Novela zákona o směnárenské činnosti, která výše uvedené změny řeší, prošla v polovičce září prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Přísnější pravidla chtějí poslanci prosadit do konce letošního roku, zkrátili proto lhůtu na projednání návrhu sněmovními výbory na třicet dní. Na novém znění zákona spolupracovalo Ministerstvo financí a Česká národní banka. „Není žádným tajemstvím, že praktiky některých směnáren, především v centru hlavního města, nedělají České republice dobré jméno. Na Staroměstském náměstí může turista dostat za euro 15 korun nebo mu naúčtují poplatek 28 procent,“ vypočítává ministryně financí Alena Schillerová. „Bohužel se ukazuje, že zákazníci se v povinně zveřejňovaných informacích vždy neorientují. Přehlednost je navíc mnohdy záměrně zhoršována různými VIP nabídkami nebo úplatami za provedení směny. Nevýhodnost provedené směny tak zákazníci poznají až následně, což v případě turistů může znamenat pokažený zbytek dovolené, ale i celkový dojem z návštěvy naší země.“
Dvě hodiny na odstoupení a konec VIP kurzů
Patrně nejzásadnější novinkou, kterou chce Ministerstvo financí prosadit, je zavedení práva na odstoupení od transakce. Nově tak půjde žádat po směnárně vrácení peněz – do dvou hodin od směny. Pokud k výměně dojde těsně před zavíračkou, začne dvouhodinová lhůta běžet s počátkem otevírací doby následujícího pracovního dne. Novela pamatuje také na výměnu valut ve směnárenských automatech – lhůta pro vrácení peněz má v tomto případě dělat tři pracovní dny. Informace o možnosti stornovat transakci pak musí směnárny zveřejňovat na kurzovních lístcích, podrobnější postup najdou zákazníci na dokladu o směně.
Nová pravidla se ovšem vztahují pouze na výměny částek do 1000 euro (tedy zhruba 25 740 korun) – podle statistik České národní banky nepřekročí hranici tisícovky eur devadesát až pětadevadesát procent směnárenských obchodů. Pomocí limitu chce ministerstvo bojovat proti případným spekulacím s vývojem kurzu a zneužívání institutu odstoupení od smlouvy.
Další z oblastí, kterou novela zákona řeší, jsou takzvané VIP kurzy pro časté zákazníky. Směnárny tyto VIP kurzy v praxi vyvěšují hned vedle základního kurzu pro zákazníky náhodné. Dvojí ceny jsou ale pro řadu lidí – zejména zahraniční turisty – matoucí. Ministerstvo chce proto jejich zveřejňování zakázat. Nově mají směnárny lákat pouze na obecnou informaci o možnosti dohodnout si lepší kurz, konkrétní nabídku ale musí předložit zákazníkovi individuálně.
Konec poplatků a přehlednější kurzovní lístky
Jasná pravidla dostane také účtování nejrůznějších poplatků. Ty budou nově přípustné jen při výměně mincí, šeků nebo při platbách kartou – ministerstvo uznává, že v těchto případech mají směnárny s výměnou vyšší náklady. Při výměně hotovosti mají směnárníci promítnout poplatky do směnného kurzu.
Konečně poslední změna, po které Ministerstvo financí volá, jsou přehlednější kurzovní lístky. Zásadní novinkou je povinnost používat namísto výrazů nákup a prodej výrazy nakupujeme a prodáváme (respektive we buy a we sell). V praxi tak bude první informací na kurzovním lístku kurz při nákupu měny z pohledu směnárny, na druhém místě pak kurz při prodeji z pohledu směnárny. „Opačné pořadí může v klientech vyvolávat dojem, že za směnu obdrží více požadované měny. Rovněž slova nákup a prodej bez uvedení osoby, která nakupuje a prodává, nejsou pro klienty jasná,“ stojí v důvodové zprávě k novele.
Krom změny názvosloví mají kurzovní lístky obsahovat také informace o veškerých poplatcích za výměnu peněz (ty nově půjde účtovat pouze při výměně mincí, šeků nebo při platbě kartou). Chybět nemá ani informace o možnosti stornovat transakci, veškeré informace přitom musí směnárny uvádět v češtině i angličtině. Samotný kurzovní lístek je navíc potřeba umístit v provozovně směnárny tak, aby nesplýval nebo ho nešlo zaměnit s jakýmikoli jinými informacemi či dokumenty.
Komplikace pro banky
Změna zákona se ovšem příliš nezamlouvá tuzemským bankám. „V bankách jsou aplikace pro směnárenské operace zpravidla součástí aplikací i pro ostatní transakce. Každá změna proto představuje zásah do bankovních aplikací jako celku a bývá dost nákladná. Navržená opatření tak budou pro banky znamenat vysoké finanční náklady na úpravu informačních systémů a interních postupů tak, aby bylo možné uvádět na dokladu o provedení směnárenského obchodu detailní informace a provést zpětně storno,“ vysvětluje Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace.
Ačkoli ČBA nedisponuje přesnými údaji, u velkých bank odhaduje náklady na desítky milionů korun. „Případné schválení novely zákona pro nás bude znamenat investice v řádu miliónů korun spojené s úpravou interních IT systémů, změnou kurzovních lístků a tiskopisů. Výrazným způsobem by zamýšlené úpravy dopadly také do organizace provozu na pobočkách, zejména s ohledem na změnu systému střídání a směnnosti pokladníků,“ potvrzuje domněnky asociace tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Podle Filipa Hanzlíka z ČBA je zároveň nereálné, aby banky stihly interní informační systémy přizpůsobit během navrhovaných tří měsíců ode dne zveřejnění novely zákona ve Sbírce zákonů. „Nabízí se proto otázka, nakolik bude pro banky taková investice racionální, nebo zda nebude z čistě podnikatelského hlediska rozumnější nabídku směnárenských služeb výrazně utlumit nebo třeba i odbourat úplně,“ myslí si Hanzlík. Možné ukončení směnárenské činnosti připouští i mluvčí České spořitelny. „Obecně platí, že Česká spořitelna považuje současnou právní úpravu za zcela dostatečnou. Aktuálně je klient řádně informován formou takzvaných předsmluvních informací o prováděném obchodu včetně kurzu, poplatku, finální ceně a dalších požadovaných údajích v souladu se zákonem, a to v českém i anglickém jazyce. Pokud jiné subjekty zákon porušují, tak je věcí kontrolních a dohledových orgánů, aby sjednaly nápravu,“ uzavírá Hrubý.
Autor úvodní fotografie: hans engbers / Shutterstock.com
Sdílejte článek, než ho smažem