Mládí vpřed? Každý pátý mladý Evropan je nezaměstnaný!

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku bylo v Evropské unii podle Eurostatu bez práce zhruba 5,37 milionu osob do 25 let. Tedy každý pátý mladý člověk.

Míra „nezaměstnanosti mládeže“ se pochopitelně v jednotlivých zemích liší. Nejvyšší je podle očekávání ve Španělsku (45,7 procent) a Řecku (42,8 procent), v těsném závěsu následují Slovensko, Litva a Lotyšsko. Nejlepší situace je naopak v Nizozemsku a Rakousku, kde mladí navíc začínají pracovat v nízkém věku. Roli hraje také jejich vyšší flexibilita a větší počet volných míst. Česká republika se nachází zhruba uprostřed žebříčku, v říjnu 2011 činila nezaměstnanost osob do 25 let 18,8 procent.

Propojeno

Pohled na pracovní trh ve Španělsku a na změny v českém pracovním právu.

Proč je 40 procent mladých Španělů nezaměstnaných a valná část zaměstnaných pracuje jen na krátkodobé smlouvy či brigády? Co přinese posílení dvojkolejnosti českého pracovního práva?

• Španělé se vzbouřili proti tunelování státu. Česko míří podobným směrem
• Drábek rozdává: socík pro jedny, kapitalismus pro druhé

Změny v českém zákoníku práce

• Změny v zákoníku práce: co nás čeká a nemine

Proč mají mladí lidé problém sehnat práci? Jednak kvůli nedostatku zkušeností, důvodem je ale i nejistota, kterou zaměstnání mladého člověka představuje. U mladého člověka hrozí firmě riziko, že se například rozhodne studovat nebo odjet do zahraničí.

Špatnou situaci můžeme přičíst také současné napjaté situací v Evropě. Pokud se firmy rozhodly pro úspory a propouštění, v řadě případů se nejprve zbavily osob, které mají nejméně zkušeností.

Nejdřív začínají pracovat Dánové

Věk, ve kterém se mladí lidé zařazují mezi ekonomicky aktivní, se v jednotlivých zemích EU liší. Ten Eurostat určuje jako věk, ve kterém už vydělává více než polovina osob. V Dánsku se jedná o 15 let, v Nizozemsku o 16, ve Velké Británii a Rakousku o 17 let. Patří sem i Finsko. „Je tu poměrně běžné, že po skončení gymnázia student nejméně rok pracuje a cestuje a pak se teprve zkusí přihlásit na univerzitu,“ říká Saara Juustiová, která studuje v Helsinkách.

Největší podíl měly ve skupině do 24 let tytéž země, nejmenší část mladých lidí naopak pracovala v Maďarsku, Lucembursku, Řecku a Rumunsku, kde se jednalo o nejvýše čtvrtinu všech osob.

Jak z dat Evropské komise vyplývá, pro mladé lidi, kteří pracují, jsou typické zvláště dálkové úvazky. Ty se navíc často vyznačují nepravidelností, běžná bývá práce o víkendu, ve večerních nebo nočních hodinách, případně na směny.

Co se týká typu smluv, téměř polovina osob do 25 let pracuje na dobu určitou. Tento druh kontraktu je typický zvláště pro Estonsko, Polsko a Portugalsko. Důvodem může být, stejně jako v případě částečných úvazků, neochota zaměstnavatele dát hned pracovní pozici jedinci bez zkušeností, který se často ještě při práci vzdělává.

V České republice je podíl těchto smluv stejně jako v dalších postsovětských republikách poměrně nízký. Za výhodu můžeme označit vyšší ochranu pracovního místa, nedostatkem je omezená flexibilita a vyloučení osob, kterým zaměstnavatelé nemohou nabídnout více – ostatně 63 procent mladých lidí v EU pracuje částečně právě proto, že plný úvazek nesehnali.

Typická práce? Prodavačka nebo číšník

Nabídky práce na Peníze.cz

Hledáte pracovní místo? Na Peníze.cz najdete komplexní a pravidelně aktualizovanou nabídku pracovních pozic z úřadů práce v České republice. Můžete vyhledávat podle pracovních oborů, ale také podle okresů či přímo obcí – a samozřejmě obě možnosti kombinovat.

Nejčastěji (téměř z 60 procent) osoby do 25 let pracují v sektorech maloobchodu a velkoobchodu, výroby, stavebnictví a hotelů a pohostinských služeb. Problém najít práci ve svém oboru mohou mít i vystudovaní vysokoškoláci. „Moje známá, která studovala účetnictví, musela jít prodávat boty. Místo našla až díky této zkušenosti, prý kvůli tomu, že umí jednat s lidmi,“ komentuje Pooja Varyaniová ze Skotska. Girts Aleksans, který v Rize studuje práva, má s manuální prací také zkušenost, ale z jiného důvodu: „Dělám v baru, protože si vydělám víc, než kdybych se snažil dělat něco kvalifikovaného.“

Mladí lidé jsou buď klasicky zaměstnaní, pracují v rodinných firmách nebo se věnují podnikání – podíl těchto osob je však v EU malý, ve skupině 15 až 24 let se jedná o čtyři procenta, nejvíce je takových lidí v Itálii a Rumunsku. V České republice činí podíl podnikatelů ve skupině do 24 let 6,6 procenta.

„Nízký podíl mladých podnikatelů není překvapující, neboť mnoho těchto lidí ještě postrádá schopnosti, zkušenosti a zdroje potřebné k otevření vlastního podniku. Mladí lidé navíc většinou chtějí získat první pracovní zkušenost jako zaměstnanci, než začnou pracovat sami na sebe,“ uvádí Evropská komise ve zprávě Youth in Europe. A Statistical Portrait.

Proč je nezaměstnanost riziková

Nezaměstnanost mladých se Evropská komise i národní vlády snaží řešit, aby zabránily sociálnímu vyloučení a zhoršení životního standardu těchto osob. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím roste riziko, že se jedinec k pracovním návykům nevrátí.

„Ačkoliv je skupina mladých lidí v současné době méně početná a tito lidé jsou lépe vzdělaní než předchozí generace, vstup na pracovní trh pro ně zůstává složitým a mnozí z těch, kteří již uplatnění našli, vykonávají špatně placenou práci,“ upozorňují zástupci komise.

Motivace těchto lidí se tak často postupně snižuje. „Cena za nezaměstnanost mladých může být vysoká. Jednak přicházejí v úvahu klasické přímé náklady jako u zbytku obyvatelstva: dávky, ztracené daně z příjmu, promrhaný potenciál. Nepřímé náklady lidí mohou být vyšší. Příkladem je emigrace,“ varuje Václav Trejbal v textu Vysoká nezaměstnanost mladých.

Anketa

Kdy jste poprvé dostali „jistější“ práci?

Do dvacíti letDo pětadvacítiDo třiceti letDo pětatřicetiPozdějiNikdyNikdy, ale taky jsem o to nestál

Řešení?

Systematicky se v rámci Evropské unie na situaci mládeže zaměřuje dokument The EU Youth Strategy z listopadu 2009, který vytváří plán pro období 2010 až 2018. Samotné úkoly zní ale velmi všeobecně, nástroje, jak stanovených cílů dosáhnout, chybí úplně.

Jak tedy nezaměstnanost mladých omezit? Posílit by měla především preventivní opatření. Sem patří lepší informační kampaň při rozhodování o volbě povolání (což obvykle probíhá v devátých třídách základních škol). Stejně tak by se mohla část vysokoškolského studia zaměřit na praktické požadavky firem. Posílit by měla spolupráce univerzit s podnikatelským sektorem, mobilita studentů, nabídka stáží, které sice nepřinesou výdělek, nicméně vedou ke zlepšení kvalifikace, vytvoření pracovních návyků a k získání užitečných kontaktů. V neposlední řadě by napomohlo vytvoření takového stipendijního systému, který by umožnil zájemcům ze sociálně vyloučených rodin studovat a který by motivoval k dosahování dobrých výsledků.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem