Zdroj: Shutterstock
Z venkova mizí služby. Mladí, pokud se úplně neodstěhují, si všechno potřebné včetně nákupů jedou vyřídit do města, staří nemají velkou kupní sílu. Podnikatelé zejména v nejmenších vsích postupně zavírají krám. Na alarmující vývoj venkova upozorňují podnikatelská sdružení, profesní a zájmové organizace, živnostníci a také Ministerstvo zemědělství. „Malé obce, zejména ty do tisíce obyvatel, nemají často dost peněz ve svém rozpočtu, aby si udržely dostatečnou občanskou vybavenost. Přitom ta je nezbytná pro kvalitní život na venkově, stejně jako pro rozvoj zemědělství, podnikání obecně a zaměstnanosti,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR lidí na venkově celkově přibývá, v obcích do dvou tisíc obyvatel žije 27 procent všech obyvatel Česka. Počet lidí prý ale rychle klesá v obcích pod pět set obyvatel. „Podle kritérií založených na ekonomickém potenciálu, poloze a dynamice vývoje obcí je navíc z celkem 5566 všech obcí 2546 zařazeno do kategorie tzv. nízkého stupně rozvinutí, což činí 46 procent ze všech našich vesnic. Z celkem 3454 obcí do 500 obyvatel je potom 1849 zařazeno do obcí s nízkým stupněm rozvinutí, což je dokonce více jak polovina z nich,“ upozorňuje studie.
Ministr inicioval vznik pracovní skupiny, která sestavila studii s názvem Podpora obslužnosti venkova. Navrhuje se v ní například to, že by prodej potravin v malých obcích mohl být označený za veřejnou službu a jako takový by mohl získat státní podporu. Výhodné by prý také mohlo být spojení obchodu s nabízením poštovních služeb v rámci programu Pošta Partner. Vláda už plány na podporu obslužnosti venkova schválila. Teď se pracuje na jejich zpracování do podoby novely zákona.
Kritici záchranných programů tvrdí, že by jich nebylo třeba, kdyby vláda sama v posledních letech nejrůznějšími omezeními včetně EET podnikání na venkově nebyla zadusila.
Co si myslí ekonomové, politici a zástupci podnikatelů a živnostníků? Je situace na venkově tak vážná, že by se musely dotovat vesnické obchody? Nemohl by stát obchody na vesnicích podpořit jinak než dotacemi?
ministr zemědělství, KDU-ČSL
Potřebujeme lepší koordinaci spolupráce mezi rezorty a také subjekty, jako jsou kraje nebo místní samosprávy a sdružení, protože ty znají nejlépe místní potřeby a specifika. Možností, jak pomoct venkovu, je například změna v oblasti výběru daní, protože malé obce z nich dnes mohou čerpat jen malé podíly, které nestačí jejich potřebám.
Venkovské prodejny nemohou cenou ani kvantitou nabídky soupeřit s obchodními řetězci. Můžou ale zákazníkům nabídnout produkty, které velké obchody nemají, jako jsou regionální výrobky. Tím by mohly získat i zákazníky z měst, kteří svůj volný čas tráví na venkově. Alternativou pro zajištění potravinové obslužnosti jsou také třeba pojízdné prodejny.
europoslanec, předseda Svobodných
„Když se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, zreguluj to. Když se to přestane hýbat, začni to dotovat.” Tak kdysi popsal povahu socialismu Ronald Reagan. Naše vláda už v případě venkovských obchodů zvládla body 1 a 2 a chystá se na bod 3. Zvyšování DPH u potravin postupně z pěti na devět procent, pak na 14 procent až na dnešních 15, zavedení nové byrokracie v podobě kontrolních hlášení, zavedení EET a hrozby pokut za drobná pochybení, zákaz výpomoci studentů, když se v obchodu prodává alkohol. To všechno likviduje drobné prodejny, a zejména na venkově. Dotování venkovských obchůdků v situaci, kdy je vládní politika prakticky zničila, je zoufalá myšlenka, kterou nemůžu v žádném případě přijmout. Volám po jediném smysluplném řešení – snížit daně, zrušit EET, zkrátka přestat živnostníkům házet klacky pod nohy a rozvázat jim ruce. Ať žije svoboda!
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Letos v rámci naší asociace pořádáme Rok venkova a systematicky se snažíme zmapovat a podpořit zejména živnostníky z malých obcí. Je to celosvětový problém, ale v mnoha zemích se aktivně řeší, zatímco u nás pouze konstatujeme, ačkoliv v obcích do tří tisíc obyvatel žije plná třetina naší populace. Kritická je potom situace v takzvaných nerozvinutých vesnicích do pěti set obyvatel, takových je ale víc jak 1800. Podpořit malý koloniál, spojený například s poštou nebo jinou drobnou službou, je běžný postup v Rakousku nebo Německu a náš rozpočet by to zatížilo naprosto minimálně. Přímá podpora je ale až následný krok, dokonce méně důležitý. Chceme-li mít ruch na venkově, a tím i podnikání, musíme zabezpečit dopravní dostupnost, blízkost školky, školy a zdravotní služby, základní poštovní služby nebo například bezproblémový přístup k internetu. To jsou priority, které ve spojení s podporou podnikání alespoň zmírní úbytek obyvatel z obcí.
ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant
V Česku žije na vesnicích a městech s méně než deseti tisíci obyvateli 49 procent obyvatel. V Německu 27 procent. Kdyby to u nás bylo stejné a zbytek žil ve větších městech, pak si minimálně 2,3 milionu lidí polepší v zaměstnání, platu, vzdělání. Řešení je podle mě jediné: Co nejvíc míst propojit vlakem (nemusí to být rychlodráha) a normální dálnicí (nemusí to být interaktivní high-tech dálnice). Chce to dát každému možnost, aby se podílel na městské ekonomice a nebyl odříznutý na venkově – tohle by měla být nová strategie. Budoucnost je v propojování a ve sdílené ekonomice. Potřebujeme lidi v pohybu. Když budou mít pohodlnější a levnější dopravu, poradí si, lépe se jim bude podnikat, města budou růst a potáhnou tuhle zemi. Ať žijí vesnice! Pokud tedy mají super spojení na aglomeraci kolem velkého města.
starosta obce Bělotín a místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV)
Statisticky sice obyvatel na venkově přibývá (na vině je suburbanizace) – reálně nám však lidé dlouhodobě z obcí do 500 obyvatel utíkají. Majetek venkovanů, tedy rodinné domy, je mizejícími službami reálně znehodnocován. Táži se, jak je například podporováno bydlení na venkově, ve stávajícím bytovém fondu? Od roku 1990 – vůbec. Stále řešíme městskou dopravu, ale podnikatel nechce do malé obce především proto, že cestička do vsi je v zoufalém stavu a mladí utíkají z domů rodičů do měst. Aktivně načítejme síly. Pošta – chceme ji? Načtěme síly s obecními úřady či venkovskými obchody. Chceme obchod? Musíme ho zrekonstruovat, zateplit, sluncem ohřát povinnou teplou vodu – vykupme tedy obchod z veřejných peněz, opravme, požadujme symbolické nájemné. Ale k tomu potřebujeme navýšit rozpočtové určení daní.
předseda Pirátů
Nůžky mezi venkovem a velkými městy se stále rozevírají. Chceme tento trend zastavit, popřípadě úplně zvrátit. Máme k tomu mocného pomocníka – internet. Ten ale musí lidem sloužit, ne je šikanovat. Internet umožní styk s úřadem i z nejzapadlejší vesničky, aby občan vyřídil všechno rychle a nemusel nikam jezdit a brát si dovolenou.
Změny v zákonech z poslední doby tvrdě zasáhly právě tradiční vesnické místo setkávání – hospody. Likviduje je EET, zákazy kouření a celá řada legislativních nesmyslů. Dnes si nemůžete uspořádat ani ples s tombolou. Tombola je nepovolený hazard a za hudbu na plese vás nehorázně zkasíruje OSA.
Piráti chtějí, aby na vesnicích bylo co dělat. Aby sem rádi jezdili i „lufťáci“, kteří nechají vydělat i domácí obyvatele. Nakoupí si večeři v místním obchůdku a zajdou do levné hospody na večeři. Rozhodně nemáme nic proti tomu, aby vláda, nebo obec podporovala rozvoj služeb na venkově, ale v první řadě by jim měla přestat házet klacky pod nohy.
hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Venkov bych rozhodně neodepisoval. V následujících desetiletích zažije comeback. Nedostatečná občanská vybavenost bude s dalším rozvojem technologií a online prostředí stále méně významný problém. Zejména města v západní Evropě se budou potýkat s růstem kriminality a poklesem obecné míry bezpečí. Politici pro vymýcení ghett a no-go zón těžko něco udělají, jelikož se odtamtud bude rekrutovat narůstající voličská masa. Venkov se tak v době uberizace a izraelizace, což jsou dva procesy, které budou charakterizovat Evropu příštích let, stane vítaným útočištěm lidí, kteří dnes nemají ani pomyšlení na to, že by město vůbec kdy opustili.
Venkov bychom si tedy měli hýčkat, ne odepisovat. Bohužel, děláme spíš to druhé. Vláda sice slibuje kdovíco, ale byla to ona, která venkovu zasadila další z ran v podobě EET. V minulosti venkovu uškodily například investiční pobídky pro zahraniční firmy, které ochromily domácí kapitál, naše malé a střední podniky i živnostníky, často právě z venkova. S dotacemi tedy opatrně, jsou částečně příčinou problému, který se teď vláda snaží řešit – v rámci své zištné snahy získat hlas venkovského voliče.
předseda Asociace českého tradičního obchodu
Se znalostí věci musím říct, že žádné z navrhovaných a připravovaných opatření pro podporu venkova nelze použít jako univerzální řešení. Na druhou stranu jsou všechny návrhy ve hře a je potřeba je pozitivně posuzovat případ od případu. Hlavní slovo v rozhodovacím procesu musí mít obce. Ty jako první rozhodnou, zda mají vlastní prostředky a chuť investovat do maloobchodu či nikoliv, nebo požádají o dotaci kraj, případně využijí dotačních titulů či nabídek ministerstev.
Co trápí nejen mě osobně, ale i mnoho dalších českých obchodníků, je pokračující nekontrolovatelná expanze řetězců. Ta má největší podíl na silně zhoršené ekonomice podnikání v maloobchodu na venkově a nejen tam. Zánik podnikání v maloobchodě na vesnici je navíc provázen útlumem podnikání v těchto lokalitách i v jiných oborech. Pokud má mít smysl podnikání na venkově, musí zde fungovat komplexní infrastruktura, základní služby pro obyvatele – například hospoda, prodejna, fara a pošta. Pokud to tak nebude, vytratí se i zájem podnikat a vytratí se i odedávna ctěná a uznávaná ryze lidská vzájemná podpora venkovské komunity, a tedy pravá tvář venkova, na kterou jsme zvyklí.
Ondřej Tůma
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
