Nová pravidla osobních bankrotů: který z návrhů projde?

Monika Veselíková | 10. 9. 2018 | 10 komentářů

Pravidla pro proces oddlužení je potřeba zmírnit. Jak konkrétně, na tom se politici neshodují. Aktuálně je ve hře zhruba čtyřicítka návrhů.

Nová pravidla osobních bankrotů: který z návrhů projde?

Novelu insolvenčního zákona (přesněji zákon o úpadku a způsobech jeho řešení) čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Vedle návrhu exministra spravedlnosti Roberta Pelikána – tří variant oddlužení, včetně varianty nulové – je ale na stole zhruba čtyřicítka pozměňovacích návrhů, další můžou přibýt do polovičky září. Řada z nich řeší dílčí technické záležitosti, některé ale do pravidel oddlužení zasahují citelněji. Jde například o návrhy podané poslancem Patrikem Nacherem (ANO), které minulý týden podpořil Podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. „Pravidla osobních bankrotů představují obrovský problém – nejen právní, ale hlavně sociální a ekonomický. Skoro 900 tisíc lidí čelí exekuci a institut oddlužení je jim často nedostupný,“ řekl po jednání podvýboru jeho předseda Marek Výborný (KDU-ČSL).

Hledáte pomocnou ruku?

Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:

Sedm, pět nebo tři?

Osobní bankrot teď soud povolí dlužníkům, kteří mají závazky alespoň ke dvěma věřitelům a dluhy nehradí déle než třicet dní. Vedle toho musí dlužník soudu prokázat schopnost splatit během pěti let alespoň 30 procent dluhů.

Novela exministra Pelikána chce výše uvedená pravidla zmírnit. Na oddlužení mají dosáhnout i lidé, kteří na splacení třetiny závazků nemají: sedm let by se museli snažit dluhy umořovat, po uplynutí této doby – bez ohledu na výši splacené částky – by se jim zbývající závazky odpustily. Protože návrh zákona nepočítá s žádnou minimální hranicí, v praxi by nemusel dlužník věřitelům uhradit nic. Zaplatil by pouze odměnu pro insolvenčního správce, která dělá zhruba tisíc korun. Krom sedmileté varianty oddlužení má podle Pelikána zůstat možnost splatit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Zároveň novela počítá s variantou, kdy dlužník umoří během tří let polovičku závazků.

Pozměňovací návrh Patrika Nachera a jeho kolegyně z hnutí ANO Taťány Malé sedmiletou variantu škrtá. Mírnější podmínky chce v insolvenčním zákoně ponechat, přesouvá je ale do pětileté varianty oddlužení. „Sedmiletá varianta byla odbornou veřejností opakovaně označena za zbytečně nákladnou, aniž by nutně garantovala nezajištěným věřitelům vyšší míru uspokojení. Pro zcela nemajetného dlužníka naopak představuje dlouholeté vystavení negativním účinkům insolvenčního řízení významnou zátěž, u které nelze předpokládat odpovídající pozitivní dopady,“ stojí v dokumentu.

Stejně jako Pelikánova novela i návrh Nachera a Malé počítá s tím, že dlužník žádající o insolvenci nebude muset prokazovat schopnost splatit třetinu dluhů. Jeho povinností ale bude vynaložit veškeré úsilí, aby uspokojilsvoje věřitele. Pokud na konci pětileté lhůty soud uzná, že dlužník dělal, co bylo v jeho silách, zbytku dluhů ho zbaví. Nezávisle na tom, zda během procesu oddlužení umoří pět nebo deset procent svých závazků. Přijmout tuto variantu insolvenčního zákona doporučil poslancům Podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. Zároveň kývl na návrh poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) na snazší oddlužení seniorů a hendikepovaných – proces oddlužení by v jejich případě mohl trvat pouze tři roky.

Propojeno!

„Lepší podmínky oddlužení jsou naprostá priorita a je dobře, že je novela na stole. Úplně upřímně nechápu, proč udržujeme podmínku oddlužení deset procent nebo proč se mluví o dlouhé sedmileté lhůtě. To jsou pro mě těžko pochopitelné parametry, které například na Západě vůbec nemají,“ říká ředitel Institutu pro sociální inkluzi:

Martin Šimáček: Stát si vyrábí vlastní chudé

Úroky a poplatky až na druhém místě

Mezi dalšími pozměňovacími návrhy se objevila snaha o zjednodušení pravidel podávání insolvenčních návrhů. Od loňského roku nesmí dlužníci podávat návrh na oddlužení sami, ale pouze prostřednictvím advokátanotářeinsolvenčního správce, soudního exekutora nebo akreditované osoby. Akreditovanou osobou může být v praxi právnická osoba (nejčastěji nezisková organizace), která k tomuto účelu získala akreditaci Ministerstva spravedlnosti. Na rozdíl od advokátů a notářů ale musí neziskovky poskytovat své služby zdarma. Podrobně o podání návrhu ve starším článku:

Se zpracováním a podáním návrhu na oddlužení se pak pojí obsáhlé papírování. Dlužník musí doložit dluhovou minulost, respektive seznam všech svých závazků. V praxi ale dlužníci často netuší, komu a kolik dluží. „Úpadek dlužníka může být dostatečně osvědčený jinými prostředky než seznamem závazků. Například existencí bezvýsledných vícečetných exekucí. Seznam závazků navíc nenahrazuje formální přihlášení pohledávky věřitelem a nemá vliv na povinnost insolvenčního správce sestavit regulérní seznam přihlášených pohledávek a nutnost věřitelů své pohledávky přihlásit,“ píše se v dalším z pozměňovacích návrhů, který chce povinnost připojovat seznam závazků zrušit. Zpracování návrhu na povolení oddlužení by se tak značně ulehčilo, což je žádoucí hlavně vzhledem k omezenému počtu akreditovaných osob, kterých je aktuálně kolem padesáti. Jejich kapacity by nemusely stačit na nárůst dlužníků, kteří o osobní bankrot požádají.

Když už musíte...

... půjčte si u někoho normálního

Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.

Poslanci budou projednávat také návrh, který chce z úroků a poplatků z prodlení převyšujících původní dlužnou částku udělat podřízené pohledávky. To by znamenalo, že se budou splácet až po úplném zaplacení všech ostatních pohledávek zahrnutých do oddlužení. V praxi se totiž kvůli umořování sankčních poplatků a úroků jednoho věřitele často nedostává na splácení dluhu jiného věřitele, který si tyto – mnohdy vysoké poplatky – nenapočítal. „Zároveň nelze odhlédnout od toho, že řada takových pohledávek vznikla před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru, kdy skrze nedostatky v právní úpravě docházelo ke vzniku excesivního příslušenství tvořeného především úroky z prodlení a smluvními úroky,“ stojí v návrhu.

Současný ministr spravedlnosti Jan Kněžínek by pak uvítal přednostní uspokojování dluhů na alimentech pro děti. Podpořil také návrh, který chce zavést možnost oddlužení z objektivních důvodů přerušit. Třeba v situaci, kdy dlužník přijde o práci. Novelou insolvenčního zákona a jednotlivými pozměňovacími návrhy se bude na konci září zabývat Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. Poté by již mohli o nové podobě oddlužení rozhodovat poslanci.

Líbil se vám článek

+26
Ne
Ano

Diskuze

10. 9. 2018  |  04:33  |  Alena

Je načase zmenit a zmirnit průběh řízení, spoustu dlužníků se do teto situace dostali problémy v ...Celý text

10. 9. 2018  |  09:14  |  josef

Vzdyt existuji neziskovky, ktere s tim umi skutecne pomoci.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK