Na úřad přes banku. SONIA to dokáže snadno a zadarmo

Petr Kučera | 12. 8. 2019 | 2 komentáře

Skoro tři pětiny uživatelů internetu chtějí komunikovat s úřady online s využitím svého digitálního bankovnictví. Brzo by se jim to mohlo splnit.

Na úřad přes banku. SONIA to dokáže snadno a zadarmo

Kvůli různým žádostem a potvrzením už nebudete muset chodit na úřad. Z pohodlí domova například zkontrolujete, kolik vám zbývá řidičských bodů, podíváte se do katastru nemovitostí, zjistíte, že vám končí platnost občanského průkazu nebo technické kontroly auta, a zaplatíte nejrůznější místní poplatky.

Online komunikace s úřady, ale třeba i dodavateli energií a dalšími soukromými společnostmi by měla být nejpozději od roku 2021 mnohem jednodušší než dnes. K ověření totožnosti poslouží údaje do internetového bankovnictví – takzvaná bankovní identita. Při jejím využívání budete postupovat stejně jednoduše, jako se přihlašujete do svého e-bankingu. Nemusíte se učit nic nového a hlavně: nebude vás to stát ani korunu navíc.

Projekt se jmenuje SONIA a stojí za ním Česká bankovní asociace. Víc než pět a půl milionu lidí může díky němu zhruba za rok a půl získat univerzální digitální doklad totožnosti. O všechno se postará vaše banka – když budete chtít. Půjde o nepovinný systém, takže dál zůstane jak možnost vybrat si jiný způsob ověření (eObčankou nebo datovou schránkou), tak chodit na úřady osobně.

Liduprázdný portál

Loni spustilo ministerstvo vnitra takzvaný Portál občana a postupně do něj přidává další služby, které lze spravovat online. K využívání portálu ale potřebujete elektronický občanský průkaz s čipem (a k němu si za několik stovek koupit čtečku) nebo si zřídit datovou schránku.

Anketa

Těšíte, až přes banku zajdete snadno i na úřad?

Stát sice od loňského července vydal už 1,1 milionu eObčanek, ale jenom třetina lidí si aktivuje i jejich elektronickou část. Datovou schránku si pak zprovoznilo kolem 317 tisíc fyzických osob. A pouhých 22 tisíc lidí se zatím zaregistrovalo na Portálu občana.

Jak přitom ukázal průzkum agentury SC&C, skoro tři pětiny uživatelů internetu by rády komunikovaly s úřady online právě s využitím svého internetového nebo mobilního bankovnictví. A téměř čtyři pětiny si to dokážou představit, když to bude bezpečné, uživatelsky přívětivé, jednoduché a bezplatné.

„V Česku zatím chybí univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při online komunikaci jak s úřady, tak i soukromými společnostmi. Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je přitom právě bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace. Inspirací pro český projekt jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko nebo Norsko.

Žádný Velký bratr

„Bank ID – což je pracovní název chystaného systému – bude zadarmo nejen pro klienty bank, ale i pro stát,“ zdůrazňuje Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. Platit by za něj měly pouze soukromé firmy, které univerzální digitální doklad využijí pro identifikaci zákazníků. Například dodavatelé energií, telekomunikační operátoři nebo sázkové společnosti.

„Firmám nabídneme zabezpečený, fungující nástroj, jímž na dálku ověří zákazníky. Umožníme jim další rozvoj digitálních služeb,“ říká Hanzlík. Lidé podle něj nemusejí mít strach z Velkého bratra. Bank ID bude pouhým dokladem. Nehrozí, že by se úřady nebo jiní účastníci celého systému mohli tímto způsobem podívat na něčí bankovní účet, natož s ním disponovat nebo jakkoli sledovat něčí aktivity na internetu. Systém navíc zůstane pro všechny dobrovolný, nikdo do něj nevstoupí automaticky.

Finmag na léto!

Finmag předplatné

Rozhovory. Roadrunnera Lukáše Hejlíka stíhá Ondra Tůma. Beep beep. Dobrý stres není, říká Michalu Kašpárkovi bioložka Julie Dobrovolná. Ale ani špatný.

Komentáře. Zuzana Fuksová o mužích, co mají v hubě feminismus a doma ficku. Zeman nesložil přísahu do rukou šéfa Senátu, ale do mikrofonu: Petr Němec o doslovném čtení Ústavy. Zákon proti šmejdům nefunguje, Janek Rubeš směnárny vzdává.

Téma: DIGI. Co po platebních kartách a aplikacích? Křižáci, tátové fintechu. Lék na pirátství: stream. České ropoznávání hlasu u německé kriminálky.


A přestože přes banku půjde vyřídit většinu věcí, nejspíš ne úplně všechny. K některým, typicky k převodům nemovitostí, bude dál potřeba nejvyšší stupeň ověření, který zajistí jenom státní eObčanka s aktivovaným čipem.

Na řadě jsou poslanci

Potřebné změny zákonů by měli ve druhé polovině letošního roku projednat poslanci. „Máme za sebou řadu jednání s ministerstvem vnitra, ministerstvem financí, Českou národní bankou a dalšími institucemi. Návrh potřebných legislativních změn získal podporu 120 poslankyň a poslanců, v nejbližší době se k němu vyjádří vláda a následovat bude klasické parlamentní projednání,“ říká Hanzlík.

„Projekt SONIA nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak se dostat mezi nejvyspělejší digitální země. A to je přesně naše ambice,“ vysvětluje Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Estonci dokonce uvádějí, že jednotná digitální identita, která u nich už několik let úspěšně funguje, přispívá až dvěma procenty ročně k růstu jejich ekonomiky.

A kdy by lidé v Česku mohli novinku začít využívat? „Odhady jsou vždycky ošemetné, ale pracujeme s tím, že se návrhy podaří schválit do konce letošního roku. Zveřejněním ve Sbírce zákonů pak končí náš mandát jako asociace a nastane implementační fáze, která bude plně v režii jednotlivých bank,“ odpovídá Hanzlík. První z nich by mohly systém spustit ještě v příštím roce, další o rok později.

Největší přání

  • Agentura SC&C se letos na jaře zeptala reprezentativního vzorku tisícovky uživatelů internetu v Česku, co by nejvíc uvítali ve svém internetovém či mobilním bankovnictví.
  • Největší zájem byl právě o možnost čerpat služby státu, například pořídit si výpis z katastru nemovitostí či z rejstříku trestů. Na webu by ji využilo 58 procent lidí, přes mobilní aplikaci 40 procent. A další lidé připouštějí, že si to dovedou představit, když taková služba bude bezpečná, uživatelsky přívětivá a bezplatná.
  • Jenom 22 procent lidí s přístupem k internetu uvedlo, že by takovou možnost určitě nevyužilo. Bojí se o bezpečnost peněz nebo údajů, nebo si raději všechno vyřizuje osobně, nebo už má jiný nástroj pro online komunikaci s úřady – eObčanku či datovou schránku.
  • V současné době můžou Češi elektronicky čerpat služby státu pomocí datové schránky či e-občanky. Podle průzkumu to ale využívá jenom devět procent lidí. Proč ne ostatní? Nejčastěji proto, že o této možnosti neví, případně nevlastní datovou schránku či eObčanku.
  • Elektronické bankovnictví už přitom využívá naprostá většina (95 procent) obyvatel Česka, která má přístup k internetu. Oproti loňsku je to o pětinu víc.

O digitalizaci tuzemských bank a jejich porovnání s evropskou konkurencí se víc dočtete v novém vydání časopisu Finmag, které je právě teď k dostání v trafikách. Nebo si o něj rovnou napište.

Líbil se vám článek

+4
Ne
Ano

Diskuze

12. 8. 2019  |  23:27  |  x

Ovšem za předpokladu, že přihlašovací údaje by znala pouze banka, a akce by byly napřed schváleny kódem z sms, zaslané bankou - je dost chytráků, co rádi zneužívají data jiných, takže raději dvojí bezpečnost, než 1.

12. 8. 2019  |  23:23  |  x

Pěkné, ale má to úskalí - lepší by bylo přímo přes internetbanking apod., než přes rozcestí na portálu ministerstva/vlády apod. Dost webů se falšuje, včetně přesměrování. Do banky se člověk přihlašuje častěji, navíc jsou odolnější proti hacknutí. Kdyby přímo v internetbankingu se mohla kontaktovat státní správa, zařídit různé věci, včetně těch jejich regulačních poplatků na tunely veřejných rozpočtů, pak bych si dokázal představit i bezpečné všechny naše volby odkudkoliv ze světa.

Vložit komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK