Dlužníci v osobním bankrotu by měli splatit věřitelům víc peněz než doteď. Od novely insolvenčního zákona, která začala platit od června, si to slibuje ministerstvo spravedlnosti. Nově se totiž bude vždycky prodávat majetek dlužníků, zatímco předchozí pravidla to nevyžadovala.
Odborníci z praxe ale rovnou mírní možné zděšení dlužníků. Lidé v insolvenci totiž většinou nemají žádný hodnotnější majetek k případnému prodeji, ze kterého by mohli věřitelé těžit.
A hlavně: Insolvenční správce nesmí prodávat obydlí dlužníka nebo třeba jeho pračku a ledničku. I další zbytné věci, jako jsou třeba auto nebo televize, půjdou prodat jenom v případě, že to bude dávat ekonomický smysl.
Prodávat se bude povinně
Doteď existovaly tři způsoby oddlužení: splátkový kalendář, prodej majetku nebo jejich kombinace. V drtivé většině případů se oddlužení řešilo splátkovým kalendářem, tedy pravidelnou měsíční úhradou dluhů během pěti let. K prodeji majetku se přistupovalo jenom v šesti procentech případů, vyplývá ze statistik ministerstva spravedlnosti.
Jednoduše proto, že dlužníci moc takového majetku nemají. „Z praxe víme, že jsou to většinou lidé, kteří mají pravidelný příjem ve formě mzdy, daru nebo důchodu, avšak nevlastní mnoho hodnotnějšího majetku. A pokud ho vlastní, je už ve většině případů zastavený ve prospěch některého z věřitelů,“ říká Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Už doteď tedy bylo možné splátkový kalendář doprovodit i prodejem dlužníkova majetku. Nedělo se to ale právě proto, že nebylo co prodávat. Od června mají insolvenční správci nově povinnost majetek vždycky prodávat. Tedy i aktivně zjišťovat, jestli nějaký takový existuje.
„Od začátku června se už nelze oddlužit pouze splátkovým kalendářem, vždy k němu přibude právě prodej majetku. Dlužníci by tak nezajištěným věřitelům měli zaplatit větší část dluhů než dosud, protože věřitelé dostanou peníze nejen ze srážek ze mzdy, ale také z prodeje majetku dlužníků,“ dodává Bačkovský.
„Prodej movitého majetku neměl dosud fakticky žádný vliv, protože drahé šperky dlužníci případně snadno skryli – na rozdíl od nemovitostí. A běžné vybavení má jen nepatrný finanční potenciál,“ vysvětluje Daniel Hůle, dluhový analytik z neziskové organizace Člověk v tísni.
Dá se podle něj čekat, že prodej majetku se teď využije daleko častěji. Půjde ale o prodej drobného majetku, takže věřitelé se o moc víc peněz nedočkají. „Musíme si uvědomit, že ze začátku budou v naprosté většině případů vstupovat do oddlužení lidé v exekuci, takže jejich majetek už je přebraný mobiliárními exekucemi,“ upřesňuje Hůle.
„Kombinace prodeje majetku a splátkového kalendáře za podmínek uvedených v českém zákoně jsou v mezinárodním srovnání spíše výjimečné a velmi přísné,“ hodnotí novinku Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Ledničku či pračku nevezmou
Prodej majetku má ale jasná pravidla. Dlužníci se nemusí bát, že hned skončí v holobytu nebo dokonce na ulici. Insolvenční zákon například zakazuje prodej takzvaného obvyklého vybavení domácnosti.
„Jde zejména o lůžko, stůl, židle, kuchyňskou linku, kuchyňské nářadí a nádobí, ledničku, sporák, vařič, pračku, vytápěcí těleso, palivo, přikrývky a ložní prádlo,“ vyjmenovává Oldřich Řeháček, insolvenčního správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
„Takové předměty je možné prodat pouze tehdy, pokud jejich cena zjevně přesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,“ dodává Bačkovský.
Zákaz prodeje se vztahuje také na studijní a náboženskou literaturu, školní potřeby či dětské hračky.
Naopak do běžného vybavení domácnosti nepatří televize nebo auto, zdůrazňuje Bačkovský. I u jejich prodeje ale platí ještě další omezující podmínka: předpokládaná cena musí být dostatečně vysoká na to, aby z ní insolvenční správce mohl zaplatit nejenom náklady na zajištění prodeje a svou odměnu, ale také poslat peníze věřitelům.
Insolvenční správce tak nemůže bezhlavě prodávat všechno, na co u dlužníka přijde, aby získal odměnu. Ta třeba u prodeje majetku do půl milionu korun dělá 15 procent z hodnoty prodeje.
„Zkrátka hrozba prodeje majetku je myslím přeceňována,“ shrnuje Hůle.
Nová ochrana obydlí
Červnová novela zavádí také ochranu obydlí dlužníka. „Pokud nepřesáhne hodnotu stanovenou v nařízení vlády, není dlužník povinen ho vydat insolvenčnímu správci k prodeji,“ říká Bačkovský. Obvyklá cena u bydlení se stanovuje podle dat, které na základě skutečných převodů nemovitostí sleduje Český statistický úřad.
Taková ochrana už se nevztahuje na byty nebo rodinné domy, které jsou zastavené. O jejich případném prodeji rozhoduje věřitel, tedy nejčastěji banka či úvěrová společnost.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 6. 2019 17:59, Amalie Navratilova
Nezlobte se prosim na mne ale toto musim komentovat. I ja prosla hruzostrasnou skusenosti s exekucemi kdy dluh 30.000 Kc byl najednou 200 tisic a take s Panem Vranou ktery se nestydel nechat si dvakrat zaplatit prokazatelne zaplacene a nikdo nam nepomohl,protoze to bylo ZAKONNE.Slysime,jak se stat snazi lidem pomoct ale stale neni slyset to zakladni.Dluhy by se meli platit ale proc stat dovolil ony nehorazne pokuty a procenta a odmeny pro exekucni uredniky?Nechte lidi v klidu zaplatit dluhy s prijatelnym poplatkek, ne zivot rujnujicim narustem ceny dluhu.To je prece cesta,ktera je praktikovana vsude v civilizovane Evrope.Ne nicit lidi kteri se k dluhu hlasi ale prijdou o vsechno, protoze stat kdysi dovolil tyto (ne)zakonne praktiky.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 6. 2019 11:57
Češi šou ovce
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.