Z daňového hlediska nemá na našem trhu finančních produktů konkurenci stavební spoření. Veškeré výnosy tohoto typu spoření, úroky i státní podpora, jsou totiž od daní osvobozeny. Navíc pokud je půjčka použita k vytvoření nebo nákupu nové bytové jednotky, jsou úroky z úvěru od stavební spořitelny až do tří set tisíc korun (za celou domácnost) odpočitatelnou položkou z daňového základu fyzických osob. Stejný limit se vztahuje na úroky ze všech úvěrů řešících bytové potřeby, což jsou například i hypotéky. Odpočitatelnou položku nelze ale použít na pořízení družstevního bytu.
I když může stavební spoření uzavřít a úvěr čerpat každý, včetně novorozenců, daňový odpočet mohou uplatnit pouze osoby výdělečně činné. Úroky z úvěrů ze stavebního spoření poskytnutých osobám mladším 18 let mohou ze svého daňového základu odečítat jejich rodiče. Při splácení překlenovacího úvěru, kdy se platí prakticky pouze úroky, lze například při částce 270 000 korun ušetřit ročně na daních v závislosti na výši příjmu až šest tisíc korun. Stejně jako u stavebního spoření lze i u hypotečních úvěrů využít obou forem státní podpory bydlení (finanční příspěvek při vytvoření nové bytové jednotky či snížení daňového základu o úroky z hypotečního úvěru).
Snížení základu při spoření na penzi
Daňový základ si můžete snížit i založením penzijního připojištění. Při spoření více než pěti set korun měsíčně (částka, u které je ještě nárok na státní příspěvek) lze odečíst z daňového základu až dvanáct tisíc korun ročně. Při průměrné mzdě patnáct tisíc korun tak lze při spoření patnácti set korun měsíčně ročně zaplatit na daních až o 2400 korun méně.
Daňové zvýhodnění mohou získat také zaměstnavatelé, pokud budou přispívat na penzijní připojištění svým zaměstnancům. Příspěvek až do výše tří procent hrubé mzdy zaměstnance (přesněji řečeno jeho vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění) je totiž uznáván jako daňový náklad. Navíc se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnanců až do výše pěti procent hrubé mzdy nezdaňuje.
Stavební spoření |
Příklad: Výpočet daňové úspory při splácení překlenovacího úvěru 270 000 korun ze stavebního spoření. |
Měsíční příjem (Kč) |
15 000 |
18 000 |
25 000 |
Zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření (Kč/rok) |
24 300 |
24 300 |
24 300 |
Úspora na daních (Kč/rok) |
4 860 |
6 075 |
6 075 |
Hypotéka |
Příklad: Výpočet daňové úspory při splácení hypotéky ve výši 1 milion korun (bez státní podpory) v rodině se dvěma dětmi (ze základu daně jsou kromě nezdanitelného minima uplatňovány odčitatelné položky na nezaopatřené děti). |
Doba splácení (roky) |
10 |
15 |
20 |
Splátka úvěru (Kč/měsíc) |
12 300 |
9 800 |
8 600 |
Měsíční příjem (Kč) |
25 000 |
25 000 |
25 000 |
Úspora na daních (Kč/rok) |
4 320 |
3 600 |
3 120 |
Penzijní připojištění |
Příklad: Výpočet daňové úspory u penzijního připojištění |
Příspěvek na penzijní připojištění (Kč/měsíc) |
500 |
800 |
1 200 |
1 500 |
Měsíční přijem (Kč) |
15 000 |
15 000 |
15 000 |
15 000 |
Úspora na daních (Kč/rok) |
0 |
720 |
1 680 |
2 400 |
Životní pojištění |
Příklad: Výpočet daňové úspory u životního pojištění (ze základu daně je uplatňována pouze položka nezdanitelného minima) |
Měsíční příjem (Kč) |
10 000 |
15 000 |
18 000 |
Platba pojistného (Kč/měsíc) |
1 000 |
1 000 |
1 000 |
Úspora na daních (Kč/rok) |
1 800 |
2 400 |
2 400 |
Ukončením penzijního připojištění dochází ke zdanění celkových připsaných výnosů patnácti procenty. Daň se vypočte a zaplatí až v okamžiku vzniku nároku na penzi, jednorázové vyrovnání či odbytné (až na konci spoření). Placení daní na konci cyklu je pro klienta výhodnější, protože peníze, které by byly zaplaceny jako daň dříve, se mohou dále zhodnocovat
Danění vkladů a výnosů z fondů
Připsané úroky z termínovaných vkladů se zdaňují standardně patnácti procenty. Daň banka srazí automaticky při výplatě úroku z vkladu. Před porovnáváním nabídek jednotlivých bank je dobré si uvědomit, že nabízený úrok je většinou před zdaněním, výsledný výnos je tak nižší.
Daňová úprava investic do otevřených podílových fondů je stejná jako při investování do akcií - a velmi výhodná. Při držení podílových listů déle než šest měsíců se neplatí ze zisku z jejich prodeje žádná daň. Naopak nevýhodný je daňový režim dividendových fondů, které svůj zisk každoročně podílníkům rozdělují formou dividendy - ta se totiž daní patnácti procenty, stejně jako například úroky z termínovaných vkladů. Srážku provede přímo investiční společnost, takže kvůli vyplacené dividendě naštěstí není nutné podávat daňové přiznání.
Může pro vás být daňová výhoda motivem pro uzavření smlouvy na některý ze zmiňovaných produktů. Myslíte si, že by stát měl ke stavebnímu spoření, hypotékám a pojištění motivovat více? Který další finanční produkt by podle vás měl být státem podporován? Napište svůj
názor.
autorka je redaktorkou týdeníku Profit
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 1. 2001 21:49
Všechny nabízené produkty vyžadují, aby dotyčný vložil své peníze do rukou někoho jiného, obvykle neznámeho. Jediné místo, kam ukládám své peníze je bankovní trezor. Ten snad může být ohrožen pouze válečným stavem. V takovém případě doufám, budu mít dost času, peníze přesunout, nebo mi již nebudou k ničemu. Do té doby si všechny tyto produkty můžete nechat pro ty nepoučené školením od Koženého a spol. Zdraví V. Chaloupková, bohužel občanka ČR (kéž bych se narodila na Novém Zélandu, tam banky peníze produkují, u nás je požírají)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 1. 2001 15:11
Se zemanovskym argumentem o malém podílu vyplacených stántních podpor nebudu polemizovat.
Píšete, že by měl stát tvorbu úspor podporovat, což jinými slovy znamená zvýhodňovat ty, kteří stavebně či penzijně spoří, oproti těm, kteří nespoří nebo naopak investují (protože vědí, že spořením si svůj budoucí životní standard neudrží...). Tvrzení, že státní podpora úspor je pozitivní je polopravda (tedy i pololež). Ano, jsou tu úspory, které jsou vidět, ale je tu i pokles disponibilního důchodu jednotlivců resp. to, jak by všichni naložili s prostředky, které jim stát pod hrozbou žaláře vezme.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.