzonu.

Vyvrcholilo to tím, že jsem rozpustil celý tým a začal to skládat znova. Zpětně jsem si říkal, že to byla chyba a měl jsem žít pořád jen Bandzonem. Dneska už mohl mít desetinásobnou hodnotu a já se mohl bavit s Googlem nebo se Seznamem o strategickém vstupu. Že bych to jen šéfoval a server by získal peníze na další rozvoj. Ale zase tím, že jsem začal budovat věci kolem, mám dneska hrozně pestrej život.

Rozjel jsem spoustu nových projektů, které by jinak nikdy nevznikly: Musician Factory od Jack Daniels, agenturu RedHead Music, nestal bych se součástí smsticketu, nedělal bych pravděpodobně na Óčku moderátora, nic z toho.

Líbil se vám článek

+7
Ne
Ano

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK