Kam teď investovat? Čeští milionáři věří pozemkům, bitcoinu už ne

Jiří Hovorka | 31. 10. 2019 | 11 komentářů

Bohatí Češi a Slováci cítí změnu k horšímu a volí raději bezpečnější investice. Projděte si, jak zhodnocují své peníze.

Kam teď investovat? Čeští milionáři věří pozemkům, bitcoinu už ne

Čeští dolaroví milionáři při zhodnocování svých peněz sázejí hlavně na stavební pozemky a nemovitosti. Kryptoměny a bitcoin jsou naopak podle nich minulostí, úletem, který se nebude opakovat. Vyplývá to z výsledků devátého ročníku průzkumu nazvaného J&T Banka Wealth Report. Zapojilo se do něj 165 Čechů a 117 Slováků.

Investiční prostředí se podle českých dolarových milionářů výrazně zhoršilo. Současnou ekonomickou situaci hodnotí na stupnici od jedné (hrozba pro investování) do deseti (příležitost pro investice) průměrnou známkou 5,6. Loni to bylo o celý jeden bod výš. Také podle Slováků se ekonomická situace zhoršila na průměrných 5,4 bodu z loňských 6,2.

Změnu ekonomické situace nebo rovnou krizi očekává do jednoho roku 11 procent dolarových milionářů, do dvou let zhruba dalších 35 procent , do tří let pak další pětina. Krizi nicméně vidí jako příležitost k dalším nákupům a růstu. „Je to tak, že tito lidé nepanikaří, neví ani, v jaké formě krize přijde, jen očekávají ochlazení a zpomalení, které už pociťují nyní,“ vysvětluje Monika Veselá, mluvčí J&T Banky.

Skoro polovina milionářů – 49 procent v Česku a 45 procent na Slovensku – považuje tvorbu a udržení bohatství za náročnější než v předešlých letech, což je důsledkem politického a ekonomického vývoje. 

Srovnejte si to s námi

I přesto jenom tři procenta milionářů v Česku a dvě procenta na Slovensku uvedla, že se jim majetek za poslední rok snížil. Zhruba pětina v obou zemích uvedla, že jsou na nule. Zbylé tři čtvrtiny si polepšily, nejčastěji se jim majetek zhodnotil o dva až devět procent.

Sázka na pozemky

Stavební pozemky a nemovitosti dlouhodobě patří k investicím, od nichž čeští dolaroví milionáři čekají nejvyšší zhodnocení. Letos se to potvrdilo. Nejzajímavější výnos od nich očekává v případě stavebních pozemků 41 procent, v případě rezidenčních nemovitostí 36 procent a u jiných nemovitostí 26 procent tuzemských milionářů.

„Vysoké očekávání u nemovitostí je důsledkem inflace jejich cen a s tím spojenou uvolněnou měnovou politikou, která přináší nízké úrokové sazby,“ vysvětluje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Očekávání vyššího výnosu je podle J&T Banky hnáno především jejich klesajícím počtem pozemků, a to zejména v oblasti hlavních a krajských měst. Na růstu cen se podílí také zdlouhavý proces vydávání stavebního povolení, který je v Česku i na Slovensku velmi komplikovaný a brzdí rychlost výstavby.

Také slovenští dolaroví milionáři z hlediska výnosu nejvíc věří rezidenčním nemovitostem (39 %) a stavebním pozemkům (36 %). Ke stálicím u Slováků patří také zemědělská půda, která si oproti loňsku v preferencích mírně polepšila (23 %).

Oblibu investic do rezidenčních nemovitostí v obou zemích, tedy do bytových domů, lze přičítat i levným penězům a historicky rekordnímu převisu poptávky po bydlení nad jeho nabídkou.

Jak investují dolaroví milionáři.

Kam investují dolaroví milionáři (klikněte pro zvětšení).

České akcie atraktivní jako nikdy

Dolaroví milionáři jsou především podnikatelé. I to je důvod, proč hledají investiční příležitosti spojené s podnikáním – a ne jenom tím vlastním. Ať se jedná o akcie zahraničních či tuzemských firem, oboje mají dlouhodobě místo v portfoliu tuzemských milionářů.

Akciím zahraničních firem či korporátním dluhopisům věří ohledně očekávání nejzajímavějšího výnosu přibližně pětina českých dolarových milionářů. Akcie tuzemských firem v tomto směru dokonce letos dosáhly historického maxima: nejzajímavější výnos od nich očekává hned 12 procent českých dolarových milionářů.

Naopak na Slovensku zažily korporátní dluhopisy meziroční propad preferencí o 13 procentních bodů na historicky nejnižší úroveň. Stále jim ale nejvíc věří zhruba pětina (19 %) tamních dolarových milionářů.

Kam s penězi?

Lidé půjčují firmám, protože je láká vysoký úrok, který za to dostanou. Riziko přitom dokáže vyhodnotit málokdo. Stát o tom ví, zásadní změnu přesto nechystá.

Firmy si jdou pro vaše úspory. Za svůdným výnosem dluhopisu číhá riziko

Akcie, dluhopisy, nemovitostní fondy nebo snad zlato a kryptoměny? Kam nasměrovat peníze v době, kdy má kvůli strachu z pádu finančních trhů špatné spaní nejeden portfolio manažer?

Kam dát peníze v době nervózní? Investice očima expertů

„Z finanční krize strach nemám. Spousta lidí s ní straší už roky. Naše síla se navíc naplno projeví v době, kdy se trhům nebude tolik dařit,“ říká předseda správní rady investičního fondu Quant Lukáš Foral.

Na krizi se těšíme

Výkyv podle J&T Banky způsobila hlavně negativní mediální kampaň, která varuje před investicemi do korporátních dluhopisů a poukazuje na jejich rizika bez jakéhokoliv rozlišení kvality cenných papírů. U investorů se tak v hlavě spojily „špinavé“ dluhopisy se světem regulovaných cenných papírů obchodovaných na burze.

Zajímavý je v obou zemích propad u investic do start-upů. Za investici s nejzajímavějším zhodnocením je označilo v Česku 19 procent a na Slovensku 17 procent milionářů. Příčinou může být nejenom očekávané zpomalení ekonomiky, ale také fakt, že investice do začínajících firem jsou časově i finančně náročné a nemusí pokaždé dojít k pozitivnímu výsledku.

Bitcoin už nefrčí

V obou zemích je také vidět návrat ke zlatu a odklon od kryptoměn. 

Cena zlata se dostala na šestileté historické maximum v dolarech, v eurech či korunách je dokonce nejvyšší v historii. Počet tuzemských dolarových milionářů očekávajících nejzajímavější zhodnocení se tak u této komodity v Česku ztrojnásobil a na Slovensku zdvojnásobil.

Za nejatraktivnější investici teď zlato označilo 15 procent českých dolarových milionářů, na Slovensku 12 procent. Za růstem jeho obliby může stát také očekávané zpomalení ekonomiky či zvyšující se nejistota na světových trzích, které nabádají k většímu zajištění vůči riziku.

Naopak kryptoměny, přestože nejsou vázány třeba na kvantitativní uvolňování centrálních bank (zjednodušeně jde o „tištění“ nových peněz a nákup vládních dluhopisů), nenaplnily očekávání milionářů z hlediska nezávislé měny a bezpečné investice. Počet lidí, kteří od nich čeká nejzajímavější zhodnocení, oproti loňsku klesl o víc než polovinu. Konkrétně jde o tři procenta Čechů a čtyři procenta Slováků.

Jak investují dolaroví milionáři.

Souhrn: jak si vedou jednotlivé typy investic u dolarových milionářů.

Milionář? Padesátník, muž

Tuzemští dolaroví milionáři jsou podle statistik J&T Banky hlavně padesátníci, v průměru jim je mezi 50 a 53 lety. Skoro tři pětiny takhle bohatých lidí jsou v Česku starší padesáti let, na Slovensku je to 49 procent.

V obou zemích je patrný nárůst mladších milionářů ve věku do 40 let – těch je v Česku necelých 10 procent a na Slovensku 14 procent. Může jít jak o úspěšné novodobé podnikatele či start-upisty, tak o rodinné nástupce bohatých z předchozí generace. V rozmezí od 40 do 49 let věku se nachází v Česku i na Slovensku přibližně třetina dolarových milionářů.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Svět českých i slovenských dolarových milionářů tvoří hlavně muži. V Česku je to 85 procent, na Slovensku 88 procent. Přestože i v cizině převažují mezi dolarovými milionáři muži, letos výrazně stoupl počet bohatých žen (podle zahraničního průzkumu Wealth X World Ultra Wealth Report) na skoro 15 procent. Mezi světovými „ultra“ bohatými do 50 let připadá na ženy pětina. 

Příčinu rozdílu mezi zastoupením žen lze podle dat J&T Banky hledat v původu majetku. Ženy totiž mezi bohatými figurují spíš ve vícegeneračním pohledu jako ty, kdo bohatství udržují a předávají dál. Méně často samy prožily podnikatelský úspěch a vzestup mezi bohaté.

Hlavním zdrojem příjmu českých a slovenských milionářů zůstává podnikání. Nejvíc dolarových milionářů aktuálně zastává pozici majitele či jednatele firmy (v Česku 43 %, na Slovensku 58 %) nebo osoby samostatně výdělečně činné (13 % v Česku, 6 % na Slovensku). Osm procent českých a pět procent slovenských bohatých je ve funkci člena dozorčí rady nebo představenstva.

V penzi je deset procent českých a osm procent slovenských dolarových milionářů. Roli zaměstnance ve vedoucích pozicích zastává 12 procent českých a osm procent slovenských. Z pozice zaměstnance-specialisty pak pocházejí tři procenta v Česku a pět na Slovensku.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Líbil se vám článek

+15
Ano
Ne

Diskuze

2. 11. 2019  |  15:30  |  kalich

Proti nákupu pozemků nic nemám,ale chce to mít po ruce velkou hotovost, což je pro většinu velký pro...Celý text

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK