V roce 2008 se na e-mailovém diskusním fóru věnovaném kryptografii objevil anonymní dokument od fiktivního autora Satoshi Nakamota nazvaný Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. Popsal návrh platebního systému, který – na rozdíl od všech do té doby vzniklých – nebyl založen na centrální autoritě.
Během jedenácti let od této přelomové události došlo k postupnému rozšíření idejí bitcoinu od spíše anarchistických skupin až po tradiční finanční instituce.
Bitcoin jako platební systém úspěšně vyřešil problém, jak anonymně vydat peníze, spravedlivě je rozdělit, umožnit jejich směnu a zajistit dodržování pravidel. Jinak řečeno: zajistit, aby nikdo nemohl podvádět. Technologii, kterou autor bitcoinu pro tyto účely vynalezl, nazval blockchain (řetěz bloků účetních transakcí).
Pokud opustíme specializovaný svět počítačových databází, pak si blockchain představme jako určitou analogii účetní knihy.
Na jednotlivých stránkách jsou na samostatných řádcích uvedeny účetní transakce. Vždy na posledním řádku každého listu je zapsán počet transakcí a sečtena jejich celková hodnota. Není tak možné žádný uzavřený list změnit bez toho, že by to bylo odhalitelné.
Jakub Řídel je manažerem v oddělení consultingu společnosti Deloitte ČR. V týmu cyber risk se zabývá otázkami kybernetické bezpečnosti. Současně je technickým expertem pro technologii blockchain. Má mnohaleté zkušenosti v oblasti návrhu, analýzy, implementace a provozu informačních systémů s důrazem na jejich bezpečnost. Jako vedoucí projektů v oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti se dlouhodobě zabývá prováděním bezpečnostních analýz a návrhů bezpečnostních strategií.
Zároveň je na začátku každého nového listu uveden zůstatek a pořadové číslo z předchozího listu. Nelze tedy žádný list vytrhnout nebo vyměnit bez toho, že by to nebylo rozpoznatelné. Žádnou transakci nelze upravit nebo zrušit. Možné je pouze doplnit nové transakce. Je potřeba dodržet pravidla. A to celé bez centrální autority.
Co je na technologii blockchain tak převratného? Právě to, že celý proces zápisu do „účetní knihy“ probíhá bez centrálního správce a není možné porušovat pravidla. Otvírají se celé nové oblasti lidské činnosti, kde tato technologie může přinést mimořádný užitek.
Uveďme si příklad praktického využití blockchainu. Častým problémem ojetých aut je jejich sporná historie. Vozidlo má tachometr, který je možné přetočit. Má také servisní knížku, kterou ale lze změnit. Co kdyby namísto papírové servisní knížky existovala její obdoba v blockchainové databázi, kam by se při každé návštěvě servisu zapsal aktuální stav tachometru a provedené opravy?
Případný zájemce o koupi vozu v autobazaru by zadal výrobní číslo auta a v blockchainu se prohlédl si celou jeho historii. A to se zárukou pravosti. Takový nástroj pro ověřování pravosti by byl velkým přínosem i pro značkové zboží, originální léky, biologické zemědělství, fair trade a mnohá další odvětví.
Je blockchain „všelékem“ na všechny situace, kde nyní používáme centrální správce? Pochopitelně není. Především je potřeba mít na zřeteli, že „spravedlivost“ a nezávislost tradičního veřejného blockchainu na autoritě je dána jeho transparentností. Tedy tím, že každý účastník může ověřit správnost transakcí, a zároveň každý účastník vidí všechny transakce.
V případě bitcoinu máme zajištěno, že nikdo nezcizí náš účet. Ale zároveň každý zájemce vidí všechny transakce, které na něm proběhly. Tento problém můžeme řešit různými způsoby. V případě bitcoinu je řešení takové, že jednotlivé účty jsou anonymní na doručitele.
Analýzou transakcí je však možné dohledat souvislosti mezi transakcemi na blockchainu a transakcemi se souvisejícími aktivy a významně tak omezit celkovou privátnost transakci. Obdobně majitel vozu by ve většině případů neocenil, pokud by všechny návštěvy servisu byly dostupné na internetu včetně data, času, rozsahu opravy nebo názvu dílny.
Největší užitek může blockchain přinést v situacích, kde se aktivity účastní větší množství subjektů, které si vzájemně nedůvěřují (jinak by mohly použít tradiční počítačovou databázi), ale zároveň spolupracovat potřebují (jinak by využití blockchainu nedávalo smysl).
Dalším příkladem je okamžité sjednání krátkodobého pojištění přepravy – jenom na pár hodin, třeba po dobu jízdy po dálnici v nějakém cizím státě. Pomocí tradičních technologií je to obtížně proveditelné, protože není možné prokázat, kdy přesně byla zásilka pojištěna a kdy přeprava proběhla. Riziko podvodu s antidatovaným pojištěním je značné. Ale při použití blockchainu můžeme s přesností na vteřiny nezpochybnitelně zaznamenat, kdy došlo k zahájení pojištění, zahájení dopravy, opuštění dálnice, převzetí zboží, ukončení pojistky a podobně.
Jako nejslibnější pro využití blockchainu ve finančním sektoru vidím především oblast „trade finance“ – oblast místního a mezinárodního obchodu, kde dochází k směně zboží za peníze a za různé formy pojistek, záručních listů, konosamentů a akreditivů.
Vystavování, ověřovaní a aktualizace takových dokumentů je pracné, časově náročné a náchylné k zanesení chyb. Využitím jedné společné reality založené na sdíleném blockchainu můžeme chybovost snížit o několik řádů a dobu zpracování z dnů na minuty a sekundy. Značné množství konsorcií spojujících finanční a technologické instituce vyvíjí v této oblasti slibná řešení, například we.trade, Batavia nebo Voltron.
Co brání rychlému rozšíření technologie blockchain ve finančních službách? Jsou to obvyklé důvody známé ze zavádění inovací. A nejsou nijak překvapující. Především: Nová technologie je velmi rychle zavedena, pokud existuje takzvaná „killer app“ – což je aplikace přinášející značný užitek a významný pokrok.
Podívejme se na sociální sítě. Existovaly delší dobu, ale rozmachu pomohl až nástup Facebooku. Obdobně tabulkový kalkulátor Lotus 1-2-3 významně pomohl rozšířit osobní počítače. Svět blockchainu čeká právě na příchod takové aplikace. Slibné jsou různé formy instantních plateb v mobilu. Avšak rezervovaný postoj vůči kryptoměně Libra vyvíjené společností Facebook poslední dobou ukazuje, že jsme od této aplikace ještě daleko.
Další podstatné kritérium je návratnost investice. Cestovatelé po jižní Itálii jsou obvykle překvapeni tím, jak málo jsou tam rozšířeny bezkontaktní platby. Většina obchodníků používá starší platební terminály a investice do bezkontaktních terminálů by jim nepřinesla takový užitek, aby zdůvodnila jejich nahrazení. Obdobně při existenci instantních plateb a bezpoplatkových bankovních účtů nepřinášejí platby kryptoměnami pro běžného uživatele nějaké zásadnější zvýšení pohodlí nebo nové funkce.
Podstatnou bariérou nasazení systému založeného na blockchainu je právě neexistence centrálního správce. Jde o nutnost, aby se na nasazení nové technologie shodly vzájemně nespolupracující subjekty a společně investovaly do nejisté, a tedy riskantní změny.
Kdy můžeme očekávat viditelné nasazení technologií blockchain?
Pokud technologie funguje a slouží účelu, obvykle ji není příliš vidět. Při platbě platební kartou stačí kartu přiložit a nemusíme se se zabývat technickými detaily bezdrátového přenosu informací. Obdobně web a internet se stal všeobecně rozšířeným až tehdy, když stačilo do vyhledávače napsat jednoduché klíčové slovo a nebylo nutné zadávat číselné adresy serverů.
Nyní blockchain nevidíme, protože se ještě příliš nepoužívá. A až dojde k jeho podstatnému rozšíření, přestane se o něm pravděpodobně tolik mluvit.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
