Novinka na investičním trhu: Fio investiční společnost

Fio investiční společnost jste spustili na konci října. Jak dlouho trvaly přípravy?

Jan Bláha: Zhruba dva roky. První rok jsme pracovali na přípravě licence, kterou jsme nakonec získali loni šestého listopadu. Následující rok jsme věnovali především otevření prvních dvou fondů.

Proč právě investiční společnost?

Jan Bláha

Vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava. Pro Fio pracuje od roku 2000. Obchodní a marketingový ředitel Fio banky od roku 2014. Člen představenstva Fio investiční společnosti a společnosti RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů.

Jan Bláha: Jde o skvělý způsob, jak dál využít naše zaměření a mnohaleté zkušenosti. Už pětadvacet let klientům zprostředkováváme obchodování s cennými papíry a bezmála devět let máme klasickou banku. Zatímco služby brokera využívají klienti, kteří si dokážou sestavit portfolio sami – mají dostatek znalostí s fungováním trhu i času, který můžou obchodování věnovat, bankovní klienti ukládají volné peníze na spořicí účty a termínované vklady, kde jim nehrozí riziko kolísání hodnoty. Mezi těmito klienty je ale velká skupina, která má volné peníze, je ochotna investovat je s vyšším rizikem, pro výběr konkrétních akcií ale nemá potřebné znalosti nebo dostatek času.

David Brzek: Broker aktuálně nabízí klientům speciální službu individuální správy portfolia, která se poskytuje od minimálního zůstatku 250 tisíc. Díky kolektivnímu investování ale nutnost vkládat velký objem finančních prostředků odpadá. Investiční společnost jsme tedy udělali pro drobnější investory, kteří chtějí pravidelně odkládat menší částky.

Kolik procent klientů Fio banky vlastně službu obchodníka s cennými papíry využívá?

Jan Bláha: Fio banka má 880 tisíc klientů. Obchodní účet si u nás otevře méně jak deset procent, víc jak 90 procent klientů poptává bankovní služby. A právě bankovním klientům chceme podílové fondy nabídnout. Fio investiční společnost cílí na klienty, kteří chtějí začít s pravidelnými investicemi, klidně od tří set měsíčně. Začínáme přitom s akciovými fondy, se kterými máme nejvíc zkušeností.

Zájemci můžou investovat skrze Fio globální akciový fond a Fio fond domácího trhu. Proč právě rozdělení na domácí a zahraniční trh?

David Brzek

Ekonomii a management studoval na Univerzitě J. E. Purkyně a VŠE. Už při škole začal pracovat ve Fio, burzovní společnosti, která se později proměnila na Fio banku. Od listopadu loňského roku je manažerem portfolií ve Fio investiční společnosti.

David Brzek: Náš cíl je nabídnout klientům dlouhodobé a strategické investice. V takovém případě se hodí, když se klient s investicí ztotožní. Což je pro začínající investory bez zkušeností jednodušší u domácího trhu, respektive firem, které člověk zná a využívá jejich služby. Další plus tuzemského trhu je jeden z největších dividendových výnosů na světě, navíc není potřeba řešit měnové zajištění, devizové riziko a další. Domácí trh je však relativně malý, a tak je druhou alternativou globální fond, který umožňuje vyšší diverzifikaci a má víc dynamický charakter. Vedle investorů začátečníků ale naše fondy poslouží jako zajímavý doplněk portfolia i pro pokročilé investory.

Jan Bláha: Zhruba polovina obchodů v brokerské větvi stále připadá ve prospěch domácího trhu. Fond domácího trhu tedy dává z pohledu současné poptávky klientů, kteří si portfolio spravují sami, smysl. Pokud jde o globální trh, primárně jsme schopní dosáhnout na americký a německý trh. Na nich se makléři orientují nejlépe. Postupně – jak se bude rozšiřovat portfolio klientů – budeme zahraniční trhy rozšiřovat podle atraktivity investic.

Jaké nejvýznamnější tituly globální fond nabízí?

David Brzek: Fond po úpisu začal získané prostředky umisťovat na trh v úvodu prosince. Zvýšené volatility a dílčích poklesů se snažíme využít pro vybudování základní struktury portfolia, aktuální zainvestovanost je mezi 40 a 50 procenty. V obecné rovině se chceme v rámci globálního fondu zaměřit na ekonomiky vyspělých trhů. Primárně tedy půjde o investice v Americe a Evropě, zbytek světa bude dělat deset, maximálně patnáct procent. Přesuny mezi jednotlivými regiony se budou odvíjet od aktuální ekonomické situace a budoucích vyhlídek. Portfolio bude diverzifikované, nejvíc nás ale budou zajímat dynamické sektory jako technologie, komunikační média, zdravotnictví a průmysl. Doplňkově přidáme i konzervativnější utility. Ostatní fondy často kopírují nějaký velký index nebo jde o portfolio dvaceti třiceti titulů na základě konkrétního investičního příběhu. My chceme nabídnout kombinaci obou přístupů: sledovat základní trendy na trzích a zároveň vybírat cenné papíry se zajímavým příběhem. Při výběru jednotlivých společností bude kladen důraz na silnou a udržitelnou konkurenční výhodou. Společnost musí mít jasný potenciál budoucího pozitivního vývoje hospodaření díky sekulárnímu trendu v odvětví.

Protože se chceme zaměřit na technologie, nevyhneme se velkým technologickým společnostem jako je Apple, Microsoft nebo Alphabet, mateřská společnost firmy Google. V praxi budeme primárně řešit, zda tyto pozice nadvažovat či podvažovat. Pokud jde o individuální příběhy, navážeme na zkušenosti, které už máme. Tedy na společnosti, které známe a delší čas s nimi obchodujeme. Namátkou jde například o firmu obchodující s medicínským vybavením Edwards Lifesciences nebo Las Vegas Sands, vlastníka několika kasin a hotelových resortů. U většiny jmenovaných titulů již proběhly úvodní nákupy a jsou součásti portfolia.

Podle čeho jste vybírali portfolio manažery?

Jan Bláha: Hledali jsme takzvaně in house. V brokerské větvi nabízíme přímé investování do akcií, správu portfolia a osobní makléře pro klienty s větším objemem portfolia. A právě z řad našich makléřů jsme vybrali lidi, kteří budou spravovat portfolia jednotlivých fondů.

Jakého zhodnocení chcete dosáhnout, pokud všechno poběží podle plánu?

David Brzek: Zhodnocení samozřejmě není pevně dané, ale modelované. Klientům říkáme, že chceme překonávat dlouhodobou výkonost trhu – tedy něco nad šest procent. Český fond chápeme jako umírněnější, globální – vzhledem k záměru investovat do růstového sektoru – jako dynamičtější. Takže pokud chceme dlouhodobě překonávat trh, zhodnocení domácího fondu by mělo dělat šest až osm procent. U globálního fondu by mělo jít z dlouhodobého pohledu o zhodnocení přibližující se dvouciferné hodnotě.

Víc než o volatilitu sledujeme dlouhodobé zhodnocování prostředků. Podle mého názoru je při takovémto způsobu investování pro klienty zajímavější, když jejich investice trvale – byť s menšími výkyvy – roste. Růst o dvacet procent a vzápětí pokles o deset procent je pro aktivní obchodníky a spekulanty. U produktů, jako jsou naše fondy, je ale podle mě dobré nabídnout klientům poklidnější stabilnější výnos.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

V čem jsou vaše fondy v kontextu českého trhu unikátní?

Jan Bláha: Strukturou portfolia nevybočíme. Naše know-how je pětadvacet let zkušeností s kapitálovým trhem a schopnost fungovat nízkonákladově. To znamená bez vstupních a v naprosté většině případů i výstupních poplatků.

David Brzek: Naše poplatková struktura rozhodně není na trhu samozřejmostí. Nebereme si nic na vstupu, zároveň se ale nesnažíme za každou cenu vydělat na poplatcích za správu – ty jsou na průměru trhu. Co nejtransparentnější jsme i na výstupu. Poplatková struktura tedy celkově zapadá do naší filozofie: nabídnout levný kvalitní produkt.

Může strukturu poplatků popsat detailněji?

Jan Bláha: Předně si neúčtujeme žádné vstupní poplatky. Zdarma je i zpětný odkup, pokud k němu nedojde dřív než za dvanáct měsíců. V opačném případě dělá poplatek tři procenta z celkové hodnoty prodávaných podílových listů. Takzvaný management fee – tedy poplatek za obhospodařování a administraci – dělá maximálně 2,5 procenta ročně z průměrné hodnoty fondového kapitálu fondu za dané účetní období.

Musí se člověk stát klientem Fio banky, jestliže přes vás chce investovat?

Jan Bláha: Ano. Klient se nyní neobejde bez obchodního účtu. Ten si můžou klienti s běžným účtem otevřít skrze internetbanking. Pro konkrétní vlastní investici je ale potřeba přihlásit se do e-Brokera. Na začátku příštího roku pak půjde investovat čistě skrze internetbanking, bez nutnosti přihlašovat se do jiné platformy. Z čeho ale neuhneme, je komisionářská smlouva – chceme znát rizikový profil našich klientů.

Aktuálně nabízíte investice prostřednictvím dvou fondů. Plánujete do budoucna rozšíření?

Jan Bláha: Začínáme s tím, co umíme. Tedy s investováním do akcií. Protože ale chceme investice přiblížit bankovním klientům, potřebujeme jejich peníze rozložit i do méně rizikových produktů, kde bude volatilita jejich aktiv menší než u akcií. Do budoucna proto chceme nabídnout smíšené fondy a výhledově se pustíme i do fondů dluhopisových. Úrokové sazby rostou a růst budou, ceny dluhopisů klesají, proto máme přinejmenším rok na to, abychom si dluhopisový fond dobře promysleli a připravili.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem