Prudký růst cen bytů se blíží svému vrcholu, po zhruba čtyřletém zdražování můžeme čekat mírný pokles cen bydlení. Nebude ale zdaleka tak výrazný jako předchozí růst. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Českou bankovní asociaci zpracoval Tomáš Somogyi působící ve finanční skupině Conseq.
„Lze očekávat, že ceny bytů v centru hlavního města budou setrvávat na své úrovni, ceny bytů na periferiích a starších panelových sídlištích mohou být vystaveny cenové korekci, stejně tak jako nemovitosti situované nedaleko za hranicemi hlavního města Prahy,“ uvádí studie. Obecně by měly zlevnit hlavně byty „v oblastech vzdálených od ekonomických center regionů“.
Od vzniku samostatného Česka v roce 1992 zažíváme už třetí vlnu intenzivního růstu cen bydlení, připomíná Somogyi. První proběhla mezi lety 2000 a 2004 a táhla ji hlavně pozitivní očekávání spojená se vstupem do EU. Byty mimo Prahu tehdy zdražily v průměru o 86 procent, v Praze o 76 procent.
Během druhé vlny v letech 2006 až 2008 vzrostly nabídkové ceny bytů v průměru o 64 procent mimo Prahu a o 56 procent v Praze. Mohly za to především rozvoj úvěrů na financování bydlení, dobrá situace na trhu práce, růst mezd a pozitivní očekávání – všechno pak ukončila ekonomická krize.
Třetí vlna prudkého růstu cen probíhá od roku 2014. Podle analýzy stouply nabídkové ceny bytů o 43 procent mimo Prahu a o 55 procent v Praze.
Analýza ukazuje, že vždycky zhruba rok po dosažení cenového vrcholu přišlo mírné zlevnění, které Somogyi nazývá korekcí. Po první vlně to bylo o 14 procent mimo Prahu a o sedm procent v Praze, po druhé vlně o 17 procent mimo Prahu a 13 procent v Praze.
Vývoj cen bytů a mezičtvrtletních změn v letech 2000 až 2018.
Z čerstvých údajů vyplývá, že současný růst cen zpomaluje, někde se už zastavil. Somogyi ale nečeká, že by přišel dramatický pokles. Jak velké zlevnění tedy můžeme čekat? „Záležet to bude na řadě okolností, jejichž vznik a intenzitu není snadné předpovídat. Patří mezi ně budoucí vývoj ekonomiky, situace na trhu práce, dynamika příjmů obyvatel, důvěra v budoucnost a podobně,“ říká analytik.
Podle jarních výpočtů České národní banky jsou letos ceny bytů nadhodnocené o 15 procent, zatímco před rokem to bylo 10 procent. Aktuální ceny nemovitostí nemusejí být z dlouhodobého hlediska udržitelné, varovala bankovní rada.
„Navzdory korekcím lze říci, že byty v České republice se v dlouhodobém horizontu stále zhodnocují. Je to jeden z důvodů, proč si myslím, že koupě nemovitosti, samozřejmě nezatíží-li to přespříliš rodinný rozpočet, je stále dobrým rozhodnutím,“ zdůrazňuje Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace. Ta sdružuje banky, nabízející mimo jiné právě úvěry na financování bydlení.
Dlouhodobým problémem zůstává neuspokojená poptávka kvůli nízkému počtu volných a cenově dostupných bytů, hlavně v Praze. Počet vydaných stavebních povolení zůstává velmi nízký. Staňura nicméně dodává, že počet dokončených bytů v posledních letech roste. Zvýšená nabídka by se na trhu měla projevit v příštím roce, věří.
Studie také předpovídá, že v dalších letech dá víc lidí přednost nájemnímu bydlení. Jeho podíl doteď v Česku patří k nejnižším v Evropě.
Rozdělení obyvatelstva podle užívání nemovitosti v roce 2017 (v procentech populace)
Průměrná česká domácnost vydává na bydlení zhruba 22 procent svého rodinného rozpočtu, uvádí analýza s odkazem na data Eurostatu z roku 2017. To nás řadí do průměru Evropské unie.
Podíl nákladů na bydlení na disponibilním důchodu průměrné domácnosti. Zdroj: Eurostat a Tomáš Somogyi
Podle nejnovějších čísel Českého statistického úřadu vydávají tuzemské domácnosti za bydlení v průměru 15,9 procenta ze svých čistých peněžních příjmů. V posledních pěti letech tento podíl klesal, protože příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich náklady na bydlení.
Mezi jednotlivými typy domácností ale najdeme výrazné rozdíly, zdůrazňují statistici. Pro téměř desetinu domácností představují výdaje na bydlení včetně energií víc než 40 procent z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíc takových domácností – víc než čtvrtina – je mezi samostatně žijícími a nepracujícími důchodci. Podrobnosti o výdajích za bydlení jsme přinesli v samostatném textu.
„Srovnáme-li cenu metru čtverečního v novostavbě s čistou mzdou, pak v Praze je cena více než čtyřnásobně větší (419 %), přitom v Mnichově činí tento ukazatel 378 %, ve Vídni 327 %, v Bratislavě 292 %, v Berlíně 272 % a v Brně 258 %,“ uvádí Somogyi ve studii pro Českou bankovní asociaci.
Společnost Deloitte nedávno spočítala, že na koupi nového bytu o rozměrech 70 metrů čtverečních musí Češi vynaložit 11,2 průměrných ročních platů – kdyby neutráceli za nic jiného. Ve srovnání dvanácti vybraných evropských zemí je situace u nás nejhorší (víc si můžete přečíst tady).
Analytici Deloitte se zaměřili i na výši nájmů. Nejdražší jsou v centru Paříže (27,8 eur za metr čtvereční měsíčně), na druhém a třetím místě jsou norská města Oslo (25,3 eur) a Trondheim (21,3 er). Nejlevnější nájem ze sledovaných měst je v maďarském Debrecínu (6,4 eur). V Praze přijde metr čtvereční na 13,4 eur, v Brně na 9,6 eur a v Ostravě 6,6 eur.
Podle Indexu dostupnosti bydlení, který počítá developerská společnost Central Group, vydělává průměrný obyvatel Prahy na průměrný nový byt v hlavním městě skoro 15 let. Celou hrubou mzdu by samozřejmě musel šetřit právě na nákup bytu, tedy neutrácet za nic jiného.
Tržní cena bytů (nových i starších) v Česku byla v letošním druhém čtvrtletí průměrně o 8,2 procenta vyšší než před rokem, vyplývá z HB Indexu sestavovaného Hypoteční bankou. Od začátku roku 2010 zdražily byty už skoro o 45 procent. Zdražování ale zpomaluje, hlásí banka.
Růst průměrné tržní ceny bytů v ČR. Zdroj: HB Index Hypoteční banky
Od roku 2010 stouply ceny bytů nejvíc v Brně – o 58,9 %. V Praze se zvýšily o 47,7 %. Naopak dlouhodobě nejméně zdražily v Ústeckém kraji – od roku 2010 jenom o 13,7 %.
Podle čerstvých statistik společnosti Deloitte nabízejí developeři v Praze nové byty s průměrnou cenou 107 700 korun za metr čtvereční. Meziročně tak zdražily o víc než sedm procent, oproti roku 2014 dokonce o 65 procent. Průměrný volný byt v Praze z nabídky developerů je necelých 67 metrů čtverečních velký a stojí 7 160 000 Kč. Nejdražším obvodem zůstává Praha 1 (s průměrnou nabídkovou cenou 193 000 Kč ze metr čtvereční), nejlevnějším Praha 9 (95 600 Kč).
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 8. 2019 12:10, deprese
Pokud budou v bankách nízké úroky u spoření, tak lidé budou ukládat peníze do nemovitostí a tím vzroste poptávka i ceny. Jednoduché. Lidi mají dost peněz i v zahraničí a raději si koupí byt, ikdyž bude prázdný, než aby nechali peníze ležet v bankách. Pokud je inflace, rostou mzdy, životní úroveň a ceny, poroste i cena bydlení. To, že bude u nás vývoj ekonomiky špatný neznamená, že Rusáci nebo Číňani nebudou kupovat domy a pak je třeba pronajímat českým občanům, že.:)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 8. 2019 8:14, Karel
Takže na to nemáš názor a jenom tady plácáš nesmysly.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.