Na ty nejostřejší střely do živnostníků si jistě vzpomenete. Ministr průmyslu (dnes už bývalý) je označil za parazity. Současný šéf odborářů by jim zase v nemocnici nejradši dal jen třetinu sádry. K tomu připočtěme, že prakticky na každém veřejném jednání důchodové komise přijde řeč na to, že je potřeba živnostníkům zvýšit odvody na sociální pojištění. Válku švarcsystému navíc vyhlašuje pomalu každý ministr práce a sociálních věcí a každý druhý ministr financí…
Současná vláda zatím osladila podnikatelům život zejména kontrolním hlášením pro plátce daně z přidané hodnoty, elektronickým evidováním tržeb, od příštího roku jich také méně dosáhne na možnost uplatňovat výdaje paušálem. Není to málo, ale zdaleka to asi není ono velké vyrovnávání podmínek, zvyšování odvodů na povinná pojištění, seškrtávání paušálů… Bylo by to ale opravdu spravedlivé? Nepostavili bychom podnikání příliš velké bariéry? Zkusme si srovnat argumenty.
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
| Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Na straně živnostníků bude v našem duelu stát předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Proti němu pak makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman.
Karel Havlíček
Jaroslav Ungerman
Jsou tedy takzvané osoby samostatně výdělečně činné proti zaměstnancům tak zvýhodněné, jak se často tvrdí?
Pokud jde o daň z příjmu, odvádí OSVČ vůči zaměstnancům 32 procent, u sociálního pojištění je to 47 procent a u zdravotního pojištění 59 procent. Není ale co závidět, všechno je nějak vykoupeno. Živnostník nemá žádné sociální výhody, nemocenskou čerpá až po 14 dnech, dovolenou má za nulu, žádná ochrana při způsobení škody, žádné ošetřovné. OSVČ musí platit minimální zálohy i když má výdělek čistou nulu, a za všechno ručí celým svým majetkem.
Neexistuje jednoduchá odpověď, protože jak zaměstnanec, tak i OSVČ na své postavení pohlížejí z vlastní zkušenosti. Mohli bychom zde asi hovořit třeba o postavení zaměstnance, který má pracovní smlouvu a také nějakou výpovědní lhůtu – a přitom kolik z nich končí v práci do druhého dne, když si to šéf vezme do hlavy? Stejně tak asi platí, že nemalá část OSVČ si na svůj chleba vydělává dost těžko a v tom se v podstatě neliší od zaměstnanců v podnikatelském sektoru.
Přesto ale existuje jeden významný indikátor postavení zaměstnanců a OSVČ – a tím je placení daní. Podle statistiky daň z příjmů ze závislé činnosti, tedy od zaměstnanců (tj. zhruba za čtyři miliony osob), dosáhla v minulém roce bezmála 150 miliard korun a je jedním z největších příjmů státního rozpočtu. Daň z příjmu OSVČ dosáhla sedmi miliard korun (za půl milionu osob). Ještě v roce 2008 to bylo dva a půl krát více…
Odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a živnostníků – mělo by dojít k nějaké změně? Pokud ano, tak co konkrétně upravit – komu odvody zvyšovat, komu snižovat a o kolik, aby měly změny nějaký reálný dopad?
Každý pracuje v jiném sociálním režimu a jistotě. Systém je dnes fungující, nic bych neměnil. Je nesmysl domnívat se, že režim OSVČ je pro podnikání bůhvíjak výhodný. S ohledem na plné ručení a daně to moc pohodlné není, mnohem jednodušší je udělat si eseróčko za korunu a podnikat de facto bez rizika, s daleko lepší možností optimalizace.
Domnívám se, že určitá změna by byla vhodná, ale varoval bych před daňovým kutilstvím, které vidíme v posledních týdnech. To má jediný motiv – volby.
Jen pro osvěžení paměti – když začínal systém výdajových paušálů, pak pro většinu činností, jako je například projekce či poradenství a podobně, byl výdajový paušál 25 procent, později pak 30 procent. Dnes je to 60 procent. Tedy stát uznává, že náklady OSVČ tvoří 60 procent příjmů. Například pro činnosti v zemědělství je tento paušál 80 procent příjmů a teprve ze zbývajících 20 procent se pak platí daň z příjmu.
Zkusme diskutovat – pokud možno bez emocí – o tom, zda taková úroveň nákladů je vůbec reálná a racionální. Nelze se pak divit, že je v takových podmínkách potřeba zvyšovat minimální platby sociálního či zdravotního pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňovalo OSVČ, že pokud si budou odvádět na sociálním pojištění pouze minimální částku, dočkají se velmi nízkých důchodů. Měl by se stát v tomto ohledu víc angažovat, navýšit povinně minimální odvody, aby zabránil pádu živnostníků v důchodovém věku do chudoby, nebo je zkrátka každého věc se všemi důsledky, kolik si bude odvádět, případně spořit na stáří stranou někde jinde?
Živnostník velmi dobře ví, co mu bude stát platit v důchodu. Prakticky nic, a bude-li nyní odvádět výrazně víc, bude to jen o něco lepší nic. Je mu jako málokomu jasné, že nesmí spoléhat v důchodu na pomoc státu a musí se zabezpečit v produktivním věku. Jakákoliv agitka o tom, kolik má spořit, je směšná, nikdo to nebere vážně.
Ministerstvo má pravdu. Realitu nízkých důchodů velmi dobře vnímá, protože právě na ministerstvo práce a sociálních věcí se obracejí lidé s tím, že jejich důchod je nízký, a ptají se proč. Hovoříme-li o OSVČ, je přirozeně možná i jiná cesta. V ne tak dávné minulosti to přece bylo tak, že živnostníci si museli platit na svoji penzi každý individuálně. O tom přece krásně pojednává film Andělské oči natočený podle novely Bohumila Hrabala, kde skupina podvodníků slibuje slušnou penzi právě živnostníkům.
Možná, že bychom mohli i připustit, že OSVČ by si mohli na svoji penzi přispívat víc tak, že by jejich příspěvek byl započítán jako součást jejich daně a podobně. Právě problém penzí živnostníků nelze řešit izolovaně od jejich dalších plateb. Je to zkrátka o komplexní diskuzi, ke které bohužel těžko hledat partnery, protože to zpravidla bývá velmi emocionální. Stát se proto angažovat musí. Nakonec to v případě nízkých penzí dopadá tak, že ze státní sociální podpory se musí poskytovat další dávky.
Souhlasíte se změnami pro OSVČ, které přináší aktuální daňový balíček Ministerstva financí? Tedy navrácení možnosti uplatnit daňovou slevu na dítě a na manželku/manžela, kterou jim od roku 2013 vzala úsporná opatření vlády Petra Nečase…
Ano, to dává smysl. Sleva byla pro určitou skupinu živnostníků zrušena podle našeho názoru nezákonně a OSVČ využívající výdajové paušály nemohly uplatnit to, co všichni ostatní. Všechno to mířilo k Ústavnímu soudu a nebylo vůbec nereálné, že by to mohlo dopadnout jako u důchodců a všechno se bude vyplácet zpětně.
Ano, s tím lze souhlasit, nicméně platí, co už jsem řekl. Dal bych přednost nikoli jednotlivému izolovanému řešení, ale komplexnímu řešení celého problému OSVČ.
Jsou dnes podle vás výdajové paušály živnostníků pro daň z příjmu správně nastavené, nebo by mělo dojít k nějaké úpravě?
Měly zůstat na limitu obratu dva miliony korun, snížení hranice bylo zbytečné. Co se týká sazeb, zde je to vyvážené, jediné, co navrhujeme je zavést 90procentní sazbu pro všechny OSVČ podnikající v takzvaných nerozvinutých obcích. Je to spíše symbolické, už tak tam skoro nikdo nepodniká.
Jak už jsem uvedl, vidím nutnost snížit úroveň těchto paušálů – na první pohled bych řekl zhruba o deset procentních bodů. Nicméně také bych zvažoval, zda nezvolit systém, který by víc odrážel například místo podnikání a jiné podmínky. Konkrétně – je jistě rozdíl v příjmech kadeřnice na malém městě a v Praze v centru. Možná řešení nemusí přinést jenom výdajový paušál, ale případně i paušální daň z příjmu.
Jak velký problém dnes představuje švarcsystém? Spatřujete větší problém ve snaze a nátlaku některých zaměstnavatelů, aby jejich zaměstnanci pracovali na živnostenský list, nebo spíš v ochotě lidí nechat se zaměstnat na švarcsystém? A měl by stát přitvrdit, nebo naopak švarcsystém legalizovat?
Pokud by se jednalo o firmu, kde za výrobním pásem pracuje sto lidí na živnosťák, je to špatně a stát má celou řadu nástrojů, jak to rozpoznat. Pokud se jedná o drobnou činnost v rámci malého podnikání, nevidím na tom nic špatného, a není proto co legalizovat. Švarcsystém se už řeší od doby, co hájíme zájmy podnikatelů, a nic geniálního se zatím nevymyslelo.
Švarcsystém je zaměřen na to, jak se vyhnout placení daní, a proto ho v žádném případě nelze legalizovat. Švarcsystém dnes představuje velký a dokonce rostoucí problém. Jistě, že jeho malá část vzniká tím, že lidé jsou nuceni tímto způsobem pracovat, protože můžou svého „zaměstnavatele“ jen těžko odmítnout. Daleko závažnější problém však představují nejrůznější činnosti takzvané sdílené ekonomiky. Vždyť taxikáři v některém z provozovaných systémů pracují obdobně. Nebo pronajímatelé bytů. Kdo za ně platí daně z příjmu je záhadou, pokud vůbec přiznají nějaké příjmy. Možná, že zde vzniká skupina lidí, kteří si platí jen zdravotní pojištění a minimum sociálního a pro daňový systém vůbec neexistují. Sdílená ekonomika právě takový systém života umožňuje.
Souboj titánů. O evidenci tržeb a jejím smyslu…
Tátové kuponové privatizace Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Šli by do toho znovu? A s Klausem?
Za Josefa Středuly se z odborů stala neoficiální vládní strana, říká Vladimír Dlouhý, předseda Hospodářské komory.
Jan Sokol a Milan Hamerský. Kdybyste dovolil, já teď umřu. Eutanazie.
Senátor Jaroslav Kubera pálí jednu od druhé, právník Tomáš Kindl bojuje za právo nečichat cizí kouře.
Pirátský kapitán a šéf ochranných svazáků. Za co, komu a jak platit. Nebo neplatit.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 3. 2017 22:28
Pro jezevce, ty živnostníci oficialne neuživí ani sami sebe, vždyť tak vzorne plati dane, že pobírají důchody 3-5 tisíc ! ! !
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 3. 2017 11:49
Paraziti zůstanou stále jen parazity, a lidi co berou 9-12 tisíc jim prispivaji na zdravotnickou PÉČI a na dorovnání sociálních dávek k vyrovnávání podnikatelům jejich nízkých, jak invalidních, tak i starobních D U C H O D U !
V diskuzi je celkem (48 komentářů) příspěvků.