Očima expertů: Hurá, euro!

Ondřej Tůma | 2. 6. 2017 | 7 komentářů

Měli bychom určit termín přijetí eura? Má smysl hnát se právě teď do eurozóny? Zeptali jsme se Vladimíra Dlouhého, Evy Zamrazilové, Petra Macha, Karla Havlíčka a dalších osobností.

Očima expertů: Hurá, euro!

Debata o přijetí eura se zase rozhořela naplno. V polovině května premiér Bohuslav Sobotka na sněmu Hospodářské komory prohlásil, že je potřeba v dohledné době stanovit jasný termín pro vstup do eurozóny. „Dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu,“ řekl předseda vlády a ČSSD. Vyjádřil také obavy, že pokud se Parlament nedohodne ještě před podzimními volbami nebo bezprostředně po nich, mohlo by se nám pevné jádro Evropské unie začít vzdalovat. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok následně ocenil, že se politici snaží otázku otevřít ještě před volbami. O našem zapojení do eurozóny by totiž podle něj měli spolurozhodovat i voliči.  

Předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš je naopak proti tomu, aby se Česko k měnové unii připojilo. „Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ řekl Babiš v rozhovoru pro ČTK. Vlastní měna je podle něj účinný nástroj pro řešení hospodářských krizí.

Jak se na náš případný vstup do eurozóny dívají ekonomové, analytici a zástupci podnikatelů? Mělo by Česko začít stanovovat termín přijetí eura? A kdy podle nich vstup bude reálný a výhodný?

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
+20
Líbí
Nelíbí

Pokud se na problematiku podíváme optikou firem, tak by přijetí eura výhodné bylo. Snížily by se jim transakční náklady, podnikatelé by se nemuseli zajišťovat proti kurzovým změnám. Euro bude koneckonců plus i pro turisty, kteří nebudou muset řešit nákupy eur před dovolenou a zabývat se kurzem. Ale je tu i druhá strana mince. Společná měna přináší spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Pokud se tedy některá ze zemí dostane do problémů – jako třeba v minulosti Řecko nebo další jihoevropské státy – poneseme určitým dílem finanční zodpovědnost i my. Je otázka, jak toto dokáží politici obhájit před občany a jaké budou schopni vyjednat podmínky.

Co se týče konkrétního termínu, je velmi těžké odhadovat, kdy je vhodné do eurozóny vstoupit. Tato změna je opravdu velkým krokem, který je třeba dobře zvážit. Apeloval bych proto na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti. Uvědomme si navíc, že v rámci Unie velmi dobře prosperují jak státy, které si ponechaly vlastní měnu, tak i ty, které platí eurem.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+116
Líbí
Nelíbí

Za sebe a za Svobodné říkám – euro nikdy. Je v pořádku, že naši občané můžou mít vedle korunových účtů legálně eurové účty, že hodně obchodů i parkovacích automatů přijímá euro. Ale zásadně nesouhlasím s rušením koruny. Ono už navíc dávno nejde o to, že bychom si jen museli zvykat na nové ceny a na nové bankovky. Vstup do eura je současně vstupem do dluhové unie a členové eurozóny se musí skládat na krachující státy eurozóny prostřednictvím záchranného fondu ESM. Francouzský prezident Macron chce na bázi členů eurozóny vytvořit tvrdé jádro integrace a chtěl by, aby tito členové mezi sebou měli společnou daňovou a hospodářskou politiku. To rozhodně není v českém zájmu. Francouzi a Němci by nám nejraději nadiktovali zvýšení daní, držme se stranou eurozóny. Před volbami by měly všechny strany vyložit karty. Pokud premiér chce za ČSSD stanovit termín přijetí eura, vzkazuje voličům, kteří euro nechtějí, že si mají vybrat mezi ostatními stranami.

Tomáš Prouza

ekonom, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
-145
Líbí
Nelíbí

U termínu je to poměrně jednoduché – v eurozóně jsme měli být už dávno a mohli jsme si odpustit extempore okolo intervencí. Rozhodnout o tom musí vláda během prvního měsíce své činnosti, aby k zavedení došlo ve třetím roce volebního období, a ne až těsně okolo voleb. Bohužel totiž nevěřím tomu, že jsou čeští politici tak osvícení jako ti slovenští, kteří se uměli dohodnout na zavedení eura napříč politickým spektrem a přes dvě volební období. Řešit bychom měli spíš něco jiného – s jakým kurzem do eurozóny vstoupíme. Budeme totiž muset najít (v mezích možností) takový kurz, aby nepoškodil české firmy, ale zároveň co nejvíce pomohl při přepočtech důchodů a dalších plateb.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-119
Líbí
Nelíbí

Euro nás nemine. Neudělá z nás sice samo o sobě šampiony Evropy, ale dlouhodobě je to méně rizikové řešení než držet korunu. Neznamená to, že se musíme do eurozóny hujersky tlačit stůj co stůj v nejbližší době, ale ukotvit pěti- až sedmiletý horizont dává smysl. Firmy jsou s eurem víceméně srozuměny a pro spotřebitele by díky poměrně velkému konkurenčnímu prostředí žádné cenové zemětřesení přijít nemělo. Je to o politickém rozhodnutí a určité míře odvahy.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+100
Líbí
Nelíbí

Klíčový problém není v naší nízké sladěnosti, ale v nedostatečné sladěnosti některých zemí, které už eurem platí. Ekonomka Gita Gopinathová z Harvardu s kolegy v aktuální studii demonstrují, že proces konvergence po přijetí eura vedl v zemích, jako je Španělsko, Itálie nebo Portugalsko, ke snížení produktivity, tedy k relativnímu zaostávání životní úrovně. Příliv eurového kapitálu z bohatšího severu v těchto zemích v letech 1999 až 2012 plynul do neproduktivních odvětví typu nemovitostního segmentu. Ostatně není úplnou náhodou, že letos – podle květnové prognózy Evropské komise – poroste produktivita práce (tedy životní úroveň) nejrychleji v Rumunsku, Polsku a Maďarsku, tedy v zemích bez eura. Zato „jižní křídlo“ je stále v kleštích chabého růstu produktivity, v porovnání s průměrem EU bude letos bude sotva poloviční. Jih se pořád potýká s důsledky hluboké krize, která nastala poté, co zhoubný příliv eurokapitálu ze severu ustal. Sanovat jej musí více či méně viditelně opět bohatší sever, ke kterému bychom náleželi i my, kdybychom měli euro. Takže verdikt je jasný. Jak s korunou, tak s eurem bude náš obchod s eurozónou uspokojivě intenzivní, vždyť „sedmnáctou spolkovou zemí Německa“ jsme již teď. Jediný zásadní rozdíl je v tom, že s eurem se budeme muset tak či onak podílet na sanaci  států, které mají pro euro i po letech jeho užívání paradoxně stále horší předpoklady než my.

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní asociace

Eva Zamrazilová
+40
Líbí
Nelíbí

Při dnešních diskuzích o tom, zda nebo kdy má smysl vstupovat do eurozóny, jde obvykle stranou zásadní problém rizika kurzového vývoje při plnění takzvaného maastrichtského kurzového kritéria. Splnění kritéria vyžaduje nejprve stanovení vstupního kurzu měny (tzv. centrální parity) a dále to, že během hodnoceného období (nejméně dva roky), se kurz musí pohybovat ve stanoveném pásmu „bez výraznějšího napětí“. Měna se během hodnoceného období nesmí devalvovat, centrální banka nesmí intervenovat proti posilování, revalvace povolena je. Slovenský příběh pobytu v ERM II [Evropském mechanismu směnných kurzů – pozn. red.] přinesl dvojí revalvaci s drastickým posílením měny z 38,5 SKK/EUR na 30,1 SKK/EUR, tedy o více než čtvrtinu během dvou a půl roku. 

Dlouhé období kurzového závazku vyvolalo do budoucna mnohem větší nejistotu, jak by se koruna v režimu ERM II chovala, a zvýšilo riziko opakování slovenského příběhu. Čistě z pohledu kurzového rizika by nebylo dobré datum stanovovat, dokud nebude jasné, na jaké hladině se česká měna dlouhodobě ustálí.

Aleš Michl

ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant

Aleš Michl
+164
Líbí
Nelíbí

Na co termín přijetí eura, když problémy eurozóny nejsou vyřešeny. Potřebujeme teď silnou měnu, aby se naše platy přiblížily německým, a pak až o tom uvažujme. Do té doby bych se do eurozóny rozhodně nehrnul.

Jiří Cihlář

analytik Next Finance

Jiří Cihlář
+118
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

V téhle věci často vítězí emoce nad fakty. Pro jedny budeme s eurem evropštější. Jiní zase nechtějí cizí euro, ale naši starou dobrou korunu. Mojí babičce by bylo nejvíc líto, že bychom přišli o Kulhánkovy krásné bankovky. Z ekonomického pohledu by ale přijetí eura nebylo v zásadě nic jiného než uvázání naší měny k euru v nějakém předem stanoveném kurzu. Demoverzi jsme si mohli vyzkoušet, když Česká národní banka střežila korunu před posílením pod 27 korun.

Koruna má ovšem jednu výhodu: naše centrální banka může povolovat a utahovat škroby podle toho, jak právě naše ekonomika potřebuje. Evropská centrální banka by sotva šla na ruku české ekonomice, pravidla nastavuje tak, aby to vyhovovalo celému velkému měnovému bloku.

V eurozóně navíc jsou ekonomicky problémové země jako Řecko, Itálie nebo Španělsko. Vím, teď na jihu Evropy vládne relativní klid. Řecku půjčili mezinárodní věřitelé. Dluhové problémy Itálie a Španělska zakryla rozvolněná politika Evropské centrální banky. Ta na trhy tlačí levné peníze, a tak se i Itálie a Španělsko financují relativně levně. Až doba levných peněz skončí, eurozóna se bude znovu kvůli jihu otřásat v základech. Pak se bude muset eurozóna změnit. Suma sumárum: nevidím důvod, proč do eurozóny spěchat.

Líbil se vám článek

+41
Ne
Ano

Diskuze

2. 6. 2017  |  08:06  |  Ramesse II.

Je to jako se vším - když podnikatelé dokázali razantně zvýšit ceny po zavedení EET, ačkoliv se jim ...Celý text

2. 6. 2017  |  11:10  |  Al

Nezaznamenal jsem, že by občané Řecka, Itálie, nebo Španělska vyzývali své vlády, aby vystoupily z e...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK