Očima expertů: Za první tři dny nemoci znovu peníze?

Ondřej Tůma | 6. 4. 2018 | 16 komentářů

První tři dny nemoci by se mohly opět proplácet. Naroste počet neschopenek? A jak systém nastavit, aby nepřišli na hůl zaměstnanci ani zaměstnavatelé?

Očima expertů: Za první tři dny nemoci znovu peníze?

Koncem března podpořila vláda v demisi návrh poslanců ČSSD na zrušení karenční doby pro nemocné zaměstnance. Kvůli ní dnes zaměstnanci v prvních třech pracovních dnech pracovní neschopnosti nemají nárok na náhradu mzdy.

Kabinet premiéra v demisi Andreje Babiše navrhuje, aby zaměstnavatelé nově náhradu mzdy vypláceli od prvního do jedenáctého dne nemoci (teď ji proplácejí od čtvrtého do čtrnáctého dne, pak zaměstnanec nastupuje na nemocenskou). Zvýšené mzdové náklady jim navrhuje kompenzovat snížením odvodů na nemocenské pojištění zaměstnance z 2,3 procenta hrubé mzdy na 2,1 procenta.

Jiná cesta

Sick days. Třeba i povinně

Proti rušení karenční doby se vyslovil spolek Sdružení praktických lékařů. Bez karenční doby čekají nárůst počtu neschopenek a zahlcení ordinací praktiků. Šikovnější by podle nich bylo rozšíření takzvaných sick days: tedy zdravotního volna, které si zaměstnanec v případě menších zdravotních potíží naordinuje sám. Týž názor se objevoval v naší anketě už v roce 2015, kdy rušení karenční doby prosazovali senátoři ČSSD.

Nařídit firmám, ať lidem dají pár dní na zdravotní volno?

Nápadu se později chopili lidovci, jejich legislativní návrh ale skončil u ledu.

Dřív sice politici ANO vystupovali proti rušení karenční doby, při vyjednávání o koalici s ČSSD s podporou komunistů se ale rozhodli pro kompromis. „Vyslovili jsme souhlasné stanovisko, ale s výhradami, že je potřeba určit výši pojistného, výši vyplacené dávky a že je potřeba to projednat v rámci tripartity. V situaci, kdy nemají naše firmy zaměstnance, je důležité, aby to nemělo negativní dopady na naši ekonomiku,“ řekl na vládním brífinku Andrej Babiš.

Brzy se ovšem ukázalo, že v tripartitě – kde spolu jednají zástupci vlády, podnikatelů a odborů – se úplná shoda bude hledat jen velmi obtížně. Zaměstnavatelé zrušení karenční doby zatím zásadně odmítají. Na stole jsou teď tři návrhy. První počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali v prvních třech pracovních dnech nemoci šedesát procent průměrného denního výdělku. Ve druhém návrhu by se šedesátiprocentní „odškodné“ kompenzovalo zvýšením odvodů pro zaměstnance. Třetí varianta, kterou podporuje ministryně práce Jaroslava Němcová, pak pro první tři dny počítá s vyplácením pouhých třiceti procent průměrného denního výdělku.

Jak se na návrh zrušit karenční dobu dívají ekonomové, analytici a reprezentanti zaměstnanců i zaměstnavatelů? Měl by stát případnou změnu pravidel zaměstnavatelům nějak kompenzovat?

Jaromír Janoš

výkonný ředitel společnosti Trexima

Jaromír Janoš
-51
Líbí
Nelíbí

Podle nedávného průzkumu sice až 55 procent lidí někdy přechází nemoc, aby se vyhnuli výpadku příjmu, ale pro zrušení karenční doby je teď asi ta nejméně vhodná chvíle. Firmám chybí tisíce lidí, a pokud by se nemocnost vrátila na úroveň roku 2007 (z dnešních 3,6 procenta  na 4,9 procenta), vznikne výpadek odpovídající dalším cirka 40 tisícům lidí. Firmy bojují o zaměstnance mimo jiné rozšiřováním dovolené nebo zaváděním sick days. To je podle mě přirozená cesta v době konjunktury, diskuzi o karenční době bych směroval až do období recese.

Navrhovanou kompenzaci nepovažuji za dostatečnou. Firmy by sice platily náhradu mzdy stejnou dobu, ale pravděpodobně víc lidem. Musí ale zaplatit i těm, kteří práci odvedou za nemocné – a to často s příplatky za přesčas a podobně. Karenční dobu má víc než polovina zemí Evropské unie. Nějaký nástroj proti zneužívání nemocenského pojištění je potřebný. U nás si ale jen málo zaměstnanců naučilo vytvářet pro případ nemoci finanční rezervu. 

Jan Zikeš

vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Jan Zikeš
-52
Líbí
Nelíbí

Se zrušením karenční doby zásadně nesouhlasíme. Jedním z významných důvodů jejího opětovného zavedení v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců a to se nemění. Zaměstnavatelé očekávají, že případné zrušení karenční doby by nemocnost v některých odvětvích zvýšilo o dvě až tři procenta.

Druhý důvod odmítavého postoje zaměstnavatelů je další navýšení nákladů na lidské zdroje. Ty patří mezi nejvyšší v Evropě a přímo ovlivňují konkurenceschopnost země. Jelikož se vláda rozhodla, že má být na zaměstnavatele přenesen další a dodatečný požadavek hradit nějak první tři dny nemocenské, očekáváme i nastavení kompenzačního mechanismu, například snížení odvodů zaměstnavatele na sociální pojištění nebo přímé úhrady prostřednictvím sociálního pojištění. Jako nevhodnější nástroj této kompenzace navrhujeme zvýšení solidarity zaměstnanců, tedy navýšení odvodů na sociální pojištění zaměstnanců.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
+187
Líbí
Nelíbí

Odbory vždy poukazovaly na to, že karenční doba přinesla zaměstnancům jen zhoršení jejich postavení v době nemoci a zaměstnavatelům značné úspory. Snížení odvodů na sociální pojištění jim ročně přineslo téměř 20 miliard korun. Proto podporujeme návrh, který počítá s tím, že zaměstnanci by dostávali už v prvních třech dnech nemoci 60 procent mzdy a v souvislosti s tím by se zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným snížily odvody na sociálním pojištění o 0,2 procentního bodu.

Zavedení karenční doby rozhodně lidi zázračně neuzdravilo. Nelze dělat rovnítko mezi skutečně nemocnými a těmi, kteří jsou na neschopence. Poznatky, které máme z odborových organizací z firem, jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou, aby se přes víkend co nejrychleji uzdravili. V některých firmách dokonce vyplácejí bonusy pracovníkům, kteří nestůňou.

Argument, že karenční doba je dobré opatření proti zneužívání nemocenské, je hloupý. Vždyť i Ústavní soud v roce 2008 dospěl k závěru, že zavedení karenční doby znamená „svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců“.

Pavla Břečková

místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Pavla Břečková
-54
Líbí
Nelíbí

Jedním z cílů zavedení karenční doby bylo omezit zneužívání systému. Dokud nebyla, zaměstnanci stonali dvakrát častěji než jinde v Evropě. To karenční doba částečně vyřešila, a i když u nás zaměstnanci pořád stonají násobně víc než OSVČ, je to už srovnatelné s Evropskou unií. Ovšem třeba Finsko má karenční dobu až devět dní.

Nemocnost je pro firmy nemalý náklad, který drobná úleva v odvodech nevyváží. Je správné, aby firmy umožnily svým lidem zůstat doma třeba při nachlazení. Cestou ale není příkaz, nýbrž motivace. Řada firem poskytuje takzvané sick days. Ale na dobrovolné bázi, zahrne je do benefitů a motivaci ještě různě upravuje.

Stát ale místo toho, aby vedl zaměstnance k prevenci a firmy motivoval k poskytnutí zdravotního volna, vytváří pravý opak. Zaměstnanec, vědom si toho, že ho lékař kdykoliv zneschopní, nejenže nebude dbát na prevenci, ale možná systém i sem tam využije. To se potvrdilo při zavedení karenční lhůty, po kterém nemocnost v prvních třech dnech klesla na polovinu. A šíření nemocí? Dramatický nárůst se nekonal. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

-47
Líbí
Nelíbí

Ekonomický smysl karenční doba má, stejně jako poplatky u lékaře. Prokazatelně snižují předstíranou nemocnost. Jenže jak poplatky, tak karenční dobu lze snadno dezinterpretovat jako asociální opatření, které nás obrací k dickensovskému kapitalismu 19. století. Proto levice ráda bojuje za jejich zrušení.

Další problém rušení karenční doby je dodatečná zátěž pro zaměstnavatele. Třetí – a nejzávažnější – problém je ideové pozadí. Zejména v kontextu navrhovaného daňového balíčku Ministerstva financí je stále zřetelnější, na čí straně vznikající vláda bude neochvějně stát. Daňový balíček přilepšuje zaměstnancům, včetně těch dobře vydělávajících, podnikatelé si pohorší. Zrušení karenční doby zase zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby nebo zaměstnavatelé jsou na něm samozřejmě biti, zatímco zaměstnanci si polepší. Vznikající vláda opětovně signalizuje, že stojí na straně těch, co se zařadí, nevyčnívají, co mají zaměstnaneckou mentalitu, zatímco proaktivním, nezávislým podnikatelským duším – skutečnému motoru ekonomiky – ztíží život. Smutné.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-83
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď vám přijde nejlepší?

Stojí za připomenutí, že zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 neplatí. Placení nemocenské a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo se zavedením karenční lhůty zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy platí jen zdravotní pojištění, ze kterého se nehradí nemocenská, ale ošetření u lékaře. Pokud by se měl zaměstnancům benefit proplácení prvních tří dnů nemoci vrátit, měli by na jeho financování ve vlastním zájmu participovat.

Návrh, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci, přináší do diskuze o případném zrušení karenční doby racionální pohled. Nicméně neřeší zásadní problém: dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti, náklady ponesou zaměstnavatelé i stát. I dnes bohužel existuje řada zaměstnanců, kteří nemoc využívali jako snadnou omluvu ze zaměstnání, což dokazují i statistiky krátkodobé nemocnosti před zavedením karenční lhůty.

Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. Podle některých členů Hospodářské komory až o 3,6 procenta.

ČERSTVÝ FINMAG

Finamg předplatné

Evropská ruleta. Tisíce Gambijců každý rok vyrážejí za lepším do Evropy. Cestu každý desátý zaplatí životem. Markéta Kutilová na místě zjišťovala, co je na riskantní „zadní trasu“ žene.


Jak být menší kretén. Recept v rozhovoru s Petrem Ludwigem. Dál v něm najdete: dlouhověkost (podle vzoru Japonsko), boj s prokrastinací (čím dál tužší) a drogy (ale chytré).


Téma čísla: vzdělání. Státní maturita. Průšvih s vysokými školami. Budoucnost v online kurzech. IT gramotnost pro školáky. Analýzy, deprese, komentáře, naděje.

Líbil se vám článek

-1
Ne
Ano

Diskuze

11. 5. 2018  |  15:47  |  Jarek

Odborníci mají plnou hubu keců jak se to bude par procent lidí zneužívat a kdesi cosi. Ale, že 95% z...Celý text

6. 4. 2018  |  10:27

Fascinuje mě, že většina respondentů nerozlišuje nemocenskou a náhrady mzdy. To, co platí zaměstnava...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK