Aktuálně platí: první tři dny (respektive prvních čtyřiadvacet neodpracovaných hodin) se marodí zadarmo, od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy a patnáctý den přichází na řadu nemocenská od státu.
Karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Hlavním cílem opatření bylo snížení počtu neschopenek, respektive lidí, kteří nemocenský systém zneužívají. Zavedení karenční doby tehdy napadli sociální demokraté a Ústavní soud ji nakrátko zrušil, od 2009 ale platí beze změny. Další stížnosti sociálních demokratů u Ústavního soudu i snahy o změnu zákonů skončily neúspěchem.
Letos na jaře ČSSD zrušením karenční doby podmínila svůj vstup do vládní koalice. Premiér Andrej Babiš s jejím vyškrtnutím musel souhlasit. „Proplácení prvních tří dnů nemocenské spustíme od prvního července 2019, tedy v původním termínu. Dnes jsem se s premiérem Babišem domluvila, že příslušná novela půjde příští týden do dalšího čtení a poslanci ANO budou hlasovat v souladu s programovým prohlášením vlády,“ uvedla minulý týden na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Novelu zákoníku práce, která má pravidla nemocenské změnit, má tento týden ve druhém čtení projednat Poslanecká sněmovna. Samozřejmě se ještě může stát, že novela neprojde, ale vzhledem k rozložení sil v Parlamentu, to není pravděpodobné.
Na konci října prošel návrh novely Sněmovnou. Senátoři ho ale zamítli, takže novela putovala zpátky poslancům. 22. ledna ale Poslanecká sněmovna senátory přehlasovala. Nyní tedy zákon čeká jen na podpis prezidenta. Počítá se s tím, že účinný bude už od července 2019.
Jak se na návrh zrušit karenční dobu dívají ekonomové, analytici a reprezentanti zaměstnanců i zaměstnavatelů?
Podle předkladatelů návrhu – poslanců ČSSD – má zrušení karenční doby alespoň zčásti napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a sociálně slabých zaměstnanců, zejména matek samoživitelek a invalidů. „Za současné situace, kdy jsou zaměstnanci na trhu práce postaveni před životní dilema přijmout práci za minimální mzdu nebo mzdu blízkou minimální mzdě, nebo zůstat bez práce a vystavit tak rodinu a děti hmotné nouzi, se jeví navrhovaná úprava nezbytností,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.
Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (týká se pouze zaměstnanců, za které šéf platí nemocenské pojištění, živnostníci na ni nárok nemají) se počítá jako šedesát procent denního průměrného hodinového výdělku, který se ovšem snižuje prostřednictvím redukčních hranic. V praxi to znamená následující: úředníci vypočtou, kolik dělal za poslední čtvrtletí váš hrubý hodinový výdělek (součet hrubých příjmů vydělí počtem odpracovaných hodin) a na výsledek uplatní redukční hranice. Ty pro rok 2018 vypadají následovně:
Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se následně vypočte 60 procent a výsledná suma se vynásobí počtem prostonaných dní.
Pokud tedy bude marodit zaměstnanec s průměrnou hrubou hodinovou mzdou 150 korun (odpovídá měsíčnímu hrubému výdělku přibližně 24 000 Kč), přijde si během deseti dní pracovní neschopnosti na 6480 korun. Od příštího roku by si ale polepšil o 1944 korun (počítáno podle redukčních hranic platných pro letošek) a celkově by jeho náhrada mzdy dělala 8424 korun.
Vedle marodů chce ministerstvo práce od prvního července příštího roku přilepšit také rodičům malých dětí: konkrétně navýšením celkové sumy rodičovského příspěvku z 220 na 260 tisíc korun.
Jak jsme psali v úvodu, zavedení karenční lhůty mělo zamezit zneužívání nemocenského systému. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že zatímco v roce 2007 bylo 2,865 milionů ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, v roce 2014 počet ukončených neschopenek klesl na 1,285 milionu. Jeden až tři dny se v roce 2007 marodilo v 78 tisících případech, v roce 2014 šlo o 57 tisíc neschopenek. Případů krátkodobé pracovní neschopnost na čtyři až čtrnáct dní bylo v roce 2007 1270 tisíc, v roce 2014 pak zhruba 510 tisíc.
Proti zrušení karenční doby se dlouhodobě stavějí zaměstnavatelské organizace. Vedle zvýšení nemocnosti jim vadí rostoucí náklady firem na zaměstnance. Ty chce ale stát kompenzovat snížením sumy, kterou musí zaměstnavatel za každého zaměstnance odvádět na nemocenském pojištění (to je součástí pojištění sociálního) o dvě desetiny procenta: z 2,3 na 2,1 procenta hrubé mzdy. Pokud se na nemocenském pojištění vybere míň, bude státní kasa tratit zhruba 2,6 miliardy korun ročně. Účet nemocenského pojištění je ovšem od roku 2010 každoročně v průměru o tři a půl miliardy korun v přebytku.
Po čtrnácti dnech pobírání náhrady mzdy přebírá štafetu stát, který marodům vyplácí nemocenskou. Peníze přitom čerpá z nemocenského pojištění, které do státní kasy odvádí zčásti zaměstnavatel, zčásti zaměstnanec ze své hrubé mzdy. V Česku se na nemocenské pojištění dlouhodobě vybírá víc, než kolik se nakonec vyplatí. V tabulce níž si můžete prohlédnout průměrný měsíční počet příjemců nemocenské v jednotlivých letech a celkovou sumu vyplacenou na této dávce za rok.
Nemocenská | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 |
Průměrný měsíční počet příjemců | 183 900 | 175 100 | 158 400 | 133 600 | 127 900 |
Celkové roční výdaje | 16 985,3 milionu Kč | 15 428 milionů Kč | 13 880,5 milionu Kč | 12 035,5 milionu Kč | 11 464,9 milionu Kč |
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 10. 2018 20:43, Kočka
Pracující mají mít všechny dny nemocenské proplacené. Když jsou lidi na sociálce nemocní, berou stále stejnou podporu. Nic se jim nekrátí. Pracující z platu odvádějí dost peněz do systému. Ale i živí nepracující, hlavně ty dlouhodobé.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 10. 2018 12:41, jezevec
mnoho diskutujících e zjevně chudší nejen ekonomicky, ale i duchem. tenhle stát má jen jedny lidi a jedny peníze. pokud bude víc proplácet za kraviny, zbyde méně peněz na prevenci a skutečně závažná onemocnění. takže, bulíci - dostanete proplacenou svou rýmičku od prvního dne, acylpyrin dostanete zadáčo, a nemusíte zaplatit ani solidární stokorunový příspěvek na pohotovosti. a pak chcípnete na rakovinu, protože jste na preventivní prohlídku přišli o dva roky později. určitě tohle chcete???
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.